Hlavní obsah
Aktuální dění

Proč Izrael nepodpoří Ukrajinu? Důvodem je Írán a Hizballáh v Sýrii

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Unsplash / volná licence

Izrael nepošle zbraně Ukrajině, chce zabezpečit své vlastní obyvatelstvo, nechce ohrozit své vztahy s Ruskem, které potřebuje v Sýrii.

Článek

Izrael stále váhá s pomocí Ukrajině poté, co ruský prezident Vladimir Putin zahájil invazi na Ukrajinu. Zatímco turecká vláda podporuje Ukrajince verbálně i pomocí humanitární pomoci a dokonce se podílela na sjednání obilného koridoru, navíc turecká firma Baykar dodala Ukrajině své drony Bayraktar TB2, izraelská vláda pouze poskytla humanitární pomoc. Izrael se totiž snaží vyhnout politice, která by mohla narušit jeho vztahy s Ruskem. Izraelský ministr zahraničí Eli Cohen 2. ledna naznačil, že Izrael již nebude veřejně odsuzovat ruské akce proti Ukrajině.

Izrael se nachází v těžké situaci, když se rozhoduje mezi zabezpečením svého vlastního obyvatelstva a poskytnutím pomoci Ukrajině. Podle odborníků se tento delikátní tanec skládá z jednoho slova - Sýrie. Raffaella Del Sarto, profesorka na Škole pokročilých mezinárodních studií Univerzity Johnse Hopkinse, říká, že na jedné straně Írán poskytuje Rusku bezpilotní letouny, ale zároveň Rusko umožňuje Izraeli čelit Íránu a Hizballáhu v Sýrii. Toto uspořádání by bylo ohroženo, pokud by Izrael pomohl Ukrajincům zabíjet Rusy. Proto je nepravděpodobné, že by vláda změnila svůj postoj. Izrael tedy i nadále odolává globálním výzvám k poskytnutí vojenské pomoci, i když někteří tlačí na to, aby systém protivzdušné obrany Iron Dome byl dodán do válečné zóny, což však Rusko bedlivě monitoruje. Dmitrij Medveděv, místopředseda Rady bezpečnosti Ruska varoval Izrael, že dodávky zbraní do Kyjeva zničí vztahy mezi oběma zeměmi, také řekl, že „pokud Izrael poskytne těmto nacistům zbraně, může prohlásit Banderu a Šuchevyče za Izraelské hrdiny“. Nejspíš tak reagoval na tweet izraelského ministra diaspory Nachmana Shaie, ve kterém vyzval izraelskou vládu, aby poskytla vojenskou pomoc Kyjevu. „Vzhledem k tomu, že Írán předává Rusku balistické rakety a bezpilotní letouny, které jsou používány při útocích proti Ukrajině, již není pochyb o tom, kde by měl stát Izrael v tomto krvavém konfliktu,“ napsal Shai.

Ukrajina požádala Izrael o systém protivzdušné obrany Iron Dome již před invazí, ale byl odmítnut. To prezidenta Zelenského naštvalo, Zelenskyj dal svou frustraci jasně najevo v Březnu ve virtuálním projevu v izraelském parlamentu. Když se zeptal, proč země zablokovala převod baterií protiraketové obrany Iron Dome na Ukrajinu před ruským útokem a pak odmítla uvalit na Rusko silné sankce po něm. Izrael musí zůstat neutrální, aby mohl jednat jako prostředník, odpověděl mu bývalí premiér Izraele. Zelenskyj na to odpověděl, že „prostředník může být mezi státy, ne mezi dobrem a zlem“.

Celkem vzato, vzhledem k tomu, že se Izraeli nepodařilo zprostředkovat mírovou dohodu s Palestinou více než pět desetiletí poté, co se válkou zmocnil Západního břehu, východního Jeruzaléma, Gazy a Golanských výšin, a vzhledem k tomu, že vládne milionům lidí, kteří jsou na těchto okupovaných územích zbaveni politických či občanských práv a stále nemá žádné jasně definované vlastní hranice, mohlo by se zdát, že tato země není v dobré pozici, aby pomohla Ukrajině a Rusku urovnat jejich územní konflikt.

Vztahy Izraele s Ruskem nejsou jen o Sýrii a bezpečnosti, ale skrývají více. Izrael se nejen vyhnul sankcím proti Rusku, ale také stále poskytuje rezidenci a daňový ráj pro rusko-židovské oligarchy, někteří z nich finančně podporovali kampaně a projekty izraelských ministrů. Zatímco se Izrael tradičně definuje jako demokratická země a součást Západu, současná politika premiéra Benjamina Netanjahua se posouvá více vpravo, až k ultra-pravici. Vznik nové pravicové vlády v Izraeli okamžitě vyvolal obavy, že se vláda přikloní k pro-ruské linii kvůli úzkým vztahům mezi izraelským premiérem Netanjahuem a ruským prezidentem Putinem. Nicméně nová izraelská vláda se celkově orientuje na vztahy s neliberálními zeměmi, jako jsou Rusko, Maďarsko, Polsko, Indie a Brazílie během prezidentství Jaira Bolsonara. Tyto vztahy jsou často založeny na nacionalistických, identitárních a anti-liberálních názorech a antipatiích vůči muslimům. Tyto vztahy nejsou vždy plně shodné, ale politická soudržnost hraje roli při jejich udržování. Například Polsko podporuje Ukrajinu a bojuje proti tyranským režimům, ale vládnoucí strana Právo a spravedlnost sdílí některé názory s Putinovým Ruskem. Tyto vztahy jsou silné a Izrael je spojený s těmito neliberálními demokraciemi.

Izraelský premiér Benjamin Netanyahu není typickým bojovníkem. Spíše neustále zdůrazňuje důležitost bezpečnosti a to, jak dobře ji poskytuje svým občanům. Avšak v těžkých časech se nebojí používat rasistické výrazy a podporovat neliberální politiku. Například v roce 2015 varoval židovské obyvatele Izraele na Facebooku, že pravicová vláda je ohrožena, arabští voliči se shromažďují a levicové organizace je přehlušují. Netanyahu se nedávno spojil s izraelskou nacionalistickou, neliberální a náboženskou pravicí. Nová krajně pravicová vláda v Izraeli se nejspíš nezmění ve svém přístupu k ukrajinské válce a bude dál držet rovnováhu, i když tvrdí, že to projedná.

Izrael poskytl Ukrajině humanitární pomoc a obrněné sanitky, ale zatím jí nenabídl žádné z jeho významných vojenských zdrojů, které by mohla použít proti ruským jednotkám. To rozzlobilo představitele Spojených států a Izraele, ale stále drží klid Moskvu. Nicméně, 13. ledna 2023, ukrajinský velvyslanec oznámil, že Izrael údajně posílá technologii včasného varování před leteckými útoky na Ukrajinu.

Poradce pro národní bezpečnost a ministr zahraničí USA však nedávno diskutovali o této situaci s izraelskými představiteli, nicméně není jasné, zda se jim podařilo přesvědčit Izrael, aby Ukrajině více pomohl. Premiér Netanjahu řekl, že Izrael provádí revizi své politiky vůči Ukrajině a že jeho vláda bude v tomto směru tak aktivní jako ta předchozí. Nicméně v Izraeli roste skupina úředníků, kteří by rádi viděli, jestli by Izrael mohl Ukrajině pomoci bez ohrožení vztahů s Ruskem. Ačkoli je to stále nejasné, experti si myslí, že by Izrael mohl více pomoci, pokud by Washington udělal nějaký ústupek, například omezení kritiky Izraele vůči jeho postoji a akcím proti Palestincům. Avšak Bidenova administrativa zdůrazňuje dodržování lidských práv a kritizuje Izrael za jejich porušování, takže tato možnost se zdá být v nedohlednu.

V tomto stavu bude nejspíš Izrael nadále pokračovat na své střední cestě, i když si většina světa a Rusko přeje, aby upřednostnil jednu stranu před druhou.. Nová krajně pravicová vláda v Izraeli se nejspíš nezmění ve svém přístupu k ukrajinské válce a bude dál držet rovnováhu, i když tvrdí, že to projedná.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz