Článek
Někdy už to vypadá, že jsem konečně pochopila! Napíšu moc pěkný článek - přehledný, správně strukturovaný, téma si vyberu správně! Hezky vysvětlím, jak vydělat balík peněz tak, aby si pak na sebe už vydělal sám, jenomže dám článku špatný název - Ručičky, nebojte se, vy makat nebudete!
Už to skoro vypadá, že jsem pochopila, že ideální BMI je sedmnáct. Konečně radím pacientce, která chce vědět, jak nepřibírat, aby si přečetla, co jí princezna! Jenomže - pak jí pošeptám, ať to nepřehání, že pořád ještě nevíme, co jí bylo!
Už mi konečně svítá, že alkoholik si za své potíže může výhradně sám a že lidskou nesnášenlivost je třeba kategoricky odsoudit! To ano, je mi jasné, jen malý vtípeček:
Přijde hudebník do ložnice, na sobě podprsenku své milenky, v jedné ruce Meler, v druhé Turnau a láteří:„ Ženo, jak to, že už máš zase opici?“ Jeho drahá polovička na to medovým hláskem: „Zlato, ty jsi neslyšel, že s množstvím vypitého alkoholu krása ženy stoupá?“
Samozřejmě, že i já jsem schopná pobrat, že doktor House, Hannibal Lecter, Ina Galušková, princezna Zpívanka, doktor Hanák a detektiv Monk patří do stejného obřího diagnostického pytle, zvaného porucha osobnosti! Jen k tomu malá poznámečka:
Přijde nejmenovaná osobnost k zrcadlu a uvidí v něm džíny. V tu chvíli narazí nosem na sklo a jak tak potom u zrcadla sedí s obkládkem, povídá:
„Džíny, džíny, kdo nás takhle zašpinil? Ich mich, du dich, oder wir uns?“
