„Podle nosa poznáš kosa“? Lidové rčení vědci ověřili na mrtvolách

Lidová tvořivost miluje zkratky. A čím jsou jednodušší, tím lépe se šíří. „Podle nosa poznáš kosa“ zní skoro jako detektivní manévr: pár vteřin pohledu a víte vše, co potřebujete. Ale vážně? Můžeme odhadnout velikost mužského přirození podle tak banální věci, jako je nos či noha? Zní to jako vtip, který někdo bral až moc vážně.

Z nosu se v některých kruzích stal jakýsi erotický barometr. Některé ženy mluví o „mužném nose“ se stejnou vážností, jako kdyby hodnotily bankovní konto. A pak tu máme nohy. Teorie „čím větší bota, tím větší… ehm, charisma“ má v některých kulturách pevnější postavení než vánoční stromeček. Není divu, že i zdánlivě nevinný pohled na chodidla může vyvolat víc otázek než konverzace o počasí.

Velikost přirození je pro mnoho mužů citlivým tématem. Není tedy překvapením, že se z něj stalo nejen téma barových debat, ale i seriózních vědeckých studií. A ne, vědci si opravdu nehráli na školku s pravítkem v ruce. Šlo o seriózní výzkumy! Některé z nich naznačují, že jistá souvislost by tu být mohla. Ale pozor: než začnete okukovat nosy v tramvaji, většina těchto studií zároveň zdůrazňuje, že korelace neznamená příčinnou souvislost. A rozhodně ne záruku.

Možná bychom měli uznat, že nos je prostě nos. A penis je prostě penis. A že mezi nimi může být stejná souvislost jako mezi výškou podpatků a štěstím v lásce – tedy žádná. Anebo taky úplně jiná, než jsme čekali. Ale stejně si tuhle detektivní stopu budeme dál předávat. Protože co si budeme povídat: někdy je zábavnější hledat znamení než přijmout, že svět je prostě chaotický a nevyzpytatelný. Stejně jako randění. A muži.

Na začátku to zní jako klasický vtípek z pánského večírku: „Hele, podle nosu poznáš, co má v kalhotách.“ Jenže v roce 2021 někdo v Japonsku tenhle nápad vzal, postavil ho do laboratoře a nasadil mu bílý plášť. A najednou bylo po legraci. Ano, skutečně: vědecký tým se rozhodl prověřit, jestli tohle populární rčení má něco společného s realitou.

Výzkum publikovaný v odborném časopise Basic and Clinical Andrology sledoval 126 mužských těl. Konkrétně šlo o těla zemřelých, což (ano, trochu morbidní, ale vědecky praktické) umožnilo přesná měření bez rizika ostychu nebo zkreslení. Co se měřilo? Výška a šířka nosu a samozřejmě i penis, a to v klidovém stavu. Žádná romantika, jen data.

Překvapivě ano. Muži s větším nosem měli v průměru penis dlouhý 5,3 cm v klidovém stavu. Ti s menším nosem se pohybovali pod hranicí 4 cm. Rozdíl to není dramatický, ale rozhodně dost výrazný na to, aby si vědci začali klást otázky a my možná taky.

Důležité je ale říct, že šlo o měření v klidu, nikoliv v erekci. A jak víme, někteří muži jsou takzvaní „growers“ (rostou), jiní „showers“ (ukazují hned). Takže než si začnete dělat tabulku podle nosů v MHD, zpomalte. Nejde o žádné absolutní pravidlo.

Závěr studie byl opatrný. Ano, určitá souvislost se objevila, ale rozhodně to není spolehlivý ukazatel. Spíš statistická zajímavost než revoluce v partnerském výběru. Výzkumníci navrhují, že proporce v lidském těle se někdy zrcadlí – podobně jako když má někdo dlouhé prsty a zároveň dlouhé – no, třeba předloktí.

Ne tak docela. Nos může být vodítkem, ale rozhodně ne mapou pokladu. Možná je to jen další důkaz, že lidské tělo je fascinující mozaika propojených detailů a že někdy je i ten nejnepravděpodobnější mýtus založený na kousku pravdy. Ale co si z toho odnést? Že i věda má smysl pro humor. Jen ho někdy publikuje v odborném časopise.

Zatímco Japonci si vzali pod drobnohled nosy, Britové se rozhodli zaměřit na jinou část mužské anatomie: nohy. Tedy přesněji řečeno: velikost chodidel. Vědecké bádání se totiž jednoho dne rozhodlo prověřit, jestli ono známé přesvědčení, že velké boty značí i velké zážitky, obstojí před objektivem pravítka a zdravého rozumu.

No a výsledek?