Co se doopravdy stalo 11.září 2001

11. září 2001 otřáslo sebevědomím Ameriky. Nikdy v historii nedošlo k útoku na USA přímo v srdci jeho území. Pearl Harbour byl na Havaji, a tak se týkal běžných Američanů a hlavně prestižních kravaťáků, kteří cirkulují v amerických městech, opravdu jen okrajově. Nejblíže k útoku přímo ve středu amerických velkoměst byl Adolf Hitler, jehož muži přijeli za druhé světové války až k břehům některých měst v ponorkách, ale místo toho, aby udělali nějaké haló, šli se projít po městě. Tímto veškeré ohrožení Američanů na jejich vlastním území zhaslo. A teď, přímo v ekonomickém centru New Yorku, symbolu amerického ekonomického úspěchu, to přišlo.

Do těchto vysvětlení patřilo i to, že si útok objednal Bush u FBI nebo FBI u Arabů, aby vzkřísil svou upadající popularitu. A opravdu, až do doby útoků na dvojičky byl George Bush považován za slabého prezidenta. A od té doby byl hrdina, který bojuje za svou zemi, i když zas tak moc neudělal, učinil jen to, co v pozici prezidenta udělat musel. Pověřil FBI a armádu patřičnými úkoly. Podobně jako Zelenský, ten také nebyl do doby rusko-ukrajinské války příliš populární a chvílemi se zdálo, že půjde od válu. Putin dosáhl pravého opaku než toho, co zamýšlel, posílil ruskými útoky Zelenského pozici. Tímto paralela končí.

Nikdo v tajných službách, ať v CIA či FBI nebo z amerických politiků, si nedovedl představit něco takového, jako masivní útok na americkém území. Málokterý americký politik vůbec věděl, co je Al-Káida zač. A už vůbec, kdo je nebo co je zač Usáma bin Ládin. Důsledky útoků byly hrozivé, běžní Američané po nich odmítali létat, i pro vnitrostátní lety raději volili na cesty dlouhé tisíce kilometrů dopravu automobily. Bylo spočítáno, že tato volba stála díky nehodám na silnicích dalších několik tisíc životů navíc k tragédii, která New Yorčany stála 2 996 životů lidí, z toho 19 bylo únosců, kteří se v rámci útoku obětovali. Mezi mrtvé patřili také dva Češi.

Z následných dokumentů vyplývalo něco podivného. George Bush byl v době útoků zachycen, jak v mateřské školce předčítá malým dětem z pohádkové knížky. Jeho asistent mu přijde informaci o dění pošeptat, a on se v klidu zvedne a odchází. Nevypadá, že je v šoku. A z toho mnozí usuzovali, že s útoky počítal a že byly zinscenované americkou vládou. Je to právě naopak, nevím, kolik lidí jste viděli v šoku, ale reakce různých jedinců je diametrálně odlišná. Někteří se začnou chovat, jakoby nic. A na Bushe tohle bylo opravdu moc, přesáhlo to všechny jeho představy.

Dá se říci, že konspirační teorie někdy slouží jako maskování něčí neschopnosti. A tak tomu bylo i s tehdejším USA. V té době mělo FBI pouze 7 agentů, kteří mluvili plynně arabsky. Takže si asi dovedete představit, jak intenzivně se Američané věnovali vyhodnocování teroristických hrozeb pocházejících ze Středního východu.

Pro příčinu událostí je třeba jít až do 80. let do rusko-afghánské války a také pochopit tehdejší americko-arabské vztahy v Saudské Arábii. Pro Araba jít proti Rusům v Afghánistánu znamenalo čest podobnou tomu, jako pro Američana účastnit se druhé světové války proti nacistickému Německu. A něco takového učinil mladý a bohatý Arab z klanu Ládinů Usáma. On opravdu věřil islámu a jeho ortodoxní ideologii natolik, že byl ochoten věnovat mu své prostředky a nasadit za něj vlastní krk. Vytvořil spolu s egyptskými Araby Al-Káidu za účelem boje proti nepřátelům islámu. Tehdy to byli Rusové, ale brzy se to změnilo.

Po konci rusko-afghánské války v roce 1989 se Usáma vrátil do své vlasti. Jenomže z toho, co se tam dělo, šťastný nebyl. Brzy potom totiž Saddám Husajn, prezident Iráku a nepřítel islámu, vtrhl v roce 1990 do Kuwajtu a Usáma měl opět ruce plné práce. Nebo si alespoň myslel, že to je jeho poslání, Saddáma zastavit. Nabídl tedy korunnímu princi Saudské Arábie své služby a své vycvičené bojovníky. Ten to odmítl s tím, že na tuhle práci už má Američany, se kterými uzavřel dlouhodobou spolupráci o ochraně země. Islám, který budou chránit „nevěřící psi“? Tuhle představu nemohl Usáma akceptovat. A tak se nakonec obrátil i proti Saudům. Což logicky vedlo k jeho vyhoštění ze země.

Usáma tak přistál v Súdánu, kde se věnoval investicím do infrastruktury a také svému boji proti nepřátelům islámu. V té době se dostává do hledáčku CIA a v roce 1998 na seznam teroristů. Za tu dobu však už má něco odděláno, protože Al-Káida zaútočila přímo ve středu Nairobi na ambasádu USA a v rámci útoku zemřelo 213 lidí.

Jeden by si tedy mohl říct, že Američané se poučí a začnou si Al-Káidy více všímat. Agenti infiltrují její kruhy a podchytí její kontakty. Nic z toho se až na malé nepatrné snahy nestalo. Byl jsem se osobně v Nairobi podívat na místo útoku a také na současnou americkou ambasádu. Tu Američané jen přesunuli za město, aby nebyla tak na očích, a to bylo jediné, co udělali. Velká chyba.

Těsně před útoky dostala americká FBI podivné zprávy o možném útoku na americké půdě a také o podezřelých lidech, kteří se učí létat. Informací bylo tolik ze všech stran i zahraničních rozvědek, že v tom informačním šumu nakonec vše zapadlo a hlavně si to Američané nebyli schopni zanalyzovat a vyznat se v tom. Co jim bránilo nejvíc situaci pochopit, bylo jejich vlastní národní sebevědomí. To je plně zaslepovalo, tak měla Al-Káida plný prostor. Usáma před útokem naverboval lidi s technickým zázemím a s čistým pasem, aby mohli vstoupit na americkou půdu. Po jejich zaškolení a hlavně ověření jejich dostatečného nasazení bylo na katastrofu zaděláno.

Brzy poté, co se stalo něco, co se nedalo odestát, se Bush rozhodl pro útok na Afghánistán. Respektive vojenskou invazi, která měla zprvu Usámu chytit, vědělo se totiž, že se uchýlil do Kandaháru. A nakonec do hor Tora Bora. Americké speciální jednotky spolu s pozemní armádou a vzdušnou podporou dohromady byly krátcí na jednoho Araba, který se v klidu přesunul za kopečky do Pákistánu a ještě 10 dalších let zasahoval Američanům jednu ránu za druhou. Ti reagovali dronovými útoky, ve kterých zemřelo mnoho civilistů a samozřejmě činitelů Al-Káidy.

V Afghánistánu se mezitím Američané vyčerpali a dospěli k téměř podobnému závěru jako Rusové. Nezískali nic a ztratili vše. Jejich válka trvala o poznání déle než ta ruská, od roku 2001 až do roku 2021, kdy s nepořízenou odtáhli a Tálibán, který měl být podle všeho naprosto zničen, si převzal vůdčí pozici v Afghánistánu. Američany od roku 2001 jednoduše provází smůla.

A Usáma? Ten byl nakonec v roce 2011, alespoň podle toho, co říkají Američané, s asistencí pákistánské vlády vysledován a zabit v jednom ze svých sídel přímo uprostřed města. Jak tomu však bylo přesně nevíme, protože Američané jej zastřelili a jeho mrtvolu bezprostředně poté hodili do moře. To samozřejmě zavdává prostor pro další konspirační teorie.

Teroristické útoky 11. září ovlivnily nejen Američany, ale celý svět. Odstartovaly nová opatření v leteckém provozu. Už od té doby není možné jen tak létat s čím se vám v kabelce zamane. Vedly k důkladným leteckým kontrolám a také k tomu, že obyvatelé velkoměst přišli o svou sebedůvěru. Od té doby také následovaly obrovské útoky ve španělském Madridu či v britském Londýně. V rámci nich zemřely desítky lidí a stovky z nich byly zraněny. Velkoměsta nejsou pro lidi od doby Usámy taková, jaká bývala. Nejbližší situace v Česku, která se dá přirovnat těm v mezinárodním měřítku, je případ pražského střelce, který především z ideologických důvodů zastřelil na pražské univerzitě v roce 2023 14 lidí. Není tedy město, které by bylo v bezpečí před hromadnými či teroristickými útoky.

Svět si musí dávat pozor, aby nepodceňoval něčí ideologii a nezlehčoval ji tím, že se jedná o pouhá slova. Slova jsou často velmi silný motivátor činů, které vám mohou převrátit život naruby.

Tak, jak se tomu stalo s Amerikou 11. září v roce 2001.

Prameny:

Eric Hobsbawm.Globalisation, Democracy and Terrorism. 2008. ABACUS.

Dan Rather. What We Saw: The Events of September 11, 2001, in Words, Pictures, and Video (Book and DVD). CBS archives.

Abdel Bari Atwan. The Secret History of al Qaeda. 2008. University of California Press.