Článek
Alergie se vám mohou zhoršit díky špatnému psychickému stavu
Toto není lékařské pojednání o fyzickém a biochemickém mechanismu vzniku alergií. Jako psycholog se věnuji zejména psychologickým spouštěčům, které alergii mohou dočasně vyvolat i u jinak zdravého člověka. „Alergenem“ v takovém případě nebude pyl nebo obilí, ale lidé.
Máte kolem sebe lidi, kteří do vás hnípají, šťourají a chtějí se vám takzvaně dostat pod kůži? Znáte to bystré přísloví, dostal jsem z něj osypky? Na této lidové moudrosti prostě něco je.
Těžko se můžete cítit relaxovaně v přítomnosti takových lidí. Když totiž máte alergii na blbce nebo šťouraly, kdykoliv se kolem vás některý z nich objeví, dostanete kopřivku nebo vás začne nepříjemně šimrat kůže. Takové zkušenosti opravdu někteří lidé mají a nejsou to klasičtí alergici. A proč nemají podobné alergické reakce lidé ve vašem okolí? Třeba jsou jen trochu méně vnímaví než vy, kdo ví? Nebo mají jiné indispozice a možná je jednou z nějaké takové srážky s blbcem prostě klepne. Vy z něj máte alergii a oni srdeční slabost. Pokud vám lékaři zjistí alergii, zamyslete se nejen nad svou medikací, ale také nad vaší psychickou pohodou. Je chronicky známou věcí, že na alergických projevech má velký podíl psychický stav pacienta.
Na astma může mít vliv vaše bezprostřední okolí
Problémy s dýcháním má hodně lidí. Když se podíváte na jejich bezprostřední okolí, často najdete někoho, kdo je mentálně dusí. A může to být problém společenských rozměrů. Můžete se cítit v této formě, jak společnost funguje, jako v nějakém krunýři či trvalém sevření. Když se chcete nadechnout, už už je u vás někdo, kdo vás přiškrtí.
Pro astmatiky je krom klasické léčby a pobytu na čistém vzduchu nejdůležitější psychická pohoda. A tu vám zkrátka lidé, kteří rádi dusí ostatní, nevytvoří. Udělejte si takovou revizi lidí ve vašem okolí. Jaký pocit z nich máte? Svírá se vám hrdlo, když s nimi mluvíte? Nebo lapáte po dechu? Asi v takovém případě něco nebude v pořádku.
Genetický přenos nemocí?
Dokonce existuje něco jako epigenetický přenos sociální a zdravotní situace na vás přes generaci. Vysvětlím, co tím je myšleno. Geny se tak rychle nemění. Ačkoliv se přišlo na to, že se dají pomyslně zapnout či vypnout podle toho, jak se chováte. Přesto byste těžko hledali nějaký gen alkoholika. Vědci našli jen sety genů, které mohou vést k závislostem. Pokud jde o nemoci jako je ADHD, tak žádné geny v tomto směru vědci taky neurčili.
Epigenetika znamená něco jako genový spínač. Epi doslova znamená: něco nad či mimo. V tom případě něco, co může ovlivnit samotné geny a nemá to s nimi nic společného. To jsou třeba vaše zážitky či sociální situace a chování společnosti k vám. Epigenetika se projevila například za druhé světové války. V Holandsku, kde byla část obyvatel Němci vyhladověna, se to projevilo dokonce na zdravotním stavu a na postavě a míře obezity u jejich dalších generací. V tom případě situace jejich předků měla vliv na geny, které hrály roli v metabolickém systému další generace.
A jakou genetickou zátěž si nesete vy? Víte, jak se chovali vaši příbuzní o generace dříve? Nemyslím tím takový ten doktorský pohovor, jaké nemoci jste měli v rodině. Ale jaké chování a zvyky jste měli navyklé v rodině, to má totiž často na vaše současné nemoci větší vliv než fyzické nemoci vašich předků.
Suma sumárum, pokud jdete za lékařem a on vám dá jasnou či méně jasnou diagnózu, ale váš zdravotní stav se po předepsané léčbě nemění a nelepší, bude lepší, když se ještě obrátíte jinam a budete zkoumat také psychologické spínače vašeho zatíženého imunitního systému.
Vyplatí se to.