Článek
Během posledních let se diskutuje o možnosti zkrácení pracovního týdne na čtyři dny, což by znamenalo zásadní změnu v tom, jak trávíme svůj čas v zaměstnání. Pro to byl nedávno v Británii uskutečněn experiment, který se zaměřil právě na toto téma.
Zkoušky čtyřdenního pracovního týdne se účastnilo celkem 61 společností v období od června do prosince 2022. Zajímavým zjištěním bylo, že většina z nich se rozhodla pokračovat s kratší pracovní dobou v zájmu svých zaměstnanců i svého podnikání.
Je to překvapivé, protože mnoho lidí má obavy, že by tato změna mohla negativně ovlivnit výkonnost společností. Avšak studie ukázala, že tržby společností zůstaly během testovacího období loňského roku z velké části stejné a dokonce rostly ve srovnání se stejnými šesti měsíci před rokem. Zaměstnanci pracovali v průměru 34 hodin, během čtyř dnů a stále si udrželi svůj stávající plat. „Cítíme se opravdu povzbuzeni výsledky, které ukázaly jak společnosti změnily čtyřdenní týden ze snu na realistickou politiku s mnoha výhodami,“ řekl David Frayne, výzkumný pracovník na univerzitě v Cambridge, který pomohl vést tým provádějící rozhovory se zaměstnanci pro studii. „Myslíme si, že je zde hodně, co by mělo motivovat další společnosti a průmyslová odvětví, aby to zkusily.“
Čtyřdenní pracovní týden získává stále větší popularitu, a to díky pozitivním vlivům na zaměstnance i na výsledky firem. Nedávná studie totiž ukázala, že zaměstnanci, kteří se účastnili zkoušky s kratší pracovní dobou, hlásili zlepšení v oblastech jako je snížení stresu, únava a zlepšení zdraví. Dokonce 15 % účastníků uvedlo, že by se kvůli žádnému peněžnímu příspěvku nechtělo vrátit k pětidennímu týdnu. Přesto však existují i lidé, kteří by rádi pracovali více hodin a vidí v tomto kroku způsob, jak zvýšit své příjmy. Nicméně, výsledky naznačují, že čtyřdenní týden může být pro firmy výhodným řešením. Příjmy některých firem vzrostly o 35 % a zkušební období potvrdilo pozitivní vliv na zaměstnance, kteří hlásili snížení počtu absentujících dnů a fluktuace v personálu.
92 % společností, které se účastnily testování, se rozhodlo pokračovat s kratší pracovní dobou, z toho 18 společností dokonce trvale. Nejen společnosti, ale i zaměstnanci vidí v této změně mnoho výhod. Zaměstnanci, kteří se účastnili testování, hlásili přínosy jako méně vyčerpání, méně stresu a celkovou větší spokojenost s prací. 60 % pracovníků uvedlo, že se jim lépe daří sladit práci a povinnosti doma a 73 % vyjádřilo celkově větší spokojenost se svým životem. Lidé se cítí méně unavení, více spí a jejich duševní zdraví se zlepšuje.
„Všichni jsou soustředění, všichni vědí, co dělají, všichni jsou svěží,“ řekla Kirsty Wainwright, generální manažerka restaurace, která se zúčastnila experimentu. „Znamená to, že přicházejí do práce s lepší náladou a přenášejí ji samozřejmě i na klienty a veřejnost, která sem chodí na jídlo. Dostávají lepší služby, protože tým je více zapojen.“
„Přemýšlela jsem, jestli by pro společnosti nebylo mnohem těžší, aby čtyřdenní týdny fungovaly, a odpověď se zdá být ne,“ říká vedoucí výzkumná pracovnice Juliet Schor, ekonomka a socioložka na Boston College.
Nedostatek rovnováhy mezi pracovním a osobním životem byl pro Michelle, 49letou mediální manažerku, příliš mnoho. Proto trvala na čtyřdenním pracovním týdnu a dnes má konečně dostatek času na péči o svého autistického syna. A není sama - mnoho lidí dnes hledá pracovní podmínky, které jim umožní více vyvážený život. U všech, kteří se zúčastnili studie, došlo k poklesu pravděpodobnosti, že by odešli ze zaměstnání, což je o 57 % méně než ve stejném období před rokem, klesl i počet zaměstnanců kteří hlásili pracovní neschopnost kvůli nemoci, což je o 65 % méně než před rokem.
Ačkoli skeptici tvrdí, že čtyřdenní pracovní týden není pro všechny obory praktický, mnoho lidí se k němu přiklání a uvádí, že jim to zvyšuje produktivitu a motivaci. S nedostatkem pracovních sil v některých klíčových odvětvích nabídka čtyřdenního pracovního týdne může být lákavá pro mnoho lidí, kteří by jinak nebyli ochotni pracovat. Existují samozřejmě průmyslová odvětví, která nemohou zavést kratší pracovní dobu, protože potřebují pracovníky nepřetržitě, jako jsou nemocnice či jiná zdravotnická zařízení. Možná proto tito a další pracovníci v posledních měsících odcházejí z práce ve Velké Británii nebo protestují a požadují lepší pracovní podmínky a platy, které drží krok s vysokými životními náklady.
Závěrem lze říci, že tento experiment je zajímavou příležitostí k zamyšlení nad tím, jak by lidé mohli pracovat lépe a efektivněji a zároveň zlepšit svoje pracovní podmínky. Je zde tedy potenciál pro další rozšíření této politiky v zaměstnání, aby se dosáhlo vyšší kvality pracovního života a zlepšení fungování celého pracovního prostředí.
Zdroje:
