Článek
O své biologické rodině se dozvěděla náhodou díky půjčené knížce
Když si Jennifer Teegeová v roce 2008 půjčila v centrální hamburské knihovně knížku Musím milovat svého otce, že? (v originále Ich muss meinen Vater lieben, oder?) nečekala, že otevře Pandořinu skříňku své vlastní identity. Listovala stránkami, kde byly fotky, jména a souvislosti, a pak přišla ledová sprcha.
Na jedné z fotek uviděla ženu, ve které poznala svou biologickou matku. Vedle ní bylo uvedeno jméno, které Jennifer šokovalo ještě víc. Tato mladá žena se totiž dozvěděla, že jejím biologickým dědou nebyl nikdo jiný než Amon Göth, který nechvalně proslul jako sadistický velitel koncentračního tábora v Plaszowě u Krakowa. (Ve snímku Schindlerův seznam jej ztvárnil herec Ralph Fiennes).
Jennifer Teege, a black German woman, discovered that her grandfather was Amon Goeth, the Nazi villain of "Schindler's List" who was found guilty for the murder of some 2,000 detainees during the evacuation of the Krakow Ghetto. pic.twitter.com/q0tBOPnUsf
— Stephen Uzzell (@StephenUzzell2) May 21, 2022
Zjištění, že pochází z přímé linie jednoho z nejbrutálnějších nacistických zločinců, přišlo jako blesk z čistého nebe. Pro Jennifer to byl šok i z toho důvodu, že je míšenka. A jak v současnosti říká, její děda by ji kvůli její barvě pleti jednoznačně zastřelil.
„Byla jsem naprosto šokovaná, když jsem to zjistila. Bylo to, jako by mi někdo vyrval půdu pod nohama. Nemohla jsem nic dělat. Šla jsem domů, vzala jsem si knížku s sebou a doma jsem ji přečetla od začátku do konce,“ uvedla Jennifer.
Se svým původem se snaží stále vyrovnat
Jennifer Teegeová se svou biologickou rodinou nikdy nežila. Jako miminko ji dali do dětského domova a od svých sedmi let vyrůstala v pěstounské rodině. O své biologické matce Monice Hertwifové toho věděla málo a o svém otci – nigerijském studentovi – ještě méně.
Se svou biologickou matkou se viděla jenom několikrát v životě. I tak jí nikdy neřekla, kdo byl její děda. Pravda vyšla náhodou najevo, až když bylo Jennifer 38 let.
„Myslím, že kdybych to všechno věděla dřív, bylo by to jednodušší, protože bych měla možnost to začlenit do svého života. Získat takové informace tak náhle, z ničeho nic, bylo téměř nemožné skloubit s tím, jak vnímám samu sebe,“ řekla pro BBC News Jennifer Teegeová, která se stále snaží vyrovnat se svými rodinnými kořeny.
Velitel koncentračního tábora Amon Göth na koni. Herec Ralph Fiennes, který Götha ztvárnil ve filmu Schindlerův seznam, jej ukázal jako postavu chladnou, labilní a nevyzpytatelnou; jako ztělesnění zla, které rozhoduje o životě a smrti při ranní kávě.
Kvůli své brutalitě dostal přezdívku „řezník z Plaszowa“
Rakouský důstojník SS Amon Göth (1908–1946) velel od roku 1943 koncentračnímu táboru Plaszow u Krakowa, kde se stal postrachem tisíců vězňů. Pod jeho velením se Plaszow proměnil v místo teroru a zvěrstev. Göth si liboval v sadistických činech, mezi které patřily veřejné popravy, bití a osobní likvidace vězňů, k nimž často přistupoval bez jakéhokoliv důvodu. Jeho způsob vedení tábora byl tak brutální, že si vysloužil přezdívku „řezník z Plaszowa“.
Jednou z jeho nechvalně známých praktik bylo střílení vězňů z balkonu své vily nebo jejich bezdůvodné trhání psy. Jeho brutalita se neomezovala na pracovní hodiny, vnímal smrt a násilí jako zábavu a prostředek upevnění své moci. Zvráceným způsobem manipuloval se strachem vězňů a rád vraždil osobně.
„Pokaždé, když někoho zastřelil, nechal si vytáhnout z kartotéky všechny jeho příbuzné a zastřelil je taky. Říkal, že nechce mít v táboře žádné nespokojené lidi. Já měl v táboře celou rodinu. Věděl jsem, že když během diktování udělám chybu, je s nimi konec,“ řekl po válce přeživší židovský vězeň Mietek Pemper, který v Plaszowě působil jako Göthův stenotypista.
Po válce byl Amon Göth zatčen americkými jednotkami a následně vydán do Polska, kde jej odsoudili za válečné zločiny. Proces probíhal v Krakově a Göth byl obviněn z hromadného vraždění a nelidského zacházení s vězni v koncentračních táborech. V roce 1946 byl shledán vinným a odsouzen k trestu smrti oběšením.
Göthova milenka Ruth Irene Kalderová se psy. V pozadí fotky můžete vidět koncentrační tábor Plaszow. Tato žena ke Göthovi vzhlížela do konce svého života. V roce 1983 spáchala sebevraždu předávkováním prášky na spaní.
Nezhroutit se pod tíhou rodinné historie je velmi těžké
A co Göthův osobní život? Oženil se celkem dvakrát. Poprvé s Olgou Janauschek, se kterou se brzy rozvedl. Později si vzal Annu Geiger, se kterou měl celkem tři děti. Během svého působení v koncentračním táboře Plaszow navázal milostný poměr se stenotypistkou Wehrmachtu Ruth Irene Kalderovou, která k němu zbožně vzhlížela. V roce 1945 se jim narodila nemanželská dcera Monika.
Monika Göthová (provdaná Hertwigová) svého otce nikdy nepoznala, protože se narodila krátce po jeho zatčení. Vyrůstala s matkou Ruth Irene Kalderovou, která nacistickou minulost svého partnera nikdy neodsoudila. Sama Monika, která je zase biologickou matkou Jennifer Teegeové, se o zločinech svého biologického otce dozvěděla až v dospělosti. Její matka jí totiž o otci Amonu Göthovi v dětství říkávala, že byl dobrý člověk a válečný hrdina.
Jennifer Teegeová o svých kořenech vydala knížku Můj dědeček by mě popravil. V její osobní zpovědi zaznívá i to, jak moc je těžké nezhroutit se pod tíhou rodinné historie a vyrovnat se s minulostí, která nebyla naše volba. „Nejsme jen produktem naší minulosti. Můžeme si vybrat, kým budeme,“ říká Jennifer, která je vnučkou jednoho z nejkrutějších mužů nacistického režimu.
Zdroj:
https://www.bbc.com/news/magazine-24347798
https://kultura.pravda.sk/kniha/clanok/425042-jennifer-teegeova-nikola-sellmairova-muj-dedecek-by-me-popravil/
https://www.denik.cz/historie/amon-gotz-schindleruv-seznam.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Amon_G%C3%B6th
