Článek
Následující řádky nejsou určeny pro gaučácké obyvatele takzvaných trempských osad, kteří zpravidla v přírodě moc kilometrů neujdou a mají již své hotové příbytky, do nichž směřují půl kilometru rovnou třeba ze zastávky Posázavského pacifiku. Tyto rady a tipy se týkají pouze těch odvážlivců, kteří si troufnou vyjít za hranice trampských osad a lidských příbytků přímo do divočiny, kde zpravidla nepotkají ani živáčka. Být tremp totiž může mít také přídech něčeho negativního jako je otrapa (původní význam slova tramp v angličtině), anebo naopak něčeho nekonvenčního. Záleží na tom, jak se v přírodě a k přírodě sami chováte.
Některé lidské trvalé příbytky a osady v české přírodě nyní ochranáři strhávají a likvidují. Jak tedy pobývat v přírodě s bázní a úctou? Tak, aby po nás nezbyl nepořádek a měli jsme pocit souladu s přírodním duchem a okolím?
S podezřením jsem četl rady jednoho známého českého cestovatele, jak se dostat až na Antarktidu. Doporučoval totiž v kruté zimě jako kalhoty vzít si na sebe klasické montérky. Nevím, asi je na to sám zvyklý, ale v mínus patnácti bych na sobě montérky určitě mít nechtěl. Měli byste s trochou nadsázky vidět ty puky a hlavně, jak by se vám klepala kolena. Je spousta rad, jak přežít v různých přírodních prostředích, ale často je to dáno tím, že daný cestovatel prostě má své mouchy a podle toho jeho rady vypadají.
Několik běžných omylů, které vás mohou stát život, či zdraví
Tak třeba v příručce US Marines se radí, že je třeba vyzkoušet neznámé plodiny jestli se hodí k potravě a ne otravě tak, že si vezmete opravdu jen ždibíček a pak sledujete několik dní, co to s vámi udělá. Problém nastává, když je i jen malé sousto toxické.
Není maso jako maso. Každý ví, že nejen trávou je živ člověk. Pokud ale ulovíte v pustině divokého králíka, nemyslete si, že máte nutričně splněno. Králík je totiž natolik dietní, že pokud byste měli jíst jen jeho maso, tak do sebe nedostanete potřebné minerály. A to je třeba po několika týdnech strávených v přírodě sakra problém. Ale tak dlouho tam asi nestrávíte, že?
Voda. To je základ, přeci byste nechtěli zemřít na nedostatek této životodárné tekutiny. Ale pozor, i když vypadá zdroj vody čistý, může obsahovat něco, co nevidíte. Škodlivé mikroorganismy. Někde na toku nad vámi mohlo v jeho zdroji uvíznout mrtvé zvíře a to by byl průšvih. Proto se voda doporučuje několikrát převařovat, a jistotou jsou speciální tablety na čištění vody, třeba ty, které vojáci používali v Afghánistánu. Pijte však takovou vodu. Moc si nepochutnáte. Takže vzít si s sebou třeba několik flašek pitné vody na umývání rukou a pití, bude pro začátek řešení. Existují i vodní vaky, ale ty bych na zádech tahat nechtěl, když už mám velký batoh.
Když jsme u toho batohu, tak různé takové ty armádní sice vypadají cool, ale narazil jsem i na několik z nich, které měly zbytečně dost těžkou váhu a kostru. A s anatomií si často vojáci hlavu nelámou, tedy jejich rozpočty. Pokud zrovna nejedete na vojenskou misi, zvolte si spíš batoh, který není tak těžký, a rozhodně ten s bederním pasem, to vám dost ulehčí nošení bez toho, že byste si oddělali záda.
Spánek
Myslíte si, že si v tričku jen tak lehnete a usnete si někde ve vlahé letní noci? I tak můžete prochladnout. Zvlášť, když se bude v noci měnit teplota a vlhkost. Určitě si vezměte kvalitní spacák, ne, není třeba ten z kajek ani klasický péřák. Pokud se vám totiž spacák z peří namočí, těžko ho budete někde sušit a zdržovat se tak na cestě. Spacák z umělých látek je tedy pro dlouhodobější použití v přírodě vhodnější. Krom spacáku je třeba mít taky karimatku, lidé, kteří leží rovnou na zemi ve spacáku si koledují o zánět močáku.
Nástroje
Pokud jde o nástroje k přežití. Nůž k přežití je takový oříšek, ne že by neexistovaly těžké nože, které připomínají sekeru, ale tahejte je s sebou. Rybička se hodí určitě, nůž, který dovede osekat větve taky, a ještě bych si vzal nějaký kuchyňák na porcování jídla či zvěře, a pokud budete nějakou zvěř porcovat, tak musíte důkladně dodržovat oddělení takového nože od jeho použití na ostatní činnosti. Zvěř prostě není úplně hygienická.
Existují i ruční pilky připomínající řetězy, svinou se do krabičky a těmi se pak dá řezat dřevo. Malá sekyrka se taky hodí, pokud však nejdete na dlouhou tůru. Sekyrkou můžete spořádat větve z kterých si můžete postavit provizorní přístřešek. Pár kůlů do jehličí a na ně přehodit celtu. A už máte takové provizorní obydlí, přes noční přeháňku vás spolehlivě uchrání před promočením.
Oheň
Co už vůbec nechápu je, když skupina takzvaných lesníků zapálí ohně v lese a nechají je doutnat. Pro ty, kteří znají les lépe, je to nemyslitelné. Protože stromy mají kořenný systém docela sofistikovaný, a pokud oheň důkladně neuhasíte, může začít doutnat někde pod povrchem a od něj chytnout část lesa či celý les.
Lékárnička
Je určitě praktické si vzít s sebou septonex dezinfekci, ty dnešní moderní sice nepálí, ale také moc na případné rány, které by se mohly vznítit nefungují. A taky oční kapky. Proč? Protože se vám lehce může dostat při cestě něco do oka, a svého očního lékaře asi nablízku mít nebudete. Taky náplasti a obvazy. To je samozřejmost.
Ochrana
Pokud jde o ochranu před komáry, tam je to těžší. Takové ty přírodní metody jako vzít si vitamín B proti klíšťatům a komárům ne každému prostě funguje. Chemické spreje fungují lépe, ale problém nastává, když se chcete od nich umýt, těžko si budete na ruce stříkat sprej a potom si ráno chtít promnout oči. Chemie je obecně v přírodě zátěží. Pokud tedy nemáte vodovod za rohem. Rusové na Sibiři používají proti komárům extrakt z březové kůry, ale jsou z něj zamatlaní od hlavy k patě.
Zvířata
Když jde o lesní zvířata. Musím říct, že divoká prasata, kanci, se mi vždy vyhnuli, na vlka jsem také v hlubokém lese nenarazil, neřkuli na medvěda. Na různé spreje proti medvědům raději zapomeňte, ještě byste takového medvěda vyprovokovali k nezamýšlené agresi. Zvlášť, když by se zvednul zrovna vítr proti vám. Pokud s sebou nenosíte rovnou brokovnici, musíte se spolehnout na svůj instinkt. Těmto zvířatům se zatím podařilo mi nejít do cesty a já se snažím o totéž.
Strava
A jaké jídlo si vzít s sebou? Určitě výživné, to asi nebude zrovna nějaká konzervovaná paštika, za několik dní by vám z ní nemuselo být příliš dobře. Určitě je dobré si vzít rozinky a oříšky, jsou dobré na hlavu a taky nějaké trvanlivé pečivo. Kvalitní špek či salám vám dodá sůl, kterou na svou pěší tůru budete potřebovat. V té souvislosti se vyplatí si vzít s sebou klasický hliníkový ešus. Akorát si do něj neberte zelí, s touto potravinou se hliník ekluje, začíná s ním reagovat, a výsledek bych rozhodně nejedl.
Oděv
Když už jsme začali s tím nevhodným oděvem, tak můžeme s vhodným oblečením skončit. Nějaké funkční oblečení se hodí, ale moc vás po delší tůře nezahřeje. Bude dobré si taky vzít náhradní bavlněné či merino (z ovčí vlny) oblečení a samozřejmě několik triček a párů bavlněných ponožek ideálně v kombinaci třeba s bambusem (dobrá prevence proti nežádoucím pachům). Ideální je mít dvoje boty. Jedny terénní a druhé takové lehčí, abyste mohli ulehčit svým nohám. Bez ohledu na počet vodních sloupců, které má vaše tech bunda v parametrech si radši ještě přibalte pláštěnku.
Užijte si přírodu a třeba vás nesežere.
Zdroj:
Vlastní zkušenosti z terénu a rady zkušených cestovatelů.
