Krásná, ale invazivní lupina zaplavila Česko. Natrhejte si ji do vázy, pomůžete přírodě

Tato víceletá rostlina se do českých zemí dostala v 19. století, kdy ji lidé začali pěstovat v okrasných zahradách a parcích, odkud se rychle rozšířila do volné krajiny. Měla i praktický význam. Lupina mnoholistá byla ještě v nedávné době hojně vysévána za účelem zpevňování železničních a silničních náspů. Kromě toho ji mnohdy myslivci využívali jako úkryt a krmivo pro zvěř, i když ta se lupině spíš vyhýbá. Lupinu vědomě rozšiřovali také někteří včelaři, a to coby nektarodárnou plodinu.

Právě z těchto důvodů se začala lupina mnoholistá v tuzemsku v posledních desetiletích nekontrolovatelně šířit. Tento invazivní druh dnes souvisle pokrývá skoro celou Českou republiku. Velké problémy dělá zvlášť v chráněných krajinných oblastech a národních parcích, a to včetně Krkonošského národního parku nebo Národního parku Šumava.

Když vyrazíte v průběhu června do české přírody, na lupinu mnoholistou s výrazným modrofialovým květenstvím s jistotou narazíte. Roste na loukách, krajích lesů i u silnic a v době svého květu bývá nepřehlédnutelnou dominantou. I když na první pohled dokáže zaujmout svou krásou, v české krajině nemá co pohledávat.

Tato statná rostlina původem ze Severní Ameriky se v Česku i dalších částech Evropy rychle šíří a narušuje přirozenou rovnováhu v cenných biotopech. Chybí jí zde přirození nepřátelé, a tak snadno osidluje vlhčí, chladnější, ale slunné lokality s kyprými půdami. Invazní je nejen u nás, ale také v severských zemích, jako jsou Finsko, Švédsko a Norsko. Na seznamu invazních druhů ji uvádí také Švýcarsko.

V čem tkví hlavní nebezpečí lupiny mnoholisté? Svým bujným porostem vytlačuje původní druhy rostlin a spolu s nimi i živočichy, kteří jsou na ně vázaní. Kromě toho, že svými širokými listy zastiňuje konkurenčně slabší rostliny, lupina mnoholistá zásadně mění chemické složení půdy. Díky symbióze s hlízkovými bakteriemi váže vzdušný dusík a obohacuje jím půdu.

To sice může znít pozitivně, ale ve skutečnosti jde o zásadní zásah do rovnováhy ekosystému, protože plochy kvůli výskytu lupiny druhově chudnou. V dusíkaté půdě se totiž daří pouze živinově náročným druhům rostlin (jako jsou kopřivy, bršlice, šťovíky nebo zdatnější trsnaté trávy), zatímco citlivé druhy rostoucí na chudých půdách mizí.

Přestože na první pohled vypadá krásně a nevinně, lupina mnoholistá je nebezpečnou rostlinou, která systematicky ničí původní přírodu. Navíc se může „pochlubit“ veškerými vlastnostmi invazní rostliny: Klíčí brzy na jaře, rychle roste, vytváří mohutné trsy a produkuje velké množství biomasy. Její semena jsou mimořádně životaschopná. Než vyklíčí, dokážou v půdě přežívat víc než deset let. Květenství lupiny mnoholisté rovněž produkuje každoročně obrovské množství semen, což zajišťuje její další šíření.

Pro tuto rostlinu je dále typické, že se dokáže uchytit na narušených místech, jako jsou třeba náspy, štěrk, břehy potoků nebo území zasažené stavbou. Umí rychle obsadit nové oblasti, a to často i v odlehlých přírodních lokalitách daleko od lidských sídel. A právě v těchto místech páchá ty největší škody.

Lupina mnoholistá navíc představuje reálné nebezpečí i pro zdraví lidí a zvířat. Celá rostlina totiž obsahuje toxické alkaloidy lupinin, lupinidin či lupanin. Tyto sloučeniny mohou při požití vážně poškodit játra, nervový systém, srdce i ledviny.

Jak divoká zvěř, tak hospodářská zvířata se lupině mnoholisté instinktivně vyhýbají. Přesto může zvlášť u hospodářských zvířat dojít k otravě, pokud je tato rostlina přítomna na pastvině ve větším množství. Působení lupinových alkaloidů je rizikové hlavně pro březí krávy. Pokud se pasou na pastvinách s výskytem lupiny mezi 40. a 70. dnem březosti, může u nich dojít k deformaci plodu zvané crooked calf disease. Telata se následně rodí s těžkými kosterními anomáliemi, jako je ztuhlost kloubů, vychýlení páteře nebo rozštěp patra.

Lupinu mnoholistou a její kultivary si lidé i dnes pro její půvab vysazují jako okrasnou zahradu do svých zahrad. Zvlášť obezřetní by však v tomto případě měli být chataři a chalupáři. Stačí nechat zahradu u rekreační stavby několik let bez údržby a z okrasné rostliny se rázem stane spouštěč drobné přírodní katastrofy.

Pokud chcete pomoci české přírodě, při svých toulkách si klidně natrhejte kytici kvetoucí lupiny do vázy. Alespoň trochu tím pomůžete předejít dalšímu šíření tohoto nepůvodního druhu. Každá utržená kytice znamená méně semen a menší šanci, že se lupina rozšíří dál. Rozhodně ale netrhejte lupinu odkvetlou se zralými semeny. Tím byste naopak k jejímu šíření přispěli.

„Pomoci může každý, kdo si tuto hezkou kvetoucí rostlinu utrhne do vázy, přispěje tak k ochraně ohrožených ekosystémů,“ vyzývá například Kraj Vysočina. „A když na svých túrách jako návštěvníci hor uvidíte kvetoucí lupinu, klidně si ji utrhněte, pomůžete krkonošské flóře. Děkujeme!“ píše zase na svém webu Krkonošský národní park.

Zdroj:

https://www.krnap.cz/aktuality/tz-nebezpecna-selma-vlci-bob/

https://www.kr-vysocina.cz/utrhnete-lupinu-mnoholistou-pomuzete-prirode/d-4132136

https://www.npsumava.cz/lupina-mnoholista-si-na-sumave-obdiv-nezaslouzi/

https://portal.nature.cz/w/druh-38055#/

http://www.casopis-arnika.cz/pdf_clanky/arnika_2019_02[43-49].pdf