Článek
Byl to silák schopný nadlidských výkonů, humorista a promotér brněnského jazyka - hantecu.
Ještě jednu postavu uvedl na svět Franta Kocourek. Byl to on, který podnítil Mirka Donutila k humorným vystoupením. Donutilova šou z velké části vycházela právě z jeho zkušeností s Frantem Kocourkem. V nich jsme se dozvěděli, co Franta řekl, neřekl, udělal či neudělal. Donutil se tak do Franty vtělil, nebo naopak. Když se stal Donutil slavným, Franta už totiž nežil.
Silák
Franta byl hlavně silák. Byl to takový hromotluk, že by strčil do kapsy i mnicha ze Šaolinu. Nebo by ho vynesl v zubech z hospody (u mnicha asi spíš z kláštera). Franta byl z Brna, i když na Brňáka zrovna nevypadal. Působil spíš jako rodák kdesi z francouzské Provence. Byl to takový frajer, že si nechal bušit do kovadliny, kterou měl toho času na hrudi, nebo na sobě nechal třísky lámat. A to doslova, ne obrazně. Snad nejvíce tenhle idiom zdomácněl po jeho představeních. Jeden nešikovný Rakušák se na zahraničním představení v Innsbrucku netrefil a rozsekl mu sekerou čelo. Nebo si nechat rozbíjet balvany na hrudi obřím kladivem. Vystupoval po Evropě pod pseudonymem Tygr Boris. Tehdy by Čechovi totiž nadlidskou sílu moc neuvěřili, ale Rusovi ano. Pryč jsou ty časy.
Herec
Franta pravidelně vystupoval v Divadle na Provázku a tam k němu přivedli tehdy začínající Dášenku Veškrnovou a samozřejmě Libuši Šafránkovou. Byl to Franta, který nejvíce zpropagoval Bolka Polívku a jeho manéž. Franta hrál i ve filmu, bohužel v jednom z filmových počinů, kde hrál hlavní roli, si z něho režisér Tuček chtěl udělat otloukánka. Nic příjemného a myslím, že mu to moc štěstíčka nepřineslo. Není dobré si na sobě nechat skály lámat. Pak skončíte docela otrávený. Přeci jenom to bušení do hlavy vašemu duševnímu komfortu nepřidá. Tu zábavu, kterou tím Franta dělal pro ostatní, nakonec zas tolik neocenili. Rozhodně ne jeho samotného.
Manažer
Když se konala soutěž Brno hledá zpěváka, po řetězci netalentovaných pěvců na konci vystoupil jakýsi Ruda Kovanda. Byl to člověk poněkud chabého rozumu, ale originálního projevu. Porota tehdy nevěřila vlastním očím a uším. Na konci jeho písně zvolal všudypřítomný Kocourek. To je ono! To je zpěvák pro Brno! Ruda Kovanda! A záhy se stal jeho manažerem. Dal mu dohromady kapelu a tropil si šoufky z hudebního vkusu místních posluchačů. Dnes je takových Kovandů na hudební scéně v Čechách i v zahraničí dost a nikomu to nepřipadá divné, že se projevují jako mírně řečeno mentálně zaostalí. Je to součást jejich image. A Franta Kocourek to moc dobře věděl.
Jednou dokonce Ruda Kovanda skoro vyhrál Zlatého slavíka, kterého mu nakonec vyfoukl Karel Gott. Jak se to stalo? Prsty v tom měl zase Kocourek, zpunktoval brněnské studenty a ti do Mladého světa po tisících posílali Rudu do finále. Bohužel to nakonec zkazil jeden profláklý brněnský pěvec, který se poroty předem ptal, jak na tom je. A oni, ty vole, neřekneš nám, kdo je Ruda Kovanda? Hlavně z toho Brna nám pro něj hlasují. To je takový brněnský debil. No a bylo vymalováno.
Vtipálek a mystifikátor
Kocourek měl schopnost lidi pěkně zblbnout, nikdy nebyl vulgární, ale naopak to byl sofistikovaný mystifikátor. Dokázal lidi přesvědčit o něčem, co neexistuje, nebo o postavách či dějích, které si prostě vybájil a sledoval, jak to na jeho okolí působí. Donutilovi, který mu byl v Brně blízko, tím hodně pomohl pošoupnout kariéru. Mirek se od něj moooc naučil a pak to použil v Praze při svých představeních. Budiž mu ke cti, že Kocourkovi humor neukradl, ale poctivě ho citoval.
Jazykovědec
Hantec existoval v jisté podobě v Brně i před Kocourkem. Nejvíc do hantecu přispěl právě Franta. Před ním existoval spíše jen v rudimentární podobě. Byl to Franta, který ho obohatil o nová slova a výrazy z vlastní provenience. Hlavně jím jako jeden z mála Brňáků byl schopen plynně konverzovat. A psal v něm povídky. Posuďte sami vyprávění Franty Kocourka o tom, jak to bylo s Husem v Kostnici, které sepsal a dokonce na to dokázal balit ženský.
Pochybuji, že zvládnete text bez hantecového slovníku, jeho mluvčí jazykovědec Kocourek už není mezi námi:
Vyhópne ráno borec z betle, hodí čučku z vokna, zgómne že zoncna rumpluje, tak hlásí hakl krén. Hópne si na retich, vysadí ňáké ten dlabanec, vošolne si šlupky sbalí dečmen pod klepeto a šmrncne se štatlem. Pak pila na šmirgl a vaří si to přes Oltec na Rivec lapat bronz. Jak se zoncní, zgómne betetnýho šnicla na dečmenu. Čučka na to, je to negrilový, bez kódru a chce to uvařit nějaký ty voděrady.
Tak do ní začně vrkat „Ty kchóc, co tady vaříš, á maturitní válka… Ty negómeš, jak skalil Žanek Husa v Pakostnici?“
To máš tak: To byl ňáké Žanek Husa a ten vařil správný války, a ty véšky jezoviti na něho nastópili a poslali mu glét: Žaný, přijeď k mlénu do Pakostnice.
Žanek měl dva správný kámoše - Žanka Rohatýho z Dubnice a Žanka Želivskýho, a ti mu hlásili:
„Žany, bacha, je to fligna, vyložená podělávka, blbče, když jim na to hópněš, tak tam zagrebuješ do snu.“
Žany byl borec, žádný fédry, mám gléto, je to v ókeju. Zbalil pinkl a pila na stopa.
V Pakostnici hnedka na něho nastópil koncil. Žany, sledovanec ty seš nabité kó, to my gómem ale ty tam jedeš křivý války a to je levandula. Vodvolé to a je to ve zlatě.
Žanek: „já nejedu žádné tunel a nic nevodvolám.“
Žany, sledovanec. Klofneš vod nás old love, my radovanec, ty radovanec a je to v pikách.
Žany zas: „Já su zlaté a nic nevodvolám.“
Voni na to: „Ty seš krén a křivé“
On zas že je rovné a v goldně.
Tak mu mázli železa na perutě a šópli ho do kameňa, tam ho klendra štengrovala, kelcny se mu furt lágrovaly, chálka levá, škopek z toho paf, akorát samé tvrdé giňál, samé vasr, vo válcách žádné hantec.
Von sice vařil na bachmana: „Ty, kemo, buď tak benevolentní vysaď mi válec“.
Ale von mu místo válca vysadil mixnu. Pak ho vytlačili z kameňa, mázli mu potupnó micnu na dóznu, šópli ho na roští, hodili blesk a to víš. Žhavka na vanu, žhavka na cemr a Žanek zfajroval dřív, než bys dva škopky vypařil.
Tak už to gómeš, koňo?
Franta se dožil i nového režimu, ale v devadesátkách na něj Brňáci hodili bobek*. Jeho bývalí přátelé se dali na zlatou éru podnikání a došla jim sranda. Herecká suita, kterou tak podržel v letech totalitních, měla náhle jiné starosti. Proměnit novou éru svobody za chechtáky**. Podle věrohodných vyprávění bavil za pivko lidi v brněnských barech. A pak mu z toho jednoho dne v jedné hospodě ve Víru ve víru zábavy prdla hercna***.
Posílám ti, Franto, zprávu. Vynes všechny, kteří se ti pletli pod nohy nebo se na tebe věšeli, v zubech, tentokrát ale ne jako srandu.
Čeští muži tomuhle borcovi mají co závidět.
*hodit bobek v hantecu = vykašlat se
**chechtáky v hantecu = peníze
***hercna v hantecu = srdce
Zdroje:
Král železa a smíchu. Franta Kocourek. Dokument ČT.
To byl Franta Kocourek. 1992. Karel Fuksa. Dokument ČT.
