Článek
Voda je tu tak čistá, že když se v létě postavíte po kolena do jezera, uvidíte si na prsty u nohou. Pod hladinou se třpytí písek, kolem plavou hejna rybek a nad tím vším se tyčí obří tobogán, ze kterého se s jekotem řítí děti i dospělí. Na první pohled byste řekli, že stojíte někde u moře. Jenže stojíte na dně bývalého uhelného dolu!
Karlovarský kraj je známý lázněmi, porcelánem a minerálkami. O tom, že jedno z nejkrásnějších koupališť v Česku vzniklo z díry po těžbě uhlí, ví ale jen málokdo. A přitom je to příběh, který by si zasloužil vlastní film. Příběh krajiny, kterou člověk nejdřív rozkopal a zničil – a pak ji vrátil přírodě v podobě, o jaké se nikomu ani nesnilo.
Jak se z černé jámy stala modrá oáza?
Sokolovsko po staletí žilo uhlím. Ostatně i samotný Sokolov se až do roku 1948 jmenoval Falknov nad Ohří a pod tímhle jménem ho dodnes znají pamětníci i staré mapy. Hnědé uhlí se tu dobývalo po generace a celé generace místních chodily fárat do dolů nebo pracovaly na povrchových lomech. Krajina kolem Sokolova byla po desetiletí rozrytá, šedá a prašná. Kdo sem jezdil v sedmdesátých nebo osmdesátých letech, vzpomíná na měsíční krajinu, obří bagry a výsypky, kde nerostla ani tráva.
Na místě dnešního jezera Michal se uhlí těžilo už v 19. století. V letech 1872 až 1924 tu fungoval hlubinný důl s krásným jménem Štěstí Požehnání. Horníci tu dřeli v podzemí přes půl století. Pak byl důl uzavřen a krajina na nějaký čas ztichla. Jenže uhlí v zemi zůstalo – a v socialistickém Československu, které ho potřebovalo jako sůl, se na něj nezapomnělo.
V roce 1980 se sem bagry vrátily. Vznikl povrchový lom, který dostal jméno Michal. Těžba trvala do začátku devadesátých let a podle dostupných údajů se z oblasti vytěžilo přes 12 milionů tun hnědého uhlí. Pak přišla sametová revoluce, změnila se energetika a těžba na Michalu skončila. Definitivní tečku za ní udělal rok 1995.
Co s obří jámou, která po těžbě zůstala? Takových děr je na Sokolovsku i na Mostecku celá řada a jejich osud je obvykle stejný: rekultivace. Těžební společnosti ze zákona musí krajinu po těžbě vrátit do použitelného stavu. Některé lomy se zasypou a osází lesem, jiné se promění v pole nebo louky. A některé se zatopí a vznikne z nich jezero. Přesně to se stalo s Michalem.
Nejdřív bylo nutné odvézt zbylá důlní zařízení a připravit dno budoucí nádrže. Pak se začala napouštět voda. Do jezera ji přivádí Lobezský potok, který teče jen kousek od jihozápadního břehu a dál pokračuje přes Sokolov k řece Ohři. Napouštění skončilo v roce 2003. A v roce 2004 se brány nového koupaliště poprvé otevřely veřejnosti.
Zatopit lom přitom není jen tak. Nestačí otevřít stavidla a čekat. Svahy bývalé jámy se musí upravit a zpevnit, aby se nesesouvaly, dno se musí vyrovnat a celé území připravit tak, aby bylo bezpečné pro lidi. Rekultivace je běh na dlouhou trať a od konce těžby k prvním koupajícím se uběhlo skoro deset let.
Vzniklo jezero o rozloze zhruba 29 hektarů s hloubkou necelých šest metrů. Na severním břehu se táhne přes 500 metrů dlouhá písečná pláž, ostatní břehy jsou travnaté. A tady se zrodila přezdívka, která se dodnes drží – Sokolovské moře. Kdo leží na rozpáleném písku, kouká na modrou hladinu a slyší křik dětí, opravdu si může připadat jako někde u Jadranu.
Jenže jen pláž by k takové slávě nestačila. To pravé lákadlo stojí na břehu a je vidět už zdaleka. Tobogán dlouhý 190 metrů s převýšením 20 metrů. Nahoru se vystoupá po schodech, vyhlídka z věže stojí sama o sobě za to – celé jezero máte jako na dlani. Pak si sednete do uzavřené roury, odrazíte se a v šeru se řítíte zatáčkami dolů, voda šplouchá, žaludek se zvedá a pak – žbluňk – vylétnete do průzračné vody jezera. Je to nejdelší venkovní tobogán v republice a podle některých zdrojů dokonce ve střední Evropě. Jízda trvá zhruba 40 vteřin – a kdo ji jednou absolvoval, chce jet hned znovu. Hned vedle stojí trojskluzavka dlouhá 117 metrů, kde mohou závodit tři lidé zároveň. I ta patří k největším v Česku.
A to zdaleka není všechno! Na Michalu najdete vodní trampolíny, šlapadla, paddleboardy, nafukovací překážkovou dráhu Velký ledovec, brouzdaliště pro nejmenší, skákací hrad, dětská hřiště, tři kurty na plážový volejbal, hřiště na plážový fotbal, tenisový kurt, minigolf, kuželky, stolní tenis i venkovní posilovnu. Pro ty, kdo hledají klid, je tu dokonce tichá zóna bez hudby. Rodiče s malými dětmi oceňují, že u pláže je voda mělká a dno pozvolna klesá. Starší děti zase mizí na vodních atrakcích a vracejí se, až když jim dojde energie – nebo kapesné na zmrzlinu. Bezpečnost hlídají plavčíci z Vodní záchranné služby Sokolov.
V létě se tu pořádají koncerty, letní kino, triatlon, závody horských kol nebo závody dračích lodí. Kdo nechce po celodenním koupání jezdit domů, může přespat v kempu s přibližně stovkou míst pro stany, karavany a obytné vozy, nebo v nových modulárních domcích. Michal tak není jen koupaliště, ale celé letní centrum. A dostupnost je skvělá: jezero leží kousek od Sokolova, nedaleko dálnice z Karlových Varů do Chebu. Z Karlových Varů je to sem zhruba dvacet minut autem. Kdo chce spojit koupání s výletem, má to blízko i na hrad Loket nad Ohří nebo do Krušných hor.
A jak je to s tou čistotou? Pro mnoho lidí je dnes kvalita vody hlavním kritériem, podle kterého si vybírají, kam vyrazí. Kdo jednou zažil koupání ve vodě zelené jako hrachová polévka, ten už se na sinice dobrovolně nevrhne. Krajská hygienická stanice pravidelně kontroluje vodu na přírodních koupalištích v Karlovarském kraji. A Michal v jejích výsledcích pravidelně patří k nejlepším.
I v sezóně 2026 hygienici hodnotili kvalitu vody na Michalu jako výbornou. Hygienici v Karlovarském kraji sledují celkem jedenáct přírodních koupališť a další desítky míst, kam lidé chodí k vodě. Vzorky odebírají během celé sezóny a výsledky průběžně zveřejňují. Mezi koupališti v okolí jsou i Bílá voda u Chodova nebo Boden u Habartova. Kvalita vody se ale na jednotlivých místech liší a ne všude je každé léto bez problémů. Zatímco jinde se objevují sinice, zákaly a varování, Sokolovské moře si svou průzračnost drží. Pro provozovatele je to ta nejlepší reklama.
Proč je voda zrovna tady tak čistá? Ostatně podobných jezer vzniklých z lomů přibývá po celé republice. Na Mostecku se ze zatopeného lomu stalo jezero Most, u Ústí nad Labem jezero Milada. Michal ale patří k těm, které se dočkaly největší obliby právě jako koupaliště. Odpověď se skrývá v historii místa. Jezero leží v bývalém lomu, kde nejsou žádná pole, ze kterých by se do vody splachovala hnojiva, ani vesnice s odpadními vodami. Voda přitéká z potoka, dno je písčité a jezero je poměrně mladé. Všechny ty živiny, které v klasických rybnících a přehradách krmí sinice a řasy, tu zkrátka chybí.
Menší problém
Jenže… Čistá voda má i svou odvrácenou stranu. A to se ukázalo v roce 2015. Toho léta se na Michalu začali lidé po koupání ošívat. Svědila je kůže, objevovaly se červené pupínky a vyrážka. Co se dělo? Viníkem byly cerkárie – drobounké larvy motolic, které žijí ve vodních plžích. Hlemýždi, kteří se v průzračné vodě s množstvím rostlin skvěle zabydleli, se přemnožili. Cerkárie vylézají z plžů do vody a hledají svého hostitele, kterým jsou vodní ptáci. Člověka si vyberou, zavrtají se mu do kůže a tam zahynou. Nebezpečné to sice není, ale svědění dokáže znepříjemnit celou dovolenou.
Pro koupající se existuje několik jednoduchých rad: nezdržovat se dlouho v mělké vodě mezi vodními rostlinami, kde plži žijí, a po vylezení z vody se hned důkladně osušit ručníkem. Cerkárie totiž do kůže pronikají hlavně ve chvíli, kdy voda na těle osychá. Sezóna 2015 skončila nevydařeně a správa koupaliště musela sáhnout k radikálnímu řešení. Celé jezero se vypustilo. Sokolovské moře zůstalo přes zimu úplně bez vody, aby dno promrzlo a plži s cerkáriemi zahynuli.
Správce koupaliště Pavel Walta pak pro Český rozhlas popisoval, jak se podařilo využít tuhé zimy. „Podařilo se nám zastihnout ty nejtvrdší mrazy. Dokázali jsme preventivně vyvápnit,“ vysvětloval. Na jaře navíc do jezera chtěli vysadit lína, rybu, která plže ráda požírá. Lín je klidná, zlatavě olivová ryba, která se celý život prohrabává bahnem a rostlinami na dně a pochutnává si na drobných živočiších – včetně vodních hlemýžďů.
Pro jezero to byl ideální pomocník, který pracuje zadarmo a nepřetržitě. Příroda si tak měla s problémem poradit sama. Žádná chemie navíc, jen mráz, vápno a hladové ryby. A fungovalo to. V dalších letech už se problémy v takovém rozsahu neopakovaly a koupaliště si znovu získalo pověst místa s jednou z nejčistších vod v zemi.
Jenže ani napouštění nebylo jednoduché. Mrazy, které pomohly vyhubit plže, zkomplikovaly život i správcům. „Při těch velkých mrazech jsme otevřeli naše stavidla. Bohužel tím došlo k tomu, že nám celé napouštěcí koryto zamrzlo v délce zhruba 400 metrů,“ popsal Walta. Voda se do jezera musela dostávat postupně. „Zbývá zhruba šest metrů, kde je naše maximálně provozní hladina,“ hlásil tehdy Walta, když jezero znovu nabíralo vodu. Koupaliště nakonec stihlo novou sezónu. A voda byla znovu čistá.
Za tím vším stojí Sokolovská uhelná – tedy firma, která tu kdysi uhlí těžila. Těžební společnost se tak proměnila v provozovatele koupaliště. A nekončí. Před pár lety představila plány, jak okolí jezera dál rozvíjet. Kolem Michala mají vyrůst rekreační objekty i nové bydlení. „Mělo by se jednat o jednopodlažní rekreační objekty, které jsou modulární a je možné je podle potřeb rozšiřovat nebo doplňovat o další moduly,“ vysvětloval Pavel Tomek, předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné.
Firma chce u jezera postavit i rodinné domy pro mladé rodiny – a to k pronájmu. „Nechceme zatěžovat mladé rodiny a příchozí do lokality náklady na úvěry a hypotéky,“ řekl Tomek. Pro region, který po konci těžby uhlí hledá novou tvář, je to důležitý signál. Sokolovský starosta Petr Kubis to shrnul jednoduše: „Každá taková aktivita je krokem k tomu, aby se náš region dostal tam, kde ho chceme mít.“
Mimo sezónu se Michal mění k nepoznání. Pláž je prázdná, tobogán mlčí a nad hladinou krouží jen racci a kachny. Místní sem chodí na procházky se psy, běhat nebo jezdit na kole kolem jezera. Jezero, které v létě hlučí jako přímořské letovisko, se v zimě promění v tiché místo, kde je slyšet jen vítr a šplouchání vln.
https://www.michal-sokolov.cz/koupaliste/
https://www.michal-sokolov.cz/atrakce/
https://www.hrady.cz/voda-michal
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie_priroda/nektera-koupaliste-bojuji-s-cerkarii-parazit-se-vyskytuje-zejmena-v-ciste-vode_201507161537_jpiroch
https://vary.rozhlas.cz/jezero-michal-v-sokolove-se-zacina-plnit-vodou-po-nevydarene-lonske-sezone-chce-6810158
https://www.suas.cz/aktuality/podpora-regionu/66-jezero-michal-nabidne-kvalitnejsi-koupani
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/sokolovska-uhelna-jezero-michal-rekreace-bydleni_2301281235_kac
https://sokolovsky.denik.cz/zpravy_region/koupaliste-michal-u-sokolova-zahaji-sezonu-otevira-na-den-deti-20260526.html
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/prirodni-koupaliste-jezero-michal
https://mzd.gov.cz/seznam-prirodnich-koupalist-na-povrchovych-vodach-ve-kterych-nabizi-sluzbu-koupani-provozovatel-a-dalsich-povrchovych-vod-ke-koupani-pro-rok-2026/
