Hlavní obsah
Seberozvoj

Čtyři dohody jsou jako limonáda, sladké, pitelné a škodí zdraví

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Libor Šimek

Kniha Čtyři dohody prý pochází z moudrosti starověkých Toltéků, v Americe se díky marketingu na nich udělal spisovatel Miquel Ruiz a v Česku si na nich dělá kariéru herec Jaroslav Dušek.

Článek

Mě spíš připomínají přeslazené limonády, které když budete pít pravidelně, odděláte si zdraví.

Podíváme se dohodám na zoubek. Jen pro začátek, ty Čtyři dohody prý pochází od starověkých jihoamerických Toltéků. To byla předaztécká kultura, která proslula třeba oběťmi malých dětí. Rozhodně si nebrali takové oběti osobně. V tom bude zřejmě paralela se Čtyřmi dohodami, potud podobnost končí. Toltéci nic takového nenapsali ani neradili. Čtyři dohody jsou americká marketingová plichta, a podle toho taky vypadá.

Nehřešte slovem

To podle Ruize třeba znamená se vyvarovat kategorických výroků. Říká Ruiz poměrně kategoricky.

Tohle zní jako z nějaké fanatické protestantské učebnice a ne jako z indiánské pokladnice mudrosloví. Ostatně jižní Amerika je známá svými fanatickými protestantskými kazateli. Takové pravidlo může vytvořit v člověku, který je pečlivý a citlivý, neúměrnou míru neurózy, kdy se dostane do situace, kdy bude obsesivně kontrolovat každé své slovo. To se samozřejmě vůbec netýká lidí jako je Jaroslav Dušek, kteří to jen hrají jako komedianti ve své roli. Dušek může být jednou esesák a podruhé zase esoguru, všechno jen na divadle či ve filmu. Pochybuji, že sám vůbec tuší, co je zač.

Jako kdyby už nebylo ve světě dost slovní cenzury, ještě k tomu tu máme fiktivní indiánskou moudrost, která jako by z oka vypadla z Orwellova románu. Za mě dost bylo slovní buzerace. Lidově řečeno, je zdravější si občas otevřít hubu na špacír, než se věčně kontrolovat a držet zpátky. Za důsledky svých slov si samozřejmě ponese každý zodpovědnost, ale indiánskou haluz tady ještě k už tak dost sešněrované společnosti, která vypadá jako by ji řídil nejvyšší Úřad čistoty slova, nepotřebujeme.

Neberte si nic osobně

Prý člověk, který k vám mluví, k vám mluví jen zdánlivě. Říká Ruiz.

Kéž by. Tohle pravidlo musel opravdu napsat jen někdo, kdo žije v nějakém halucinogenním světě, někdo, kdo si ujíždí na ajahuasce. Je evidentní, že slova nesou i emoční obsah a energii druhého člověka. To by člověk čekal, že takový esoguru chápe jako první věc a že nebude dělat takové školácké chyby.

Energie, která na vás působí ve slovech ostatních, nemůže být ignorována. Všichni úspěšní lidé si všechno brali velmi osobně. Jinak by se nedostali tam, kam chtěli. Kdyby nevěnovali pozornost signálům žárlivosti a zášti u druhých lidí a přehlíželi by ji, jen by naivně rozdali svůj talent a know-how a sami skončili někde v pozadí.

Nevytvářejte si žádné domněnky

To prý znamená, že bychom neměli předpokládat, že víme, co si o nás druzí ve vztahu myslí. Nejlépe je se ptát a pak se řídit jejich odpovědí ne svými domněnkami. Říká Ruiz.

Tohle působí jako zaručeně rafinovaný zabiják intuice. Lidé často něco řeknou, odpoví vám na otázku, ale jejich odpověď nemusí být upřímná. Taková dohoda je recept na to, jak se utápět ve lživých vztazích, stačí, že vás někdo ujistil o tom, že vás má rád, i když někde uvnitř cítíte, že tomu tak není. Co na tom, podle tohoto zákona si pocit intuice nesmíte dovolit. Přeci jenom si nesmíte vytvářet domněnky a musíte lidem věřit. Taky pravidlo jako z Orwellova 1984. Nejspíš nejoblíbenější autorova kniha. Velký bratr a Ministerstvo pravdy v praxi.

Vždy dělejte vše, jak nejlépe dovedete

Lidé se většinou uchylují k něčemu jen proto, že očekávají odměnu, a nikoliv proto, že by je takové jednání těšilo, říká Ruiz.

Toto pravidlo je typická ukázka stokrát otřepaných frází. Autor vám sdělil vlastně co konkrétního? Nic. Co když někdo spíná jen na peníze a to, že je dostane, jej potěší ze všeho nejvíc. Nejspíš sám autor zakrývá, že knihu napsal jen pro peníze, a snaží se to zakamuflovat v samotném pravidlu knihy.

Není divu, že když se herec Dušek dostal do role Ruize, ostatně mu či jeho nakladateli platí za svá představení licenci, tak také pěkně zblbnul. Jeho výroky o pacientech s rakovinou, kteří si za svou nemoc můžou sami, připominají intoxikaci prvním pravidlem knihy, že zřejmě zhřešili slovem, jinak by si ji přeci nezpůsobili. Takový byl Duškův newspeak z Ruizova Ministerstva pravdy. Někomu se tenhle slovní fašismus líbí, mě vůbec, pokud nechcete skončit někde v toxických vztazích, doporučuji se tomuto slovnímu a duchovnímu balastu na hony vyhnout.

Autor je psycholog a zaměřuje se na odhalování lží a bludů, které kolují ve společnosti.

Doslov k diskuzím:

Vážení dohodáři, proč si můj článek berete tak osobně? A vytváříte si kolem mne tolik domněnek? Miguel z vás nebude mít radost. A už vůbec Guru Jarosláva.

Zdroje:

Don Miquel Ángel Ruiz. Čtyři dohody.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz