Článek
Statistika z let 2020-2022 potvrzuje prudký pokles zájmu mladých Čechů o rodičovství. U dospělých 18-39 let klesl podíl těch, kteří plánují mít děti, z 73 % v roce 2005 na pouhých 41 % v roce 2022. U mladších 18-29 let se číslo propadlo ještě výrazněji, z 65 % na pouhých 22 %. A spolu s tím klesá i počet těch, kteří děti považují za životní naplnění. V roce 2005 to říkalo 55 % dotázaných, dnes už jen 31 %.
Tyto změny jsou patrné u obou pohlaví, ale rozdíly mezi nimi jsou viditelné. Podíl mužů, kteří nakonec zůstávají bezdětní, je vyšší než u žen. Zatímco většina žen se k rodičovství dříve či později dostane, muži častěji zůstávají bezdětní i v pozdějším věku.
Když je to vědomé rozhodnutí
Výzkumy VÚPSV i Sociologického ústavu ukazují, že část českých mužů se rozhoduje vědomě. V dotaznících odpovídají, že děti neplánují a nemají k nim ani neutrální postoj, prostě je odmítají. Důvody bývají podobné: touha po volnosti, finanční jistotě, kariérním postupu nebo cestování. Někteří navíc otevřeně říkají, že rodičovství pro ně nemá žádnou přitažlivost.
Tento trend je posílený i tím, že muži jsou v rozhodnutí nemít děti méně společensky tlačeni. Pokud se třicátník rozhodne zůstat svobodný a bezdětný, okolí to většinou přijme bez dlouhých debat. U žen ve stejném věku je tlak okolí násobně větší. To mužům umožňuje snáz říct NE.
Když je to důsledek
Jenže část bezdětných mužů se do statistik dostane i jinak, ne proto, že by děti nechtěli, ale protože k nim nikdy nevedla cesta. Výzkum The diversity of pathways to childlessness in the Czech Republic ukázal, že u mužů je bezdětnost často spojená s absencí stabilního partnerského soužití. Zatímco ženy mívají delší vztahové historie, u bezdětných mužů je častější úplná absence dlouhodobého partnerství.
Tady se ukazuje, že za čísly nejsou jen osobní rozhodnutí, ale i proměna partnerských vztahů v Česku. Roste počet single domácností, lidé častěji zůstávají sami, střídají vztahy nebo nevstupují do manželství. A pokud se k tomu přidá odkládání rodičovství, biologické hranice i životní okolnosti, výsledek je jasný, bezdětnost.
Muži, kteří odcházejí
Dalším důležitým momentem je stabilita rodin, které už děti mají. Česká demografická data ukazují, že rozvodovost zůstává vysoká a v mnoha případech odchází z domácnosti právě otec. To znamená, že část mužů sice otcem je, ale svou rodičovskou roli v každodenním životě nežije. V očích statistik mají děti, ale v očích společnosti je to jinak, vychovávají je matky. Tento trend přispívá k představě, že otcovství je volnější a méně závazné než mateřství.
Co to znamená pro společnost
Když klesá počet mužů, kteří chtějí mít děti, má to zásadní dopady na celou společnost. Z demografického hlediska to znamená méně narozených dětí a rychlejší stárnutí populace. Už dnes Česko patří k zemím, kde se rodí méně než dvě děti na jednu ženu, a tedy pod hranicí prosté reprodukce. Pokud se do rodičovství nepouštějí ani muži, tlak na důchodový systém i zdravotnictví se bude dál zvyšovat.
Být mužem už neznamená automaticky stát se otcem. Čím dál víc lidí chápe, že smysl života se dá najít i v práci, cestování, koníčcích nebo v jiných formách vztahů. To mění obraz rodiny v celé společnosti. Výsledek je ale stejný, méně dětí, menší generace a větší tlak na budoucnost Česka. Ať už se na to díváme jakkoli, jde o zásadní proměnu, kterou nelze přehlížet.
Zdroje
