Článek
Češi a realita obrany
Podle výzkumu STEM z léta 2025 by 28 % Čechů bránilo republiku se zbraní v ruce. Dalších 53 % by pomáhalo jinak, jako zdravotníci, logistici nebo třeba ajťáci. To znamená, že jen zhruba každý pátý by zůstal úplně stranou.
Když se na čísla podíváme detailněji, dle očekávání převažují muži nad ženami (42 % vs. 15 %), stejně jako mladší lidé ve srovnání se staršími (18–29 let 36 %, lidé nad 60 let 23 %). V podpůrných rolích je rozdíl mezi pohlavími i věkem menší, zato hraje velkou roli vzdělání. Pomáhat by chtělo 69 % vysokoškoláků oproti 43 % lidí se základním vzděláním.
Podobně dopadl i dřívější výzkum CEDMO z roku 2024, který mluví o 33 % ochotných bojovat se zbraní. Třetina národa ochotná riskovat život, to nezní vůbec zbaběle.
Jak si stojíme v porovnání s dalšími zeměmi?
Mezinárodní průzkum GLOBSEC Trends 2025, který probíhal v devíti zemích střední a východní Evropy, položil obecnější otázku: „Bránil(a) byste svou zemi, kdyby byla napadena?“
Češi odpověděli v 81 % pozitivně, což zní impozantně. Polsko ještě o kousek výš s 84 %, Slovensko by naopak bránilo pouhých 49 %.
Průzkum ochoty bojovat za svou zemi
Jak je to na Západě
Pokud se podíváme dál na západ, obrázek se dramaticky mění. V Itálii se k boji hlásí jen 16 % mladých lidí (18–45 let). V Německu, Rakousku nebo Nizozemsku se ochota pohybuje pod hranicí 20 %. Západní Evropa tedy vypadá mnohem pohodlnější než východní. Většina lidí tam zároveň očekává, že obranu zajistí spíš NATO nebo EU, než aby každý občan běžel s helmou na hlavě.
Můžeme být hrdí
Co z toho plyne? Že Češi nejsou tak zbabělí, jak si o sobě někdy myslíme. Třetina národa je ochotná riskovat život, většina by přiložila ruku k dílu aspoň jinak.
Možná bychom tedy měli přestat sami sebe podceňovat a začít si víc věřit. Protože až se jednou někdo zeptá „Kdo půjde bránit?“, možná zjistíme, že kolem nás stojí víc odvážných lidí, než čekáme.
Zdroje
