Článek
Fun fact na začátek: Palmovka nese jméno po hostinci „U Palmy“, který zde stával v 19. století. Dnes by se místo s palmami nespojilo nic – snad kromě toho, že stavba Nové Palmovky připomíná opuštěné resorty v tropických zemích mimo sezónu.
Počátky projektu Nová Palmovka
Je začátek druhé dekády 21. století. Praha 8 plánuje velký krok vpřed: moderní budovu, která spojí městský úřad, komerční prostory a přinese nový život do trochu zanedbaného okolí stanice metra Palmovka. Projekt Nová Palmovka měl být symbolem modernizace městské části i chytré správy veřejných prostředků. Místo toho se z něj postupně stal nechtěný monument stagnace.
Jak to mělo původně vypadat?
- Budova měla mít osm nadzemních a tři podzemní podlaží.
- Celková rozloha přes 24 000 m² měla sloužit nejen radnici, ale i komerčním nájemcům.
- Architektonický návrh pocházel od Studia ARK, které vyhrálo architektonickou soutěž v roce 2011.
- Náklady na výstavbu měly činit zhruba 1 miliardu korun.
Jedním z hlavních cílů projektu bylo sjednotit úřady městské části Praha 8, které jsou dodnes rozmístěny po několika budovách. Tím měla městská část nejen zvýšit efektivitu provozu, ale i ušetřit náklady na nájmy a provoz starších objektů.
Proč právě Palmovka?
Palmovka tehdy procházela změnami – okolí metra se začalo rozvíjet, investoři i město viděli potenciál v propojení Karlína, Libně a Vysočan. Nová Palmovka měla být startovacím impulzem pro širší revitalizaci celé oblasti, která v minulosti ztratila část své atraktivity kvůli dopravnímu zatížení a zanedbané infrastruktuře.
Aktuální stav Nové Palmovky budí emoce. Bohužel převážně negativní.
Od ambicí k apatii: Co zastavilo Novou Palmovku?
Nadějné začátky
Rok 2014. Hrubá stavba Nové Palmovky roste, obvodové zdi už jsou hotové, výhledy na dokončení v příštím roce vypadají reálně. Jenže pak přišel zlom – tichý, ale zásadní. Nově zvolené vedení městské části Praha 8 začíná mít pochybnosti. Otázky kolem výhodnosti projektu, jeho financování a budoucího využití se postupně množí. A nakonec přerůstají v rozhodnutí, které ovlivní ráz celé čtvrti na mnoho let dopředu: stavba se zastavuje.
Oficiálním důvodem bylo přehodnocení smysluplnosti celého záměru. Nová radnice už nebyla prioritou a náklady rostly. Projekt financovala městská společnost Centrum Palmovka a.s., která se dostala do finančních potíží, až nakonec skončila v insolvenci. Do toho se přidaly i právní tahanice se stavební firmou Metrostav – podle dokumentů městská část odmítla část plateb, Metrostav reagoval žalobou a mezi oběma stranami se rozhořela vleklá a nepřehledná právní bitva.
V té době už projekt stál zhruba 400 milionů korun. Budova, která měla Praze 8 pomáhat, se náhle stala břemenem. Nevyužitá, nezkolaudovaná, ale přitom nutná k hlídání a základní údržbě. Jen náklady na ostrahu se ročně pohybují ve statisících. A to ani nemluvíme o inflačním dopadu na původní odhad: když v roce 2020 nechala radnice zpracovat aktualizaci nákladů na dokončení, výsledek byl alarmující – odhadovaná cena se vyšplhala na 1,3 miliardy korun.
Palmovka se mezitím mění
Okolní domy se rekonstruují, do oblasti míří nové byty, podniky, kanceláře. Jen nedokončená budova u metra zůstává, jako připomínka nešťastných rozhodnutí minulosti. Média ji začínají označovat jako „městský strašák“ a v očích veřejnosti se z Nové Palmovky stává synonymum pro zbytečnost, nepořádek a promarněné příležitosti.
Přesto se objevují i hlasy volající po nové šanci. Někteří obyvatelé podepisují petici za dokončení stavby, jiní navrhují přestavbu na komunitní centrum, sociální byty nebo kulturní prostor.
Vizualizace Nové Palmovky, která se možná nikdy nepromění ve skutečnost.
Jak Nová Palmovka ovlivňuje čtvrť
Palmovka není jen dopravní uzel a přestupní stanice. Je to živá městská čtvrť, kde se setkává stará Libeň s novými developerskými projekty. Jenže ve středu toho všeho stojí nedokončená a léta opuštěná budova, která místo oživení přináší spíš zklamání – a místy i frustraci.
Místo otevřené radnice – uzavřený areál
Na první pohled působí objekt jako kulisa z postapokalyptického filmu. A nebýt nové krásné kavárny Pauza, která sídlí hned vedle, nikdo by ani neměl motivaci projít kolem Nové Palmovky. Pro náhodného kolemjdoucího je to možná jen divný dům u metra, ale pro obyvatele Prahy 8 je to denní připomínka toho, co se mělo stát – a nestalo.
Když to nefunguje, ale stále to stojí peníze
Možná si říkáte: když se tam nic neděje, tak to přece nic nestojí. Omyl. Roční náklady na základní údržbu, ostrahu a provoz se pohybují ve stovkách tisíc korun. To vše za stavbu, která už přes dekádu neslouží svému účelu. Podle interních dokumentů radnice se roční výdaje na areál v posledních letech pohybovaly mezi 700 000 až 1 000 000 Kč. A pak je tu i nepřímá ztráta: potenciální příjem z nájmů, který mohl plynout z kancelářských prostor. Nebo přínos pro rozvoj okolí – obchody, služby, kulturní instituce. To vše zůstalo na papíře.
Veřejnost: Rozčarování i návrhy na nové využití
Lidé z Prahy 8 si už na siluetu opuštěné budovy zvykli. Ale to neznamená, že mlčí. V průběhu let vzniklo několik iniciativ a diskusních platforem, kde občané navrhovali, jak budovu využít jinak:
- jako komunitní centrum,
- sociální nebo studentské bydlení,
- prostor pro kulturní a vzdělávací akce,
- nebo třeba městský inkubátor pro startupy.
Objevily se i hlasy, že je potřeba budovu zbourat a místo ní vybudovat něco, co bude dávat smysl současným potřebám čtvrti. Jenže každý nový návrh naráží na složitou realitu: nevyjasněné vlastnictví, právní spory, neochotu investovat další veřejné peníze bez jasné vize.
Plány s Novou Palmovkou jsou. Otázka je, kdy a zda vůbec se na zlepšení začne pracovat.
„Co bude dál?“: Současný stav a plány do budoucna (2025)
Po letech ticha se o Nové Palmovce opět začíná mluvit. V roce 2023 se téma chátrající budovy vrací do veřejného prostoru, a to nejen kvůli frustraci obyvatel Prahy 8, ale i díky aktivitám města. Po letech právních zmatků a majetkového patu začínají úřady hledat cestu, jak nevyužitý objekt znovu přivést k životu.
Komu dnes budova vlastně patří?
To, co zní jako jednoduchá otázka, skrývá v sobě desítky stránek právních dokumentů. Budovu původně realizovala městská část Praha 8 prostřednictvím své dceřiné společnosti Centrum Palmovka a.s. Ta však skončila v insolvenci a projekt převzalo hlavní město Praha. V současnosti je objekt pod správou Pražské developerské společnosti (PDS), což je městská organizace založená pro efektivní správu a rozvoj veřejných nemovitostí. Právě PDS dnes připravuje ekonomické a urbanistické studie, které mají napovědět, co se s budovou může – nebo spíš má – stát dál.
Od radnice k vesmírné agentuře
Po několika letech stagnace do hry vstoupil hlavní město Praha – a přinesl zcela nový plán. V roce 2021 padlo rozhodnutí: budovu dostaví magistrát a přemění ji na sídlo Agentury EU pro kosmický program (EUSPA), která tehdy sídlila ve stísněných prostorách v pražských Holešovicích a která koordinuje programy jako Galileo nebo Copernicus. Nový komplex bude stát 2,62 miliardy korun (vítěz výběrového řízení: společnost Porr).
Projekt zahrnuje administrativní budovu pro více než 300 zaměstnanců EUSPA, bezpečnostní infrastrukturu pro zajištění důvěrných informací a výstavní a vzdělávací zázemí pro veřejnost a školy. Termín dokončení je stanoven na konec roku 2026.
A co vy? Jak vnímáte tuhle vadu na kráse Palmovky? Nebo si už bez ní neumíte okolí ani představit a nechali byste ji, jak je?
Zdroje:
