Rebelka, která naučila svět, že ženské potěšení není hřích

Betty Dodson se narodila v roce 1929 v Kansasu a už jako mladá toužila po svobodnějším životě, než jaký jí nabízela konzervativní Amerika. Po studiích výtvarného umění se přestěhovala do New Yorku, kde pracovala jako ilustrátorka a začala vystavovat erotické obrazy. V té době šlo o velmi odvážný krok, protože ženské tělo se smělo ukazovat, ale nesmělo se o něm mluvit. Pro Betty to byla první forma odporu proti mlčení o ženské sexualitě.

V šedesátých letech začala stále víc vnímat, že většina žen nerozumí vlastnímu tělu a že nedostatek informací způsobuje stud a úzkost. Mluvila o tom otevřeně, což bylo pro mnoho žen šok i úleva zároveň. Postupně se od umění přesunula k edukaci, protože cítila, že právě tam dokáže měnit životy nejvíc.

Když v USA vstoupil na trh masážní přístroj Hitachi Magic Wand, měl být určený na namožené svaly. Betty ale rychle zjistila, že jeho vibrace pomáhají ženám dosáhnout orgasmu mnohem snadněji než jiné dostupné pomůcky. Začala ho používat při své práci s klientkami a postupně z něj udělala součást metodiky, kterou později znaly ženy po celém světě. Výrobci se snažili udržet dojem, že jde stále o fyzioterapeutický přístroj, ale realita byla všem jasná.

Magic Wand se stal symbolem ženské sexuální autonomie. Ženy začaly poprvé chápat, že jejich tělo potřebuje přímou stimulaci klitorisu, což se dlouho přehlíželo. Právě toto pochopení tvoří základ sexuální výchovy pro dospělé, kterou Betty rozvíjela ve svých knihách i kurzech. Její práce přinesla ženám výrazně lepší povědomí o anatomii i fungování orgasmu.

V sedmdesátých letech založila Betty své Bodysex workshopy, které se konaly v jejím newyorském bytě. Ženy seděly nahé v kruhu, mluvily o svých zkušenostech a dostávaly příležitost poznat vlastní tělo bez tlaku a studu. Prostředí bylo bezpečné a podporující, což většina z nich nikdy předtím nezažila. Betty vedla diskusi o těle, anatomii a masturbaci jasně a bez obalu, aby pomohla prolomit představy, které ženy celé roky brzdily.

Výsledky byly mimořádné. Z pěti set žen, které dříve nebyly schopné dosáhnout orgasmu, dosáhlo podle dokumentovaných údajů během workshopů orgasmu 465 účastnic. Vědci tento údaj dodnes citují jako jeden z nejvýraznějších dokladů toho, že ženská sexualita byla dlouho potlačovaná spíš společensky než biologicky. Workshopy se staly pro ženy prostorem, kde poprvé zažily pocit, že jejich tělo je normální a funkční.

V roce 1987 vydala Betty knihu Sex pro jednoho, která se během krátké doby stala bestsellerem po celém světě. Vysvětlovala v ní, proč je sebepotěšení zdravé, přirozené a důležité pro porozumění vlastním touhám. Kniha byla přeložena do více než dvaceti pěti jazyků a stala se jedním z nejvlivnějších titulů v oblasti sexuální edukace. Její styl byl přímý, jednoduchý a velmi konkrétní, což ženám pomáhalo zbavit se pocitu studu.

Čtenářky Betty psaly, že díky knize poprvé pochopily, že nejsou rozbité, když nepociťují orgasmus při penetraci. Do té doby totiž většina populárních médií i lékařů tvrdila, že vaginální orgasmus je normou a klitorální je jen náhradní možnost. Betty tento mýtus vyvrátila a dala ženám nástroj, jak se konečně přestat měřit podle nereálných představ.

Betty Dodson zemřela v roce 2020, ale její práce má dopad i dnes. Ovlivnila sexuální výchovu, feministické hnutí i podobu terapie a poradenství. Její přístup k ženskému tělu je stále považován za jedno z nejdůležitějších osvobozujících poselství dvacátého století. V mnoha zemích začaly vznikat kurzy inspirované Bodysex metodou a moderní sexuální terapeutky na její práci přímo navazují.

Vliv Betty Dodson se dnes objevuje také v médiích, podcastech a odborných diskusích. Její jasné sdělení, že ženský orgasmus není luxus, ale přirozená součást života, pomohlo normalizovat téma, které bylo desítky let potlačované. Dodson dokázala, že znalost vlastního těla vede nejen k lepšímu sexu, ale i k většímu sebevědomí a vztahové jistotě.