Článek
Jedna stará paní mi moc času na léčení nedala! Jedněmi dveřmi nakráčela a druhými z ordinace hned zase vypochodovala! Cestou mi povídá „Paní doktorko, půjdu! Už mě to tu nebaví! Stará jsem, dušná jsem, hluchá jsem, hloupá jsem, všechno mě bolí!“ To už stála ve vchodu do kancelářské místnosti, takže se nám dostalo spousty svědků!
Co na to říct? Popadnu berle, které mi pacientka stačila opřít o skříň, podávám jí je a vážně jí říkám, „No, vidím, vidím! Už i berle jste mi tu nechala!“
Je to trochu k nevíře, ale v tu chvíli propukli všichni ve smích a světe, div se, paní s nimi!
