Článek
Na první pohled působí jako křehcí, slizcí a trochu bezbranní tvorové. Pomalu se sunou krajinou a zdánlivě toho moc nezvládnou. Jenže šneci mají jeden tajný trumf – zuby. A to ne jen tak ledajaké. Zatímco nám lidem příroda nadělila pár desítek zubů, některé druhy šneků se mohou pochlubit tisícovkami. Některé prameny uvádějí, že mohou mít dokonce až 20 000 zubů!
Jak je to možné? Odpověď se ukrývá v jejich speciálním orgánu jménem radula, který funguje jako zubatý jazyk a při krmení se chová trochu jako pásová bruska. A právě radula z šneků dělá malé přírodní drtiče.
Zuby jako pásový dopravník: Co je radula a jak funguje
Radula je orgán, který najdeme u většiny měkkýšů – tedy nejen u suchozemských šneků, ale i u mořských plžů nebo některých druhů slimáků. Představte si jazyk pokrytý stovkami až tisíci mikroskopických zubů, které jsou seřazeny do řad jako lamely na brusném pásu. Když se šnek krmí, radula se pohybuje dopředu a dozadu, zuby oškrabávají potravu a ta je postupně transportována dále do trávicího ústrojí.
Zuby na radule se neustále obnovují. Nové zuby vyrůstají na jejím konci, zatímco staré se opotřebují a odpadnou – podobně jako když se posouvá dopravní pás. Šnečí „zubní pás“ tak nikdy nezrezne ani se neopotřebuje natolik, aby ho tvor přestal používat. Jde o dokonale přizpůsobený systém, který příroda ladila miliony let.
Šnek = malý tvoreček, obrovské schopnosti.
Kolik zubů má šnek? Čísla vás překvapí
U lidí je počet zubů snadno spočitatelný – většina dospělých má 32. U šneků ale podobná matematika rychle selže. Počet zubů se totiž dramaticky liší podle druhu a fáze růstu, a pohybuje se v řádu stovek až desítek tisíc.
Například obyčejný zahradní šnek (Cornu aspersum) má na své radule zhruba 14 řad zubů, přičemž každá řada obsahuje okolo 120 zubů. To znamená, že v ústech nosí přibližně 1 680 mikroskopických zoubků. A to je jen průměr – u jiných druhů mohou být čísla ještě mnohem vyšší.
U některých mořských plžů vědci napočítali až 25 000 zubů. Tento „zubní arzenál“ je navržen tak, aby si poradil s rozmanitou potravou – od měkkých rostlinných pletiv až po tvrdé řasy nebo dokonce minerální usazeniny. Překvapivé? A to ještě nevíte, jak neuvěřitelně tvrdé tyto zuby mohou být!
Tvrdší než ocel: Unikátní vlastnosti šnečích zubů
Možná vás napadlo: jak mohou tak maličké zoubky něco rozdrtit? Odpověď je jednoduchá – díky své výjimečné struktuře a složení. Některé šnečí druhy, především mořští plži jako zubranka žlutá (Cryptochiton stelleri), mají zuby vytvořené z materiálu zvaného goethit – minerál obsahující oxid železa, který je mimořádně tvrdý.
Podle výzkumu Howarda Hughese Medical Institute patří tyto zuby k nejtvrdším biologickým materiálům vůbec. Ve studiích se ukázalo, že mají vyšší pevnost než pavoučí vlákno – dlouho považované za špičku přírodního inženýrství – a mohou konkurovat i oceli.
Zuby jsou navíc drobné a těsně seskládané, takže se tlak při kontaktu s potravou soustředí na velmi malou plochu. To jim umožňuje oškrábat nebo obrousit i extrémně tvrdé povrchy, jako jsou mořské kameny porostlé řasami. Tyto miniaturní zoubky tak fungují podobně jako minibruska – přesné, odolné a stále ostré.
A právě jejich unikátní fyzikální vlastnosti začínají inspirovat i vědecký a technologický výzkum. Ale o tom až za chvíli.
Slizká, ale výkonná: Jak šnek své zuby používá v praxi
Vypadá pomalu a křehce, ale když se šnek pustí do jídla, rozjede se v jeho ústech miniaturní soukolí, které by záviděl leckterý inženýr. Díky své radule a tisícům mikroskopických zubů dokáže šnek účinně zpracovávat velmi různorodou potravu.
Šnečí „zuby“ dokáží obrousit i extrémně tvrdé povrchy.
U suchozemských druhů, jako je náš zahradní šnek, slouží zuby především ke škrábání rostlinné hmoty – listů, stonků nebo plodů. Zuby na radule pracují rytmicky a pohybují se dopředu a dozadu. Tím potravu obrušují, rozmělňují a posílají ji dál do trávicího systému. I když je vše skryto v útrobách šneka, pod mikroskopem to vypadá jako jemné struhadlo v akci.
Mořské druhy šneků (např. již zmíněná zubranka) však musejí překonávat tvrdší překážky – například oškrabávat řasy z kamenů nebo rozlamovat schránky jiných mořských organismů. Jejich zuby proto nejsou jen početné, ale i nesmírně tvrdé a odolné. Navíc se regenerují – takže když se některý zub opotřebuje, prostě odpadne a nahradí ho nový.
K čemu může být znalost šnečích zubů dobrá nám lidem?
Na první pohled to možná vypadá jako biologická kuriozita, ale šnečí zuby mají potenciál ovlivnit technologie budoucnosti. Vědecké týmy už několik let zkoumají, jak přesně zuby některých mořských šneků vznikají, z čeho se skládají a proč jsou tak extrémně odolné.
Výsledky těchto výzkumů jsou inspirací pro obor zvaný biomimetika – tedy vědu, která se učí z přírody a aplikuje její principy do technologií. Například právě struktura a vlastnosti šnečích zubů by mohly vést k vývoji nových materiálů pro konstrukci výkonnějších vrtných nástrojů, ochranných vrstev nebo mikrosoučástek, které musejí zvládnout extrémní tlak a opotřebení.
Zajímavostí je, že šnečí zuby jsou nejen tvrdé, ale také lehké a „ekologické“ – rostou při pokojové teplotě bez potřeby vysoké energie nebo toxických chemikálií. Pokud by se vědcům podařilo tento proces napodobit, mohli bychom v budoucnu vyrábět mimořádně odolné materiály šetrněji než kdy dřív.
Zní to až neuvěřitelně – ale ano, právě šnek by mohl jednoho dne pomoci vylepšit třeba zubní vrtačku nebo přistávací modul pro Mars.
Mají zuby i slimáci?
Když se řekne slimák, vybavíme si většinou šneka bez ulity. A právě to je přesná definice – slimáci jsou vlastně „šneci bez ulity“ a patří do stejné biologické skupiny. Z toho logicky vyplývá, že i slimáci mají zuby. Jejich radula funguje na stejném principu jako u šneků, jen bývá o něco menší a přizpůsobená potravě, kterou konkrétní druh konzumuje.
I slimáci tedy používají radulu ke škrábání potravy – obvykle rostlin, hub nebo organického odpadu. A stejně jako šneci dokážou tímto způsobem „ukousnout“ z listu překvapivě velké sousto. Takže až uvidíte slimáka okusovat salát na zahradě, vězte, že se do něj pouští tisíci mikroskopickými zoubky.
Zoubky, které nezahlédnete, ale ohromí vás
Šneci a jejich příbuzní nejsou jen pomalé, tiché bytosti s ulitou. V jejich ústech se skrývá zázrak přírodního inženýrství – radula pokrytá tisíci mikroskopických zubů. Zuby, které jsou tvrdší než ocel, se neustále obnovují a zvládnou rozdrtit i nejtvrdší materiály.
Je fascinující, že právě tyto zdánlivě bezvýznamné živočichy studují vědci, kteří hledají nové materiály a postupy pro budoucí technologie. Příroda totiž často vymyslela elegantní řešení dávno před námi – a šnečí zuby jsou jedním z těch, která stojí za to obdivovat i napodobit.
Zdroj:
https://www.sciencefocus.com/nature/do-snails-have-teeth
https://www.hhmi.org/beautifulbiology/media-detail/snail-teeth
https://www.discoverwildlife.com/animal-facts/insects-invertebrates/do-snails-and-slugs-have-teeth
