Článek
Vladimír Putin, ruský prezident, se rozhodl odstartovat válečný konflikt, který vyústil v nečekaný a historický důsledek - exodus obyvatel. Nicméně ani Putin nečekal, že se bude jednat o exodus z Ruska samotného. Ano, válka na Ukrajině i režim samotný je neúnosný i pro Rusy. Rusko opustilo kolem 1 milionu lidí, avšak některé údaje naznačují, že až 4 miliony a někde dokonce až 8,5 milionů, což však zcela jistě zahrnuje i lidi co se plánují vrátit. Tento ohromující exodus je srovnatelný s emigrací po bolševické revoluci v roce 1917 či s emigrací po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Tato migrační vlna bude mít zásadní dopad na Rusko a jeho budoucnost.
Dnes, stejně jako tehdy, odchody redefinují zemi na celé generace. A celá emigrace může být ještě stále v raných fázích. Každá nová mobilizace, každý nový pokus Kremlu o obnovení branné povinnosti povedou ke stoupajícímu počtu odchodů obyvatel ze země. Navíc s prodlužováním konfliktu se očekává zhoršování již tak nestabilních ekonomických podmínek. Zřejmě se tak dostáváme do situace, kdy hrozby a nejistoty pro ruský lid eskalují, což je další varování, že země se ocitla na velmi nebezpečném a kritickém místě. „Jsme svědky ještě většího exodu, než když začala válka,“ řekla Ira Lobanovská, která založila nevládní organizaci Průvodce svobodným světem, která pomáhá Rusům opustit zemi.
Ruská vláda se snaží potlačit jakýkoliv projev nesouhlasu s válkou. Pro ty, kteří touží po svobodě projevu a názoru, zůstává jen nelehká volba: buď riskovat vězení, anebo opustit zemi. Výsledek je jasný: aktivisté a novináři jsou nyní soustředěni v evropských metropolích, jako je Berlín. Zatímco ukrajinští uprchlíci byli na Západě přijímáni, mnoho zemí se Rusům vyhýbalo kvůli nejistotě ohledně toho, zda jsou dotyční lidé přátelé nebo nepřátelé, a zda se vina za válku vztahuje pouze na konkrétní jednotlivce nebo na celou zemi. Některé země blokují uprchlíky zavedením vstupních omezení nebo odmítáním nových víz, což občas šíří paniku mezi Rusy, kteří jsou již v zahraničí, zejména mezi studenty.
Mnozí lidé se rozhodli opustit Rusko a hledat nový domov v jiných zemích, jako je Arménie nebo Kazachstán, kde jim hranice byly otevřeny, a také protože Kazachstán údajně „zajistí bezpečnost“ Rusů prchajících před odvodem. Jiní se rozhodli získat víza a uprchnout do Finska, které po návalu tisíců Rusů, vstup Rusům zakázalo. Rusové míří hlavně do pobaltských států, nebo do jiných koutů Evropy. Mnozí bohatší Rusové se však rozhodli jít dál a hledat útočiště v zemích jako jsou Spojené arabské emiráty, které chvíli po invazi zrušily bezvízový režim pro Ukrajince, či Izrael, Thajsko nebo dokonce Argentina, kam ruské matky jezdí porodit aby získaly občanství. Někteří odcestovali i na tolik Ruskem nenáviděný západ, do USA. Ale co je nejvíce pozoruhodné, jsou lidé, které strach z Ruska donutil podniknout 40 mil dlouhou, nebezpečnou cestu na malém člunu na Aljašku.
Objevily se také výzvy, aby EU podpořila Rusy, kteří hledají cestu ven z Ruska, aby se vyhnuli odvodu. „Chápu frustraci lidí,“ řekl Igor, 26letý IT profesionál z Petrohradu, který odjel do Gruzie, další oblíbené uprchlické destinace. „Zúčastnil jsem se protiválečného protestu, když Putin zahájil svou invazi, ale úřady prostě všechny uvěznily.“ „Myslím, že jediný způsob, jak mohu osobně pomoci Ukrajině právě teď, je nebojovat tam,“ řekl Igor. Gruzie přijala v prvním čtvrtletí roku 2022, 38 281 Rusů, což je téměř pětinásobný skok z 8 504 Rusů přijatých ve stejném období roku 2021.
Koncem loňského roku 2022 opustilo Rusko 70 000 IT pracovníků, kteří se už nevrátili, navzdory tvrzením ruských úřadů že IT pracovníci povoláni do boje nebudou. Avšak ruská média tvrdí, že 85% se jich vrátilo zpět. Teď ruský parlament projednává balíček pobídek, který by je mohl přimět k návratu. Nicméně v ruském parlamentu se také hovoří o trestání těch Rusů, kteří zemi opustili, a to tak, že jim bude doma zabaven majetek. I když někteří z těch, kteří odešli, se proti Putinovi ani válce nepostavili, tak o nich Putin hovoří jako o „špíně“, a tvrdí, že jejich odchod by mohl zemi „očistit“. Tento exodus vzbuzuje nejen otázky ekonomické a politické, ale také etické a morální. „Tento exodus je pro Rusko strašnou ranou,“ řekla Tamara Eidelmanová, ruská historička, která se po invazi přestěhovala do Portugalska. „Sociální vrstva, která mohla v zemi něco změnit, byla nyní smyta.“ Za poslední rok se Rusové stěhují ze země masově do zemí jako Kazachstán a Kyrgyzstán, které kvůli lepším vztahům s Ruskem omezili, nebo se snažili ztížit vstup Rusům do země. I přesto ruský příliv uprchlíku do těchto zemí vyvolal politické otřesy a napjaté vztahy mezi Moskvou a ostatními bývalými sovětskými státy, zároveň ceny nemovitostí v těchto zemích prudce vzrostly, což způsobilo napětí s místním obyvatelstvem.
Egypt a Turecko se také staly oblíbenými turistickými destinacemi Rusů, avšak Jerevan, hlavní město Arménie, je lákavou volbou pro Rusy s nižší finanční mobilitou, město je plné krásné architektury i zeleně. Arménie je pravoslavná křesťanská země, kde je ruština druhým jazykem. Naopak drahá Dubaj v Perském zálivu, převážně muslimského vyznání a arabsky mluvící, je oblíbenou destinací bohatších Rusů, kteří hledají luxus nebo obchodní příležitosti. Mnoho Rusů, kteří se rozhodli uprchnout, zvolilo Arménii jako snadnou volbu.
Jerevan, hlavní město Arménie
Arménský technologický průmysl je v současné době malý, ale od února loňského roku Arménie vítala rostoucí počet technologických talentů proudících do země, když statisíce Rusů uprchly ze své země, poháněni odporem k válce, strachem z odvodu nebo tíhou sankcí, a zamířily do sousedních zemí s přátelskou imigrační politikou. V dubnu 2022 země zaregistrovala téměř o 50 % více IT pracovníků než ve stejném období loňského roku. Za poslední rok se Jerevan stal neuvěřitelným magnetem pro tisíce lidí z celého Ruska, ať už IT specialistů, kreativců nebo pracovníků dělnické třídy, včetně rodin s dětmi. Tito noví přistěhovalci vytvořili živé komunity s novými školami, bary, kavárnami a silnými sociálními sítěmi.
Zatímco v Dubaji se Rusové toulají po nákupních centrech nebo v teplákovkách na plážích natáčejí „tiktoky“, Jerevan se stal domovem pro ty, kdo hledají bezpečí a nové příležitosti.
Již krátce po invazi se konverzace v bohaté moskevské čtvrti Patriarch Ponds stočily k nejlepším dubajským realitním obchodům, řekla Natalia Arkhangelskaya, která píše pro Antiglyanets, drsný a vlivný blog na Telegramu, zaměřený na ruskou elitu. Oligarchové a statisíce bohatých Rusů se rozhodly právě pro Spojené arabské emiráty, které stále udržují přímé lety z Moskvy a mají relativně snadný proces získání občanství. Luxusní Dubaj se i proto stala novým hřištěm pro ruské miliardáře pod sankcemi, technologické zakladatele a jiné vlivné osobnosti, kteří se mohou v tomto bezpečném a zářivém městě schovat. Zde nejsou žádní aktivisté ani novináři, ale výběr kaváren, barů a luxusních butiků které napomáhají tomu, aby tato destinace byla stále oblíbenější pro ty, kteří mají k dispozici dostatek finančních prostředků.
Nákupní centrum v Dubaji
Je to nový domov s luxusem jaký doma neměli, který dříve nakupovali ve Francii. Zřejmě proto už za rok Rusové vytlačili Brity a Indy jako největší dubajské kupce nemovitostí, ruské jachty kotví v přístavech a soukromá letadla poletují mezi Dubají a Moskvou. Přijetí zahraničního obchodu SAE přilákalo proud ruských IT pracovníků, kteří se snaží přerušit vazby s Ruskem a zůstat ve spojení s globálními trhy. Start-upy hledají financování ze státem podporovaných akcelerátorů. Větší firmy usilují o klienty, aby nahradili ty, kteří přišli o sankce.
Apartmán ve 40. patře s nádherným výhledem v jedné z věží Jumeirah Beach Residence, v Dubaji je vyhrazen pro týdenní setkání, která jsou otevřena ruským nováčkům v oblasti IT. Setkání pořádá Ivan Fediakov, šéf poradenské společnosti.
Výhled z rezidence Jumeirah Beach Residence v Dubaji
Elena Tselischeva, pocházející z Ruska a v současnosti vedoucí poradenskou firmu v Dubaji, se potýká s nekonečným zvoněním svého telefonu. Její klienti, převážně Rusové a Ukrajinci, se obrací na ni s prosbou o pomoc s přesunem svých podniků a rodin do Perského zálivu, bohatého na ropu. Od majitelů továren až po restauratéry, mnozí mají obavy ohledně toho, jak získat obchodní licence, otevřít bankovní účty a začlenit se do Spojených arabských emirátů. Další z klientů se snaží najít vhodné školy pro své děti a vhodné bydlení pro svou rodinu. „Tito lidé se snaží uniknout. Chtějí ochránit své investice,“ prohlásila Jelena. „Jsou to úspěšní podnikatelé, kteří si postavili své firmy, ale teď se ocitají v nejistotě a nevědí, jak dál.“ Pokud tedy hledáte někoho, kdo dokáže pomoci s nelehkým procesem přesunu podniku a rodiny do nového státu, Jelena Cerešjevová je neomylnou volbou pro ty, kdo chtějí zajistit svou budoucnost.
Organizace pro lidská práva Perviy Otdel, v květnu minulého roku oznámila, že agenti FSB začali žádat příbuzné Rusů, kteří uprchli ze země, aby přesvědčili nové emigranty, aby se vrátili. Nicméně odliv Rusů do zahraničí dává jasnou zprávu: lidé hlasují nohama a odcházejí kvůli režimu, který přinejmenším vzbuzuje ostrou kritiku a není udržitelný.
Zdroje:
