Článek
Tato podivná událost pojmenovaná Utsuro-bune (虚舟, což doslova znamená dutá loď), zaznamenaná v historických pramenech, zanechala trvalý otisk v japonském folklóru a dodnes probouzí zájem badatelů a spekulantů.
Dle historických záznamů uložených v knihách „Příběhy z Králičí Zahrady“ a „Příběh o Ztroskotání,“ rybáři na japonském pobřeží zahlédli záhadné plavidlo, jeho rozměry přesahovaly pět metrů v průměru a tři metry na výšku. Ve svém tvaru připomínalo kadidlo, přičemž horní část byla zdobena červeně lakovaným palisandrem a dolní část byla pokryta kovovými pláty. Vrchní část lodi zdobilo i několik oken z průhledného skla či křišťálu, avšak byla zakryta jemnými mřížemi a pryskyřicí z rostlin. Okna lodi byla úplně průhledná, což umožnilo zmateným rybářům nahlédnout dovnitř. Vnitřek této „lodi“ byl vybaven texty napsanými v pro ně nesrozumitelném jazyce. Mezi dalšími nalezenými věcmi byly dvě prostěradla, láhev naplněná vodou, koláč a hnětené maso.
Rybáři poté zpozorovali mladou ženu, která pravděpodobně dosahovala věku kolem 18 nebo 20 let. Její postava měřila zhruba 1,5 metru, měla světle růžovou pokožku, zrzavé vlasy a obočí prodloužené umělým bílým materiálem. Její výjimečný účes byl neznámý v jakémkoliv literárním díle z té doby. Byla oděna do dlouhého a hladkého šatu z neznámého materiálu.
I přes své záhadné vlastnosti se tato mladá žena rozhodla promluvit. Bohužel však nikdo z přítomných nerozuměl tomu, co říkala. Její chování bylo nezvyklé, a to zvláště kvůli způsobu, jakým ochraňovala tajemnou krabičku z bledého materiálu, které nikomu nedovolila ani se dotknout. Stále ji pevně svírala a neumožňovala nikomu nahlédnout dovnitř.
Zkušený místní obyvatel vyslovil teorii, že tato záhadná žena by mohla být princeznou pocházející z vzdálené říše, která se zamilovala do obyčejného měšťana ve svém domově. Nekonvenční povaha jejich vztahu vyvolala skandál, což nakonec vedlo k popravě milence. Princezna byla následně donucena opustit svůj rodný domov, aby unikla trestu smrti, a musela hledat nové útočiště. Zvláštní kvadratická krabička, kterou pevně držela, by mohla obsahovat hlavu zesnulého milence, což by mohlo vysvětlit její silnou ochranu této krabičky.
S ohledem na výdaje a čas, které údajně vyžadovalo vyšetřování této ženy a jejího plavidla, se obyvatelé města rozhodli nechat ji odplout pryč. Avšak někteří z obyvatel zůstali nadále znepokojeni a zdrceni celou událostí. V alternativní verzi tohoto příběhu zůstala tato žena ve svém podivném plavidle, kde zestárla a zemřela, aniž by kdy opustila loď.
I když se může jednat pouze o legendu tak v roce 1844 bylo provedeno vyšetřování tohoto příběhu. Muž jménem Kyokutei zmiňuje knihu s názvem „Záznamy viděných a slyšených věcí z Ruska,“ napsanou Kanamori Kinkenem. V této knize jsou popsány tradiční ruské oděvy a účesy. Kniha také zmiňuje, že mnoho ruských žen má přirozené zrzavé vlasy a nosí sukně podobné dámě z legendy. Na základě těchto informací Kyokutei naznačuje, že žena z incidentu Utsuro-bune mohla být ruského původu. Kyokutei také zpochybňuje původ exotických symbolů nalezených na lodi. Na základě podobných symbolů, které viděl na velrybářském plavidle, uvažuje, zda by tato žena mohla být ruskou, britskou nebo dokonce americkou princeznou. Kritizuje také nesrovnalosti mezi kresbami Utsuro-bune a popisy svědků.
Po delší době proběhlo další vyšetřování, které bylo provedeno v letech 1925 a 1962 etnologem a historikem Yanagitou Kunio. Yanagita poukazuje na to, že kruhové lodě nebyly v Japonsku neobvyklé; exotický vzhled Utsuro-bune byl dán spíše západními prvky, jako jsou skleněná okna a ochranné desky. Nadále zjistil, že většina podobných legend končí stejně - někdo nachází záhadnou dívku nebo mladou ženu uvnitř kruhové lodě a buď ji zachrání, nebo ji vrátí do oceánu.
Yanagita rovněž zdůrazňuje, že nejstarší verze Utsuro-bune popisují jednoduché, kruhové a otevřené lodě, bez skleněných oken nebo ochranných desek. Yanagita předpokládá, že tyto prvky byly později přidány, aby se zdůraznila schopnost lodi plout na volném moři. Navíc poukazuje na to, že neexistují žádné důkazy o tom, že by tato událost byla zaznamenána v úředních záznamech, což by bylo neobvyklé, pokud by cizí plavidlo opouštějící břeh nebylo nahlášeno.
Yanagita také zdůraznil, že v období Edo (v japonských dějinách období mezi lety 1603 a 1867) lidé projevovali zájem o paranormální jevy, což by mohlo vysvětlit vznik podobných legend o záhadných lodích.
Přestože závěry naznačují, že příběh Utsuro-bune byl formován historickými a kulturními okolnostmi éry Edo, který zrcadlí obavy z vnějších kulturních vlivů, především ze západního světa, tak příběh Utsuro-bune, který zobrazuje ženu vynořující se z hlubin moře, některé lidi vyzývá k zamyšlení nad možností návštěv z jiných světů, ztracených civilizací a záhadných událostí, jež podněcují naši lidskou fantazii.
Zdroj:
