Článek
Vzpomínám si, že v době svého dospívání jsem doma objevila brožuru s detektivkami. Pamatuji si z nich jednu jedinou. Byla o zoufalé bezdětné ženě, která ukradla před samoobsluhou kočárek. Zaujal mě asi závěr příběhu. Nedostal se totiž - ten případ, pro vysokou citlivost, vůbec k soudu!
Byla jednou jedna paní učitelka. Mimoděk do něčeho šlápla a pak řekla, že si to mohla odpustit! Tím by to mohlo, pro paní učitelku, z hlediska cti, jistě skončit! Říkám si já - jsou totiž i lidé, kteří používají dehonestující slova a moc dobře vědí, v čem právě stojí!
Nemohla by ta Simona dostat titul Doctor honoris causa? Jednak by byl konečně klid od útoků, jednak, kdy jindy, když ne hned?
Lucie Bílá byla kdysi toho názoru, že má spoustu myšlenek, jenom nemůžou najít mozek! Pane primáři Sovo, vím, že chirurg má dokazovat, co umí, jen na operačním sále! Já mám spoustu operací, jen neumějí najít sál! Jistá sestřička - kdysi dávno, byla nucena potlačit touhu dát si v práci, tajně, panáčka. Přijde k ní, takhle, starší pacientka a s důvěrou jí svěřuje tajemství, že nejraději chodí ke mně. To je, povídala, jako zajít si na kafíčko!
Hlavně mě, prosím vás, nepotrestejte! Možná mám titul Doctor něčeho causa a tady vám to něco i sedí - hele, hele, já vám rozumím! Mne úplně stačí šoupnout za přepážku a nepustit mě k papírování!
Jsou to moc šikovní kluci, tenhle Dyk, Krajčo, Noid - Bárta, Ztracený, v abecedním pořadí!
Díky za zážitky a úplně za vše a ještě mám něco k panu Krajčovi - dík za poslední písničku - hlavně ten začátek sedá do hlavy… Speciální děkas za „Jasné světlomety“!
Lucie Bílá podruhé řekla, na téma svých úst, že kdyby neměla uši, měla by tu hlavu snad odklápěcí! To já, kdybych neměla uši, tak Jára Cimrman vymýšlí kruhové sluneční brýle!
Když je někdo jasný světlomet, tak brýle mít nemusí. Podíváš se a je to jasný! Občas i víckrát…
Jak se dostat k pointě, jdu ordinovat!
„Bruno, pojď blíž, mám super, neoposlouchaný text! Tady:
Jé, jé, jé, kdepak ta fajn děvčata z naší mateřské školy jsou?“
