Článek
Kniha, která se dostala do Guinnessovy knihy rekordů za největší rozšířenost, začínala jako čtení pro omezené množství lidí. A zdá se, že tomu tak je i nadále. Sice má sta milióny lidí knihu ve své knihovně, ale nikdy ji neotevřeli. A vlastně vůbec to není kniha, ale 66 knih v jednom.
Napsána byla zpočátku hebrejsky, její druhý svazek knih řecky a malý fragment aramejsky. Kniha nebo svazek knih, který shrnuje celou historii země a jejích obyvatel. Kniha, pro kterou jedni umírali, druzí pro ni žili a třetí s ní kupčili. Není jednoduché ji představit v krátkém článku, nicméně se o to pokusím.
První knihy Bible, knihy Mojžíšovy, představují dobu od stvoření světa až po stvoření starověkého izraelského národa. Nazývají se Pentateuch a judaismus je považuje za posvátné. Pak následují historické knihy s popisem, co se dělo s izraelským národem od doby, kdy se zabýval genocidou okolních národů. Ano, slyšíte dobře, genocidou. Proto někteří lidé považují Bibli za knihu problematickou a nyní se ji snaží zakázat, protože působí v rozporu s jejich humanistickými představami o světě. Děj dále pokračuje až do doby zničení Jeruzaléma a vyhnanství Židů v Babylóně. Proložen je knihami Job, Žalmy, Přísloví, Kazatel a Šalamounova Píseň. Tyto sbírky se už tolik nezabývají dějem, jako radami do života a reflexí duchovního stavu světa. Následují prorocké knihy, proroci jako Izajáš, Jeremjáš, Ezekiel a ostatní, kteří své spolubližní moc v oblibě neměli a hlavně měli Boží misi je plísnit od rána do večera. Předpověděli pro ně mnohá díla zkázy, která se podle archeologických objevů také vyplnila, a některá na své splnění ještě v blízké budoucnosti čekají. Proto se řada náboženských skupin snaží jejich poselství dešifrovat za každou cenu, chtějí prostě být v obraze dřív než ti ostatní.
Bible pokračuje svým druhým svazkem a ten začíná Evangeliemi: Matoušem, Markem, Lukášem a Janem. Skupina evangelistů, respektive pisatelů dobré zprávy, se zabývala životem Ježíše Krista. Pokud čtete tato evangelia paralelně, dočkáte se mnohých rozporuplných informací o životě jejich učitele. Což je docela přirozené, protože každý člověk vidí jednu událost z jiného úhlu pohledu. Po Evangeliích následují Skutky Apoštolů, sbírka příběhů o tom, jak vznikalo křesťanství.
Ježíš Kristus křesťan nebyl, podle něho je křesťanství nazváno, jen pro pořádek. Ježíš byl Žid, takže je poněkud paradoxní věčná zášť křesťanského světa vůči Židům, kteří jsou vlastně jeho příbuzní, anebo tomu je jinak? Někteří pisatelé, tedy ti mimobibličtí, se domnívají, že Ježíš působil v Indii, že byl iluzionista a podobné jiné nesmysly. Pro to, aby člověk byl výjimečný jak v oblasti ducha tak jednání, v Indii působit nemusí. To vám můžu garantovat. Indie sice má pelmel duchovních směrů, ale zas tak jí fandit nemusíte. Moc jejich spletenice duchovních nápadů nedávají smysl. To Ježíšova činnost logiku měla. Škoda, že skončil podle křesťanů na kříži a obětoval se pro lidstvo. To není dobrý signál. Dobří a výjimeční lidé mají končit na Úřadu vlády a ti ostatní, kteří nejsou užiteční, na pranýři.
Po Skutcích Apoštolů následuje kolekce knih, jejichž většina se přisuzuje apoštolu Pavlovi. Zásadní postavě, která měla výrazný podíl ve formaci křesťanství jakožto organizace. V knihách popisuje své zážitky při šíření křesťanství, jeho přístup a život se spoluvěřícími. Poskytuje také rady do života nových a zkušených křesťanů. Jeho přístup je originální a v mnohém navazuje na Ježíše Krista a v jiném se liší. Následují dopisy jednotlivým křesťanům od jiných pisatelů.
A Bible končí kolekcí prorockých vidění, kterým jsem se již věnoval v jiném článku.
Doporučuji především těm, kteří se vždy, když se přetřásá téma uprchlíků a hrozba invaze z islámského prostředí, odkazují na křesťansko-judaistické kořeny této kultury, Bibli si opravdu přečíst, ať vědí, o čem mluví, v opačném případě, ať mlčí, když nebyli tázáni a nejsou nijak vybaveni. Jinak jejich řeči trhají uši. A vy, kteří Bibli máte doma, tak si ji přečtěte aspoň zčásti, třeba evangelium Marka, to je nejkratší.
Je to poměrně zajímavější než duševní strava, která se dnes nabízí na pultech knihkupců. Ta nemá moc kalorií, případně má kalorie prázdné, a o chuti ani nemluvě, to Bible v sobě obsahuje thriller, psychologické drama, romantiku i tajemno a to vše v profesionálním podání, ne jak dnešní blafy z růžové knihovny případně opatrné skeče, kde je tajemno podáváno po douškách, aby se lidé nevyděsili.
A ty horké hlavy, které tvrdí, že Bible je čtením pouze pro náboženské fanatiky, by se měly hodně zchladit. Většina kulturních obrazů, které je samotné ovlivňují, pocházejí v tomto kulturním prostředí z Bible, akorát o tom sami nevědí. Holt jsou prostě trochu naivní.
Pozor, je to koncentrát a není pro každého. Proto zůstane Bible pro řadu lidí neotevřenou knihou, i když ji mají po ruce, a asi to tak má být. Bible prostě není pro každého.
Zdroje:
Bible Písmo Svaté
Robert Bank. Paul’s Idea of Community. Spirit and Culture in Early House Churches
Barns&Noble.
Holger Kersten. Ježíš žil v Indii. 1996 Alternativa
