Článek
Většina z nich razí heslo „co mi chutná neškodí“, nebo „do hrobu má jít tělo zhuntované“. Ano, obojí jsem slyšela už mockrát. A když dojde na lámání chleba, milý kuřák se sesype a škemrá o léčení. S cigaretou ale skončí málokdo. Co mi chutná neškodí…
Jenže… Ono to není tak jednoduché, někomu zpoplatnit zdravotní péči.
Za prvé musela byste průkazně dokázat kuřákovi, že kouří. A obávám se, že fakt, že smrdí na sto honů, dostatečný důkaz nebude. To je spíš důkaz nedostatečné hygieny, protože jsou i kuřáci, kteří nesmrdí. Na druhou stranu načichne i oblečení nekuřáka, který se z nějakého důvodu vyskytl v zakouřené místnosti.
Další věc je, že by se pak musela zdravotní péče zpoplatnit všem, co si svoje zdraví nějak ničí. Pokud by šlo pouze o kuřáky, byla by to jasná diskriminace (bez ohledu na to, jak moc mi lezou na nervy, když si zapalují i na nádraží a zastávkách, kde je to zakázané a já to musím čichat).
Jsou tu i další skupiny - tlouštíci (od jaké hmotnosti by se zpoplatňovalo? BMI index už je prokázaný jako velmi nepřesný a zavádějící), milovníci adrenalinu, sportovci (ano, i profi sport ničí zdraví) a další. Pak bychom došli k tomu, že vlastně téměř každý dělá něco, čím se na svém zdravotním stavu podepisuje a bezplatné zdravotnictví je vlastně přežitek. A věřte, že až byste dostala účet za obyčejnou operaci, spadla byste leknutím pod stůl.
Zpoplatnění zdravotní péče kuřákům, nebo komukoliv jinému je tedy jen sen, který zůstane pouze sci-fi i do budoucna. Snít můžete, ale podobné články vyznívají populisticky a zoufale lacině. Podobných populistických nesmyslů jsou teď před volbami plné plakátové plochy. Jejich četnost ale nemění nic na tom, že jsou to pouze a jen nesmysly, zcela odtržené od reality. Nic víc, nic méně.
