Článek
Kdysi se společnost opírala o „jasné“ morální rámce. Člověk byl považován (hlavně díky náboženství) za nedokonalého, hříšného a vyžadujícího nápravu. Utrpení „mělo“ mít smysl, protože vedlo k očištění.. po pokání přišlo odpuštění, ale dnes přijdete jen o peníze.
Dnes se nic z toho neříká. Pouze se vyměnila slova, ale struktura zůstává.
- Nejsi hříšný, jsi nedostatečný (např „alfa“ samec).
- Nejsi slabý, máš problém s mindsetem.
- Když vyhoříš, je to jen součást tvého růstu.
Tato éra nám přinesla pokání bez Boha a vinu bez naděje na odpuštění ale pro „motivační kouče“ zisky, za naleštěnou lež.
Od odpustků k pasivnímu příjmu
Fenomén kurzů, které slibují, že z vás udělají „alfa samce“, naučí vás generovat „pasivní příjem“ nebo vás promění v „lepší verzi sebe sama“, funguje staletí stejně, a to na principu starých odpustků. Místo příslibu nebe však slibují okamžitou světskou odměnu: respekt, sex, finanční nezávislost a pocit osobní hodnoty.
Základní, leč skryté, sdělení je vždy stejné a nemilosrdné:
- Takový, jaký jsi, nestačíš.
- Pokud nejsi úspěšný, je to jen tvoje vina.
- Řešení této viny si můžeš koupit.
tento systém je geniálně chráněný. Když koupený kurz nebo metoda selže, vina nikdy nepadá na model. Protože podle nich a tebe (protože jsi jim uvěřil) chyba jsi ty. Málo ses snažil, špatně jsi manifestoval, nebo jsi málo věřil, (nebo zaplatil málo kurzů?). Nikdy se neuznává možnost, že by byl vadný model světa, ve kterém se snažíš uspět.
Povinnost být „alfa“ a přesun viny
Moderní ideologie nenápadně vytváří šablonu, jak má vypadat „správný muž“. Od jedince se očekává, že musí být: sebevědomý, dominantní, výkonný, atraktivní a finančně úspěšný.
Pokud ale člověk této šabloně nevyhovuje, většina společnosti mu vnutí pocit studu a nutnost neustálé opravy. V tomto systému není jiná varianta. Ne každý je charismatický vůdce, a ne každý je stavěný na permanentní soutěž o status. Tuto variantu lidství však systém neuznává.
Klíčový trik celé mašinérie spočívá v přesunu viny:
- Jsi chudý? → Je to proto, že ses málo rozvíjel, nikoli proto, že systém generuje nerovnost.
- Jsi vyčerpaný? → Je to proto, že neumíš „work-life balanc“, nikoli proto, že je tempo nelidské.
Strukturální kritika pravidel hry a ekonomiky zmizela. Zůstal pouze jednotlivec, který vnímá sám sebe jako rozbitý projekt, který musí být opraven.
Klíč k poznání a k tvým penězům: Nekonečné pokání
Nejzazší vlastností tohoto nového systému je nekonečné pokání. Vždy můžeš pracovat víc. Vždy můžeš být lepší. Vždy je co vylepšit, a kde koupit kurz na vylepšení.
Zatímco stará církev nabídla vykoupení, moderní verze pouze šeptá: „Ještě nejsi dost dobrý. Zkus to víc.“ Únava není fyzický limit, ale charakterová vada, kterou je třeba překonat.
Naše nepohoda nemusí být důkazem osobního selhání, ale zdravou reakcí na systém, který může být chorobně nastaven. Ne vše je chyba charakteru, ne vše je k opravě uvnitř sebe.
Skutečný odpor či zdokonalování proto nespočívá ve snaze stát se lepší verzí sebe sama podle cizí šablony.
Spočívá v prohlášení:
„Nejsem projekt. Nejsem rozbitý. A nemusím si kupovat svou vlastní hodnotu.“
Jakmile člověk přestane věřit, že je nedostatečný, byznys se rozpadá ale vaše „já“ ne, a to je možná nejnebezpečnější poznání ze všech.
