Hlavní obsah

Ondrej Nepela měl tajnou rodinu. Olympijský vítěz si vzal Venezuelanku, doma o tom skoro nevěděli

Foto: By Bundesarchiv, Bild 183-L1129-0018 / CC-BY-SA 3.0, edit,https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5365984

Byl to nejslavnější slovenský sportovec 20. století, olympijský vítěz a trojnásobný mistr světa. Doma ho ale znali jen málo. Že se na Západě oženil s venezuelskou krasobruslařkou a měl s ní dceru, vyplavalo naplno až v říjnu 2025.

Článek

V pondělí 27. října 2025 večer se v bratislavském kině v obchodním centru Eurovea sešla smetánka slovenského filmu i sportu. Na programu byla slavnostní premiéra filmu Nepela režiséra Gregora Valentoviče, ve kterém slavného krasobruslaře hraje mladý Josef Trojan, syn Ivana Trojana, a jeho legendární trenérku Hildu Múdrou Zuzana Mauréry.

Trojan se na roli půl roku připravoval, učil se bruslit i mluvit slovensky, a ve skocích ho na ledě zastupoval současný slovenský krasobruslař Adam Hagara. V dalších rolích se objevila třeba Antonie Formanová jako Hana Mašková (vnučka Miloše Formana) a Kanaďan Billy Dunmore jako krasobruslař Toller Cranston. Hvězdou večera se ale nakonec nestal nikdo z herců! „Největším překvapením večera byla přítomnost Nepelovy dcery Natashy,“ napsal druhý den jeden bratislavský magazín.

Mezi hosty totiž stála žena se synem Ricardem, kteří přiletěli až z Venezuely. Když se jí reportéři zeptali, kdo je, odpověděla jednoduše: „Áno, som jeho dieťa.“ Ano, jsem jeho dítě! Na slavného otce si prý pamatuje jen matně. „Pamatuju si jeho úsměv a to, jak mě držel za ruku. Hrávali jsme si v parku u domu mé babičky,“ svěřila se. Na Slovensku přitom nikdy předtím nebyla. „Přijeli jsme právě kvůli téhle premiéře. Nikdy jsme na Slovensku nebyli, moc se těšíme,“ řekla později.

Pro většinu Slováků i Čechů to byl šok. Ondrej Nepela, symbol československého krasobruslení, muž, po kterém je pojmenovaný bratislavský zimní stadion, měl manželku a dceru? „Tajemství, o kterém vědělo jen málo Slováků, vyplavalo po letech na povrch.“ A nebylo to zdaleka jediné tajemství, které si zlatý krasobruslař vzal do hrobu.

Kluk, kterého trenérka nechtěla

Začalo to v únoru 1958, kdy se malý Ondrej díval v televizi, jak Karol Divín vyhrává mistrovství Evropy. Sedmiletý chlapec, syn řidiče z ministerstva a švadleny ze středního Slovenska, byl tak nadšený, že ho maminka odvedla na bratislavský zimní stadion. Po dvou týdnech si ale stěžovala, že si jejího syna nikdo nevšímá. Trenérka Hilda Múdra na to vzpomínala s úsměvem: „Malé děti jsem netrénovala. Přišla paní Nepelová… Řekla jsem jí: milá paní, ukažte mi toho kluka.“ Podle jedné historky ho pak vzala do oddílu za sklenici malinové marmelády (lepší obchod v dějinách slovenského sportu by se hledal těžko).

Byl to začátek spolupráce, která vydržela celých patnáct let. Múdra a Nepela dokonce později bydleli ve stejném paneláku v bratislavské Dúbravce, a tak pro něj byla trenérkou i druhou mámou, které říkal „teta Hilda“. Kluk byl neuvěřitelně pracovitý, ráno chodil do školy, odpoledne na led, a nervozitu před závody neznal. Stihl dokonce odmaturovat a pár semestrů studovat práva (a později propadl i koním, na kterých jezdil s velkou vášní). „Když jsem stávala za mantinelem, vždycky jsem věděla, že udělá a odvede to, co umí a co natrénoval. Nepatřil k těm trémistům, kteří jsou v tréninku vynikající a pak, když přijde soutěž, vybuchnou,“ řekla Múdra po letech tiskové agentuře TASR.

Už ve třinácti letech jel Ondrej na olympiádu do Innsbrucku a skončil dvaadvacátý z čtyřiadvaceti, o čtyři roky později v Grenoblu byl osmý. Pak přišla éra, jakou československé krasobruslení nepamatovalo! Mezi lety 1969 a 1973 vyhrál pětkrát za sebou mistrovství Evropy a v letech 1971 až 1973 třikrát mistrovství světa, v roce 1971 ho novináři vyhlásili nejlepším sportovcem Československa. Nejsilnější byl v povinných cvicích, kde neměl konkurenci.

Vrchol přišel 11. února 1972 v japonském Sapporu, na stejné olympiádě, kde naši hokejisté s brankářem Vladimírem Dzurillou vybojovali bronz. Po povinných cvicích měl Ondrej takový náskok, že mu zlato skoro nemohlo utéct. Ve volné jízdě sice předvedl čistý trojitý salchow, ale na dalším trojitém skoku spadl, okamžitě se zvedl a dojel bez chyby. Rozhodčí mu za technickou hodnotu nasázeli sedmkrát 5,8 a jednou dokonce 5,9. Volná jízda byla sice až čtvrtá nejlepší, přesto to s přehledem stačilo na zlato před Sovětem Sergejem Četveruchinem a Francouzem Patrickem Pérou. „I kdyby se šoupal po zadku, zlato by mu už asi neuteklo,“ smála se teta Hilda. A doma? V Československu tehdy vypadl přímý televizní přenos a rozhlasový reportér o pádu raději ani necekl. Národ u rádií slyšel jen o vítězství!

Majetek režimu

Po Sapporu objel Ondrej s nejlepšími krasobruslaři světa patnáct měst na zámořském turné šampionů a pak chtěl skončit a odejít jako profesionál do slavné lední revue Holiday on Ice. Jenže to by nesměl žít v komunistickém Československu. „Politické špičky si nedovedly světový šampionát v Bratislavě bez něj představit,“ napsal sportovní web deníku SME. „Byl ale majetkem režimu a strana rozhodla, že bude na domácím mistrovství světa soutěžit.“ Jeho rodiče kvůli tomu jednali až se slovenským premiérem Peterem Colotkou a Nepela se stal „vězněm ve vlastní zemi“. „Musí s tím režimem hrát hru, aby mu umožnil odejít za svým snem,“ popsal tu situaci producent filmu Ivan Ostrochovský.

Režisér Valentovič na scénáři pracoval pět let, četl knihy, sledoval archivní záznamy a mluvil s Nepelovými kamarády, rozhodčími i učitelkami ze školy. Podle něj je ten příběh pořád aktuální: „Myslím si, že je to pro Slováky tak trošku i pohled do zrcadla.“ A dodává, že jde o to, jak vidíme své hrdiny: „Jak vidíme Petra Sagana, Petru Vlhovou, že to nejsou jen mašiny na naše nesplněné sny.“ Přesně takovou mašinou byl totiž pro komunistické Československo i Ondrej Nepela.

Návrat domů z mistrovství světa v roce 1972 přitom provázel smutek, protože hodinu před jeho letadlem přistála v Praze rakev s jeho nejlepší kamarádkou, krasobruslařkou Hanou Maškovou, která zahynula při autonehodě ve Francii. Disciplinovaný a poslušný sportovec (vzor pro všechny malé bruslaře v republice) se začal měnit. Chodil na večírky, na tréninky přicházel pozdě a na tetu Hildu byl často hrubý. Uvnitř ho totiž trápilo něco, o čem se v tehdejším Československu nesmělo ani šeptat.

V roce 1973 tedy Ondrej poslušně objížděl závody dál. Nejdřív vyhrál popáté mistrovství Evropy v německém Kolíně nad Rýnem a pak přišlo to hlavní, mistrovství světa v Bratislavě, kde se navíc poprvé jezdil i krátký program. Celá země čekala, jestli její idol obstojí, a dvaadvacetiletý Ondrej obstál! Vyhrál potřetí za sebou titul mistra světa, a to přímo doma, na stadionu, kde se kdysi učil bruslit. „Byla to nejtěžší noc mého života. Měl jsem povinnost obstát doma, kde jsem bruslil šestnáct let,“ řekl později. Své trenérce se svěřil: „Loučení bylo jako rozvod.“

Podle vzpomínek kanadského krasobruslaře Tollera Cranstona, který o tom napsal ve své knize, prožili spolu na bratislavském šampionátu krátký románek. Pak už se Ondrej rozloučil se závoděním a konečně mohl odjet na Západ. Na třináct let se stal sólistou Holiday on Ice, vydělával velké peníze (o jakých se jeho kolegům doma ani nesnilo) a domů do Bratislavy volal, aby se s Múdrou radil o choreografii. Doma ale postupně mizel z novin i paměti.

Sňatek s Venezuelankou

V revue se seznámil s venezuelskou krasobruslařkou Gladys Barriosovou a na začátku osmdesátých let se s ní oženil. A tady se verze rozcházejí. „Bylo to manželství z praktických důvodů. Díky němu Nepela získal venezuelské občanství a takzvaný vystěhovalecký pas,“ tvrdí SME. Mohl tak jezdit do Československa a zpátky bez papírování a státní agentura Pragosport, která si do té doby brala část jeho výdělků, už na ně neměla nárok. Venezuelanka byla navíc podle slovenských novinářů „pravděpodobně těhotná už na svatbě“. Z rozumu, ale s dítětem na cestě! Jiné slovenské zdroje uvádějí, že sňatek potřeboval kvůli povolení vystupovat v Jižní Americe nebo k pobytu v Americe.

Rodina to ale vidí úplně jinak. „Zamiloval se do ní a jejich vztah potvrdil sňatkem,“ říká dnes Natasha podle vyprávění své matky. A v knize slovenské novinářky Evy Bacigalové Najlepší dodala: „Máma tvrdí, že byli do sebe zamilovaní.“ Byl to sňatek z rozumu, nebo z lásky? Možná obojí najednou. V Československu se o něm každopádně skoro nevědělo.

Dcera dostala jméno Natasha Patricia Nepela Barrios a vyrůstala ve Venezuele. Otce ale moc neužila, protože pořád objížděl s revue Evropu. „Čas, který trávil ve Venezuele, byl krátký, protože hodně vystupoval,“ vzpomíná. „Jednou přijel do Venezuely, aby mě poznal, když mi bylo pět let. Moc si to nepamatuju,“ řekla Markíze. Skoro všechno, co o něm ví, jí vyprávěla máma. „Pamatuju si ho z vyprávění mé mámy,“ přiznala upřímně. „Říkala mi, že to byl příjemný a úžasný člověk.“ Dnes už ale chápe, proč byl jeho život tak složitý: „Vím, že můj otec žil a přemýšlel jinak, než bylo v jeho vlasti dovoleno.“

V roce 1986 Ondrej s revue skončil, získal trenérskou licenci, pořídil si byt v německém Mannheimu a začal trénovat mladou Němku Claudii Leistnerovou. Pod jeho vedením se vrátila mezi nejlepší krasobruslařky světa a na mistrovství Evropy 1988 v Praze stála na stupních vítězů a čtrnáctitisícová hala zatleskala i Nepelovi, který seděl na tribuně. Pražané si svého zlatého hocha pořád pamatovali! 21. ledna 1989 se Leistnerová v anglickém Birminghamu stala mistryní Evropy. Její trenér byl tou dobou už vážně nemocný.

Rakovina, nebo AIDS?

Začalo to nenápadně, v roce 1988 bolestí zubů. Vytrhli mu dva, ale potíže nepřestávaly, následovaly operace a další hospitalizace. Na konci byl podle vzpomínek blízkých tak slabý, že nedokázal ani otevřít lahvičku s léky. Poslední týden se o něj starala maminka a Hilda Múdra přijela do Mannheimu pět dní před jeho smrtí. Ondrej Nepela zemřel 2. února 1989, bylo mu pouhých osmatřicet let. Necelý rok před pádem železné opony.

Lékařská zpráva z mannheimské nemocnice uvedla jako příčinu smrti rakovinu lymfatických uzlin a německý bruslařský svaz oznámil jen to, že zemřel „po dlouhé nemoci“. Teprve později se začalo mluvit o tom, že zákeřná nemoc mohla být následkem AIDS, a podle bratislavského portálu to potvrzuje řada svědectví. A pak přišla další rána. Podle slovenského časopisu Instinkt šla po jeho smrti matka s Hildou Múdrou do banky a trezor i účty byly prázdné! Říkalo se, že ho okradli přátelé.

Ondrej Nepela odpočívá na bratislavském hřbitově Slávičie údolie, ale zapomenout se na něj Slovensko nikdy nenechalo. Když ho v prosinci 2000 vyhlásili nejlepším sportovcem 20. století, přišla si pro cenu čtyřiasedmdesátiletá Hilda Múdra, žena, která ho kdysi nechtěla trénovat (a pak mu dala patnáct let života). Zimní stadion, na kterém se loučil s kariérou, dnes nese jeho jméno a od roku 1993 se na něm jezdí soutěž Nepela Memorial. Uznání přicházelo i desítky let po jeho smrti: v roce 2019 ho uvedli do světové krasobruslařské Síně slávy a v roce 2024 mu prezidentka Zuzana Čaputová udělila in memoriam Řád Ľudovíta Štúra.


https://sportnet.sme.sk/spravy/krasokorculovanie-ondrej-nepela-zivot-a-film-2025/
https://www.bratislavak.sk/clanky/10433/video-bratislava-sa-dockala-filmu-o-slavnom-nepelovi-na-pondelkovu-premieru-dorazila-aj-jeho-tajna-dcera-z-venezuely
https://www.topky.sk/cl/100313/9238213/Dcera-Nepelu-si-otca-velmi-neuzila–Ako-si-Natasha-spomina-na-detstvo-so-slavnym-otcom-
https://www.markiza.sk/soubiz/clanok/998101-dcera-ondreja-nepelu-v-bratislave-je-pre-mna-dolezite-ze-mam-slovensku-krv
https://en.wikipedia.org/wiki/Ondrej_Nepela
https://sk.wikipedia.org/wiki/Ondrej_Nepela
https://www.skateguardblog.com/2016/05/the-boy-from-bratislava-ondrej-nepela.html
https://www.teraz.sk/sport/ondrej-nepela-umrtie-vyrocie/72264-clanok.html
https://www.teraz.sk/sport/uplynie-50-rokov-od-nepelovho-zisku-zlat/610967-clanok.html
https://www.teraz.sk/magazin/producent-filmu-nepela-trojan-v-hlavnej/916394-clanok.html
https://www.cinemart.cz/wp-content/uploads/2025/10/Presskit_Nepela.pdf
https://www.kinobox.cz/film/2690493-nepela
https://www.kinobox.cz/film/2690494-sampion

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz