Hlavní obsah
Bydlení

Ikonický Šumperák se dal postavit ve třech lidech za tři měsíce. Plány stály 842 korun

Foto: Vít Švajcr / Wikimedia Commons / BY-SA 3.0

Šumperák

V sedmdesátých a osmdesátých letech se v tehdejším Československu zrodil architektonický fenomén, který dodnes vyvolává nostalgii i kontroverzi - dům typu „Šumperák“.

Článek

Šumperák - Historie vzniku

Tento unikátní rodinný dům, se stal symbolem doby a dodnes zůstává ikonou socialistického stavitelství. Dům Šumperák, který svůj název získal podle města Šumperk, kde byl postaven první exemplář, navrhl v roce 1968 architekt Josef Vaněk. Oficiální název domu však zněl rodinný dům typu „V“. První dům tohoto typu vznikl právě v Šumperku jako soukromá stavba pro místního lékaře. Vaněk se inspiroval modernistickými trendy a touhou po funkčním, ale esteticky přitažlivém bydlení.

Z nápadu se stala masovka“

Vaňkův návrh se rychle rozšířil a stal se oblíbeným díky své relativní jednoduchosti a možnosti snadné replikace. Architektův záměr vytvořit dostupný a elegantní rodinný dům se tak naplnil, když se Šumperák začal masově stavět po celém Československu.

Cena stavby a projektu

Vaněk prodával plány lidem za 842 korun s tím, že je stavba natolik snadná, že ji postaví jeden zedník a dva pomocní dělníci za dva měsíce. Zájemců bylo tolik, že mu s množením pomáhali členové rodiny. Vydal i třicetistránkovou propagační brožuru s adresou a telefonním číslem. Po získání popularity Šumperáku se dokonce původní architekt chtěl s Vaňkem soudit, ale nakonec od toho upustil.

Nedovolené podnikání

V sedmdesátých letech ho nadřízení z okresního stavebního podniku zažalovali za nedovolené podnikání, přestože se v této době vyskytl dům na pohlednicích a plakátech jako příklad socialistického pokroku. Vaněk se nakonec nechal zaměstnat v družstvu Kovostav, kde mohl plány dál legálně šířit, a vyvázl tak bez trestu.

Dostupnost stavby lákala

Stavba domu Šumperák byla finančně dostupná pro širokou vrstvu obyvatelstva. V době své největší popularity se cena stavby pohybovala kolem 120 000 Kčs, což byla tehdy i v socialistickém Československu přijatelná částka. Náklady na stavbu se samozřejmě lišily podle použitých materiálů a individuálních úprav, které si stavebníci přáli provést.

Počty postavených domů

Přesný počet postavených Šumperáků není znám, ale odhady hovoří o tisících exemplářů rozesetých po celé zemi. Dům se stal hitem nejen v českých zemích, ale také na Slovensku, kde byl rovněž velmi populární.

Architektonická kvalita

Šumperák se vyznačoval jednoduchou, ale promyšlenou architekturou. Charakteristický vzhled domu tvořil předsunutý balkon, který dominoval čelní fasádě a sloužil jako stínící prvek pro okna v prvním patře. Dům měl obvykle plochou střechu a dvouúrovňovou dispozici, která umožňovala efektivní využití prostoru.

Dispozice

Standardní dispozice Šumperáku zahrnovala:

Přízemí: V přízemí se nacházely technické místnosti, garáž a někdy také pokoj pro hosty či pracovna.

První patro: V prvním patře byla umístěna obytná část s obývacím pokojem, kuchyní, jídelnou a ložnicemi. Dominantním prvkem obývacího pokoje byl často krb, který vytvářel útulnou atmosféru.

Balkon: Předsunutý balkon, který byl jedním z hlavních architektonických prvků, nabízel příjemný výhled a rozšiřoval obytný prostor domu.

Šumperák poskytoval dostatek prostoru pro rodinné bydlení a zároveň nabízel možnost individuálních úprav podle potřeb majitelů. Dům Šumperák tak dodnes zůstává nejen architektonickým fenoménem, ale také kulturním a historickým symbolem doby, kdy byl postaven.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz