Hlavní obsah

„Češka, nebo Němka?“ Benešův most v Ústí měl spojovat dva národy. Po válce z něj házeli lidi do Labe

Foto: By RomanM82 - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/wiki/Special:Redirect/page/103884087

Jméno českého prezidenta mu v roce 1936 vybrala německá radnice, aby spojoval Čechy a Němce. Devět let nato z něj dav shazoval německé dělníky s bílými páskami do Labe a střílel po nich ve vodě. Kdo masakr rozpoutal, se dodnes neví.

Článek

Benešův most v Ústí nad Labem je od konce dubna 2025 zavřený. Ústecký kraj ho opravuje za zhruba 630 milionů korun a půlmiliardovou dotaci dostane jen tehdy, když stavbaři dodrží termín. Původní plán počítal s otevřením 19. prosince 2026 a dělníci pracují každý den včetně víkendů a svátků. Letos v květnu nadzvedli historický ocelový oblouk zhruba o dvacet centimetrů, odbourali staré pilíře a oblouk spustili na nové, což stavbaři označili za mimořádně citlivou operaci.

Kvůli opravě se loni 31. července nemohla na mostě konat ani vzpomínková akce, která se tu pořádá už přes dvacet let. Delegace z Česka i Německa si oběti po osmdesáti lety připomněla na sousedním železničním mostě. Pořadatelé tam přinesli kopii pamětní desky, protože originál mezitím uložili do archivu muzea. Most, který se teď vrací do provozu, přitom měl kdysi Čechy a Němce spojovat.

Jméno vybrala německá radnice

O mostě přes Labe mezi Ústím a Střekovem se mluvilo už od roku 1908, soutěže se ale táhly a stavět se začalo až v březnu 1934. Starý kombinovaný železniční most už nestačil rostoucímu průmyslu ani autům. Na Střekově stála mýdlárna firmy Schicht, pozdější Setuza, která zaměstnávala přes tři tisíce lidí, a Střekov byl až do roku 1936, kdy se stal samostatným městem, nejlidnatější obcí Československa. Stavbu svěřili zkušenému mostaři Josephu Melanovi. Ocelový oblouk s asi 140 tisíci nýty, který měl odolat chemickému ovzduší Ústí, dosedl na dva pilíře vzdálené od sebe 123 metrů. Podle historika ústeckého muzea Martina Krska šlo o mimořádný technický počin, protože žádný most v republice neměl mezi pilíři větší rozpětí.

Neobvyklé bylo hlavně jméno. Ústí bylo převážně německé město a v srpnu 1936 tu otevírali Most doktora Edvarda Beneše. „Byla to iniciativa místních Němců, především starosty Leopolda Pölzla, budoucího významného odpůrce fašismu, který toto jméno v zastupitelstvu prosadil,“ vysvětluje Krsek. V napjaté době mělo jméno českého prezidenta podle něj symbolizovat mírumilovné soužití obou národů v jednom státě. Pölzlovi se to nevyplatilo. Po Mnichovu napochodoval 9. října 1938 do Ústí wehrmacht, německé obyvatelstvo ho bouřlivě vítalo a starostu zatklo gestapo hned v říjnu.

Válku přečkal most jako Hermann-Göring-Brücke. V květnu 1945 byl podminovaný a jeho odstřelu zabránil voják wehrmachtu, Ústečan Josef Patz, který z něj na vlastní pěst odstranil výbušniny. Most zůstal stát a po válce dostal zpátky Benešovo jméno.

Město kolem něj se ale mezitím změnilo k nepoznání. „Žilo tady asi 5 nebo 6 tisíc Čechů a asi 45 tisíc Němců – většinou to byly ženy, děti a senioři, protože muži byli, až na výjimky, někde v zajateckých lágrech. Panovala tu napjatá atmosféra, hodně lidí páchalo sebevraždy, především poté, co se dozvěděli, že budou odsud vyhnáni,“ popisuje poválečné Ústí bývalý ředitel městského archivu Vladimír Kaiser. Němci museli nosit na rukávu bílou pásku s písmenem N a nesměli jezdit tramvají. Karel Walter, kterému bylo tehdy pět let a jehož maminka pocházela z česko-německé rodiny, si to pamatuje i po osmdesáti letech. „Němci i moje maminka museli nosit bílou pásku na rukávě. Takže Němci byli zdaleka zřetelní,“ vyprávěl Paměti národa.

Češka, nebo Němka?

V úterý 31. července 1945 kolem půl čtvrté odpoledne vybuchl muniční sklad, který československá armáda zřídila v květnu v bývalém cukrovaru v Krásném Březně. Svážela se do něj munice posbíraná po lesích, ale i sochy, koberce a piána, a munici tam rozebírali esesáci z internačního tábora. Série výbuchů trvala asi dvacet minut, zahynulo 27 lidí a čtvrť přišla o celé historické jádro. Bylo zataženo a tlaková vlna se podle Kaisera odrazila od mraků a rozbila okna i daleko v centru kolem nádraží. Jiří T., který tehdy pracoval na poště naproti nádraží, si myslel, že je nálet, a schoval se pod stůl. Když pak se svým kolegou seběhl na ulici, uviděl před nádražím asi padesátiletého holohlavého muže. Ten křičel „Tím jsou vinni Němci!“ a mlátil lidi s bílými páskami holí a pěstí po hlavách. Archivář ze svědectví popisuje holohlavého chlapa v montérkách, který tam řádil s urvanou nohou od stolu, ze které koukal šroub. Jen na tomhle místě podle něj zemřelo kolem dvanácti lidí.

Na Benešově mostě se mezitím sešli zvědavci, protože odtud byl vidět kouř nad Mariánskou skálou. Přes most zrovna šli i dělníci od Schichtů, kterým skončila směna a kteří tramvají jezdit nesměli. Zpráva, kterou dostal o několik dní později ministr vnitra Václav Nosek, popisuje, jak to začalo. Jeden Němec na mostě provolával slávu Německu a byl shozen do Labe. „A když podařilo se mu dosíci břehu, zastřelen, místo toho, aby byl zatčen a vyslýchán,“ stojí ve zprávě. Pak přišli na řadu všichni ostatní s páskou. Výprask na mostě dostal i Josef Patz, voják, který ho v květnu zachránil.

Kaiser při svém bádání narazil i na nejznámější scénu toho odpoledne. „Co bylo hodně drsné, to jsem zjistil, že tam shodili kočárek s dítětem a vzápětí jeho matku, která zoufale bojovala a ukousla tomu pachateli článek prstu. Kupodivu to mělo šťastný konec, protože pod Mariánskou skálou kotvil šíf z Holandska, a ti šífáci tu matku i s dítětem vytáhli a schovali ji do podpalubí,“ popsal Českému rozhlasu. Monika Kreuzová, které byly tehdy tři roky a jejíž maminka byla Němka z Krásného Března, se to od maminky dozvěděla až jako starší, když studovala zdravotnický obor. Pro Paměť národa vzpomínala, že si tehdy vůbec nedokázala představit, že by takhle mohl někdo někomu ublížit.

Marie B., mladá Češka narozená v roce 1924, se šla na most podívat, ale když uslyšela střelbu, dostala strach a vracela se přes Předmostí do centra. Její svědectví patří k nejsilnějším, jaká se podařilo získat až po roce 1990. „Poblíž Předmostí se ke mně přiblížil muž ve středním věku menší postavy v civilních šatech a se sukovicí v ruce. Došel ke mně a zeptal se: ‚Češka, nebo Němka?‘ Já jsem mu řekla: ‚Mazej ode mne.‘ Jak jsem promluvila česky, muž zůstal stát, já jsem pokračovala a proti mně vyšla paní ve světle šedém kostýmu, Němka, protože měla bílou pásku,“ vyprávěla. Chtěla jí říct, ať si pásku sundá a vrátí se, ale ze strachu ji minula mlčky. Po pár metrech se ohlédla. „Už jsem viděla, jak německá žena ležela na zádech a muž se sukovicí ji táhl za nohu do okopu u mostu, který sloužil za války jako protiletecký úkryt. Poblíž okopu byly navršené kameny, velké asi jako lidská hlava, muž hodil Němku do okopu a tam na její tělo mrštil dva velké kameny.“

Fašistické bandy

Na dnešním Mírovém náměstí stála požární nádrž, do které útočníci házeli Němce a drželi je bidlem pod vodou, dokud se neutopili. V budově spořitelny na náměstí sídlila okresní správní komise a její předsedkyně, komunistka Marie Vobecká, se se svými lidmi snažila běsnění zastavit. Podle historika Václava Houfka měla nakonec co dělat, aby ji samotnou neutloukli. Málem ztýrán byl i předseda místního národního výboru Josef Vondra, který se pokoušel uklidnit lidi i vojáky. „První zpráva do Prahy hovořila o tom, že v Ústí nad Labem řádí české fašistické bandy, které útočí na každého, kdo se pokusí mírnit to, co oni provádějí,“ říká Houfek.

Kdo k nim patřil, se nikdy přesně nezjistilo. Zpráva pro Noska píše o vojácích 28. pěšího pluku, kteří se do lynče zapojili s obušky a býkovci v rukou a civilistům tím jen dodávali kuráž. Kaiser k nim přidává Revoluční gardy a sovětské vojáky. Nejvíc ale bylo podle něj úplně neznámých lidí, kteří přijeli dopoledne vlakem z Prahy v pracovním oblečení. Čeští starousedlíci z Ústí, Střekova a Krásného Března se podle historiků na vraždění nepodíleli a mnozí naopak své německé sousedy varovali.

Klid zjednala až armáda, policie a hasiči, kteří do města dorazili za několik hodin. Kolik lidí zemřelo, nikdo přesně neví, protože některá těla odnesla řeka až k saskému Königsteinu. Město dnes uvádí nejméně 43 obětí doložených v kremační knize terezínského krematoria, odhady historiků se pohybují kolem osmdesáti až sta mrtvých. Archivář počítá s pěti utopenými v nádrži, asi osmnácti ubitými před nádražím a se čtyřiceti třemi až nejvýš osmdesáti lidmi shozenými z mostu. Sudetoněmecká publicistika po válce psala o dvou tisících i více mrtvých a o „sudetských Lidicích“, tato čísla ale nikdo nedoložil.

Vyšetřeno přes noc

Hned druhý den přijela do Ústí vládní komise, kterou vedli ministr národní obrany generál Ludvík Svoboda, pozdější prezident, a ministr vnitra Nosek. Na tiskové konferenci v hotelu Palace oznámili, že sklad vyhodili do vzduchu nacističtí záškodníci z Werwolfu. Svoboda přitom připomněl, jak Stalin v roce 1941 naložil s povolžskými Němci. „Je nutno jednou provždy se vypořádat s pátou kolonou,“ prohlásil. Historik Jaroslav Rokoský z ústecké univerzity se dodnes ptá, odkud to komise věděla. „Na základě jakých důkazů to mohli říci? Jak o tom mohli něco vědět? To se nevyšetří přes noc,“ říká. V době výbuchu totiž v Postupimi jednaly vítězné mocnosti o žádosti Československa, aby smělo vysídlit své Němce. Archivář napočítal osm vysvětlení výbuchu od nehody přes pomstu esesáka až po zakrývání kšeftů s municí. Nejtemnější z nich počítá s provokací, za kterou měl stát zpravodajec ministerstva vnitra Bedřich Pokorný, který se v Ústí objevil podezřele rychle. „Žádné té hypotéze nedávám přednost, zůstává tam veliký otazník,“ uzavírá Kaiser.

Jedna věc ale jistá je. Ve skladu shořela velká část zásoby leteckých motorů Daimler-Benz DB 605, se kterými chtěla Avia po válce dál vyrábět stíhačky Messerschmitt. Konstruktéři museli sáhnout po bombardovacím motoru Jumo 211 s obrovskou vrtulí a vzniklo nevyzpytatelné letadlo Avia S-199, kterému se u nás přezdívalo Mezek. Vzlety a přistání na něm byly nebezpečné, a přesto ho v roce 1948 koupil Izrael. Pětadvacet strojů mu Československo prodalo navzdory zbrojnímu embargu a první čtyři dorazily 20. května 1948, šest dní po vyhlášení státu. Izraelské letectvo na nich dosáhlo svých prvních vzdušných vítězství.

Foto: By Unknown author, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/wiki/Special:Redirect/page/7211460

Avia S-199

Edvard Beneš, po kterém se most jmenoval, na zprávy o poválečném násilí reagoval v říjnu 1945 v Mělníku. „Ať výtky ty, drazí přátelé, jsou snad v jednotlivostech pravdivé, či nikoli, prohlašuji zcela kategoricky, že naši Němci musí do Říše odejít a v každém případě odejdou,“ řekl. Nikdo z pachatelů nebyl nikdy souzen a až do roku 1990 se o masakru v Československu mlčelo, nebo se jeho průběh překrucoval.

Foto: neznámý, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/wiki/Special:Redirect/page/1905685

Pamětní desku s česko-německým nápisem „Na paměť obětem násilí z 31. července 1945“ odhalil ústecký primátor na mostě v den šedesátého výročí v roce 2005. Druhá deska stojí v Krásném Březně a připomíná Čechy i Němce, kteří zahynuli při výbuchu. Každý rok 31. července se tu scházejí zástupci města, spolku Heimatkreis Aussig, který sdružuje vysídlené ústecké Němce, a Collegia Bohemica. Tehdejší primátor Petr Nedvědický tu v roce 2020 řekl, že to, co se stalo, bylo hrozné a neodpustitelné. Most, který stavbaři teď dokončují, má nové pilíře s kamenným obkladem, aby vypadal jako dřív. Zůstane mu jméno, které už v roce 1936 vybral německý starosta

https://sever.rozhlas.cz/masakr-na-moste-v-usti-nad-labem-nepotrestany-povalecny-zlocin-na-nemeckem-8256399

https://sever.rozhlas.cz/31-cervenec-1945-vybuch-municniho-skladu-v-krasnem-brezne-a-masakr-nemcu-na-9023457

https://www.echo24.cz/a/wzdry/ceska-nebo-nemka-smrtelna-exploze-odstartovala-zbesily-masakr

https://cnn.iprima.cz/od-masakru-v-usti-nad-labem-ubehlo-75-let-6927

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Asteck%C3%BD_masakr

https://en.wikipedia.org/wiki/Avia_S-199

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2704185

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2834895

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/kvuli-uzavirce-benesova-mostu-v-usti-nad-labem-cekaji-ridice-dopravni-omezeni-360397

https://www.newstream.cz/zpravy-z-firem/benesuv-most-visel-o-20-centimetru-vys-ted-se-historicky-oblouk-vraci-na-nove-pilire

https://modernism-in-architecture.org/buildings/benes-bridge-most-dr-e-benese

https://www.denik.cz/cesko/franz-josef-arnold-usti-nad-labem/

https://www.pametnaroda.cz/cs/walter-karel-1940

https://www.pametnaroda.cz/cs/kreuzova-monika-1942

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz