Článek
Sebeobraz a sociální média
Facebook si dlouho pohrával s myšlenkou dislike funkce. Šlo o to, že když něco nemáte rádi, dáte to tímto tlačítkem najevo. Co z toho ale nakonec vypadlo, bylo nebezpečí, že vás budou lidé hejtovat. Míra nesnášenlivosti na sociálních sítích dosáhla vrcholu i bez tlačítek, které ji podporují.
V mnoha studiích výzkumníci docházeli k závěru, že se lidé po prohlížení příspěvků na sociálních sítích cítili pod psa. Odborníci si to vysvětlovali tím, že když se lidé dívají na fotky zobrazující, co ostatní dělají, mohou nabýt dojmu, že oni jen sedí na síti a žádné takové zážitky nemají. Zkráka srovnání se lidé nevyhnou. Zvlášť, když přibyly různé bizarní sociální sítě jako Tik Tok, kde si mnoho trumberáků dělá z ostatních legraci, nejvíce však ze sebe, tím, jak se tam hloupě chovají. Mají z toho srandu a někteří ještě navíc peníze. Pokud tohle kolečko podporujete, nedivte se, že jste v depresi.
Jak obejít sociální sítě
Jak to udělat, abyste se tolik nemuseli fixovat na socky? Dříve, ještě v dobách, kdy lidé často ani neměli telefon, natož pak mobil, chodili navštěvovat jeden druhého. Jednoduše zvonili svým přátelům na dveře. Dnes lidská obydlí spíše připomínají nedobytné hrady či rovnou hangáry, ve kterých jejich obyvatelé shromažďují hromady serepetiček, ale uvnitř jsou dutí jako rockový buben.
Takže pokud chcete nakopnout, zavolejte si s ostatními, domluvte se, že se s nimi sejdete osobně, místo nekonečného dopisování přes sms alá čínské řetězové dopisy neštěstí.
Anebo si dejte výzvu, to je dnes velmi moderní, dávat si výzvy, že někdy jen tak navštívíte někoho neohlášeně a zazvoníte u něj jen proto, abyste mu řekli ahoj. Uvidíte, co se stane. Třeba někdo bude rád a pozve vás dál na kafe. Tak se to totiž dřív, když nebyly mobily a lidé počád neseděli u telefonního aparátu, dělávalo. Ti starší z vás si na to možná ještě pamatují.
Vliv digitálních technologií na myšlení a chování
Čtení
To je mimořádně zajímavé a můžete si to ověřit v internetových debatách k článkům. Drtivá většina čtenářů článek soudě podle jejich komentářů ani pořádně nezaznamenala, natož, by byla schopna s ním nějak polemizovat. Autor o koze a oni o voze. Lidé mají pocit, že když jim média všechno servírují takzvaně pod nos, že to nemusí celé číst, jen přeskakují řádky jako kamzíci a jsou schopni pouze zběžného čtení, které jim ale moc k lepšímu životu ani porozumění textu nepomůže.
Soustředění
Jsou lidé, kteří často píšou na mobilu, koukají na zprávy na počítači a ještě s někým konverzují. Pokud děláte dvě věci najednou, ani jednu neuděláte pořádně. Dříve byla roztržitost spojována jen se stařičkými profesory, dnes je běžnou vlastností promořenou populací. S člověkem, který vám nevěnuje pozornost, se ale nemůžete na ničem užitečném domluvit. A on sám toho v životě moc užitečného neudělá.
Samota
Dnes jsou lidé obklopeni neustále ostatními, žijí přímo uprostřed vřavu davů ve městech, a když je chvíli ticho, tak se snaží za každou cenu svou tichou neurózu něčím zaplácnout. Digitální technologie jsou takový koksík pro internetové závisláky a závislačky. Musí si hned šňupnout, chvíli dobrý, ale pak se to zase propadne níž a níž. Dobré pocity vám pobyt na internetu nikdy nevytvoří.
Jak se vyrovnat se špatným soustředěním a zlepšit své čtení?
U čtení si položte tyto otázky: proč je pro mě těžké se soustředit na text na obrazovce? Co mi nejvíc odvádí pozornost?
Jak zařídit, abych nebyl u čtení vyrušován?
Co takhle si text přečíst několikrát. Třeba téma nechápu jen já a ne autor.
Visíte na sítích?
Závislost a plochost komunikace
Počítačové hry a aplikace sociálních médií jsou naprogramovány tak, aby byly návykové. Často jsou triky, které používají srovnatelné s hracími automaty, které se přezdívají „jednorukými bandity“. Určitě jste to někde v herně viděli, ty pestrobarevné symboly připomínající hračky pro děti. Aplikace využívají téhož, dětinskosti uživatelů.
O tom jsou ostatně smajlíky. Lidé se díky nim vyjadřují gesty podobnými malým dětem. Pamatuji si na jednoho prestižního právníka, který se mnou v konverzaci smajlíky zpravidla hojně využíval. Samé ty kachničky, sluníčka a ručičky, no rovnou byste řekli, že je to žák první bé. Tohle může být sice krátkodobě legrace, ale z takové komunikace radost mít nebude ani jedna strana. Co vlastně chcete druhému říct? Že kachnička?
Návrh:
Zkuste experiment. Přestat používat smajlíky. Dokážete to?
Třeba jste již natolik emočně otupěli nebo zpohodlněli, že bez technicistních smajlíků své emoce nebudete umět popsat ani vyjádřit. Navíc je to dvojsmyslné, dát úsměvnou ikonku může znamenat i to, že se někomu smějete do obličeje ironicky. Smajlíky prostě normální a zdravou emoční komunikaci nemohou nahradit.
Jak pomoci dětem, aby se nedostaly do sítě sítě
V jednom dokumentu se režisér věnoval různým úchylákům, kteří si v šedesáti letech hrají na teenagery, aby mohli komunikovat s mladými dívkami. Prý je to běžné. Nejspíš to bude tím, že rodiče na své děti v téhle oblasti kašlou.
Doporučuji následující:
- Promluvte si s dětmi o tom, jak to na internetu funguje, otevřeně.
- Zeptejte se, jak se k nim chovají ostatní na netu a proberte, jaké mají návyky ony samy.
- Nastavte filtry nevhodného obsahu.
- Kontrolujte mobily malých dětí, pokud je mají.
- Dejte jim časové hranice, jak dlouho mohou být denně na mobilu.
- Zakažte jim mobil v jejich dětském pokoji přes noc.
- U jídla se mobily používat nebudou. To bude platit pro celou rodinu.
Jak si osvěžit partnerské vztahy bez technologií
Abyste se nezaměřovali jenom na děti, protože jak víme, ryba smrdí vždy od hlavy.
Zkuste se nejdříve zaměřit na sebe.
Doporučuji následující:
- Na noc si telefony nebrat do ložnice.
- Pravidelně odkládat telefon a bavit se jen spolu.
- Dát si digitální detox. Mít vypnuté telefony po celý den.
- Vypnout si internetové připojení aspoň na 24 hodin.
- Spolu vyrazit do ulic nebo do přírody bez telefonů.
Nezvládnete to bez internetu? Tak si nalijte čistého vína. S kým vlastně žijete, s kým chodíte? S internetem? Pokud potřebujete místo svého času ve vztahu pobyt na internetu, asi byste se měli rozejít. S internetem nebo vzájemně. To si vyberte sami.
Jsou takoví magoři, které jsem poznal ve své praxi, kteří přijdou domů a oba sedí na internetu a u toho si v jednom pokoji píšou vzkazy na Skype. To už je opravdu svět, kde by se hodila jako ve středověku takzvaná loď bláznů. Různí bizárové se nalodili na loď a odpluli neznámo kam. Teď to tak jednoduché není, svých problémů se tak snadno nezbavíte.
Máte pocit, že se zhroutí svět, když si vypnete mobil? Nebo ten pocit budou mít poté ti, kteří se vám nebudou moct dovolat? Nevadí. Svět, kdy takzvaně musíte být na mobilu a na internetu 24/7, stejně stojí za starou belu.
Autor je psycholog a zabývá se systémovými a individuálními nástroji podpory mentálního zdraví společnosti.
Zdroje:
Reclaiming conversation. The Power of Talk in a Digital Age.
