Článek
Jako se noří vědomí do spánku, ponoří se i do smrti, na okamžik zhasne a potom se zase rozjasní, po smrti se vědomí probudí v tom stejném světě, který zná každý člověk ze svých snů. Posmrtný život začíná jako sen, ten sen se stává stále živějším a vědomí se začíná rozpínat a rozšiřovat i tam, kam při pobytu v těle nemělo přístup, v horizontu vnímání posmrtného vědomí se rozzařují duchovní sféry a světy. Z jasného duchovního světla, v němž vědomí spočívá, se vynořuje tablo obrazů vzpomínek uplynulého života, vědomí se stává očitým svědkem vlastního života ve všech prožitých situacích, které se v v jeho životě udály. Život v obrazech se vznáší kolem posmrtného vědomí a ono ty obrazy nejen vidí, ale i prožívá, život se před ním odvíjí pozpátku, vědomí ho prožívá zpětně a hodnotí samo sebe, jak v uplynulém životě obstálo. Vědomí teď vnímá všechen svůj uplynulý život mnohem intenzivněji, než když bylo v těle, vnímá nejen všechno to, co samo prožívalo, ale vnímá i to, co cítili ostatní lidé, mezi kterými žilo a kterých se svými činy v životě nějak dotklo. Vědomí nejen že teď vidí svůj život, ale prožívá a cítí vše co svými činy ostatním lidem i světu způsobilo, vědomí teď intenzivně prožívá a cítí, jestli to bylo dobré, nebo ne. Čím více se vědomí blíží v prožívání svého uplynulého života k počátku, ke svému narození, začíná se stále více rozjasňovat a vědomí se v tom astrálním jasu začne rozplývat a ztrácet, aby se náhle znovu našlo, ale už mnohem větší a obsáhlejší, než bylo předtím. Jako když se probudí člověk ze snu a uvědomí si, že to byl jen jeden z mnoha jeho snů, tak teď už posmrtné vědomí ví, že jeden život také nebyl všechno, co má, že takových životů už prožilo mnoho a že k němu patří všechny stejně, že všechny vzpomínky těch životů jsou jeho.
Z malého lidského vědomí se jako ze spánku začíná probouzet vědomí velikého kosmického já, které sní lidské životy jako sny, z nichž se po smrti těla probudí vždy v realitě duchovního světa. Vědomí se rozpomíná samo na sebe, potom co se ve snu o lidském životě ztratilo, se znovu nachází a uvědomuje si, že s každým prožitým životem se posouvá, vyvíjí se dál. Proto vědomí téměř okamžitě začíná plánovat další život, další inkarnaci, protože ví, kde se potřebuje zlepšit, kde dělá chyby a kde musí životem na sobě dál zapracovat. Vědomí je teď už naplno zpátky ve svém duchovním životě, je doma, je obklopeno těmi, které miluje a sdílí s nimi v radosti a lásce společnou duchovní existenci. Vědomí je stále činné, neodpočívá si někde na obláčku, má práci, uhání kosmickým prostorem a obstarává si prostředky pro svou další inkarnaci, dá se říci, že si snaží sehnat z duchovního vesmíru ty nejlepší síly pro svoje další vtělení. Pod vedením vysoce vyvinutých kosmických bytostí se snaží naplánovat si co nejlépe svou další inkarnaci, svůj další lidský osud. Vědomí pracuje na všem, co bude jeho dalším tělem, používá přitom sílu karmy, kterou získalo ve všech životech, v karmě je potenciál tvorby osudu a každé vědomí má při plánování dalšího života takové možnosti, které si samo získalo, které si samo ve svých životech vydobylo. Vědomí je teď na vrcholu svých kosmických sil a schopností, prožívá svoje nejzářivější okamžiky, je ve spojení s andělskými učiteli lidstva a čerpá od nich duchovní inspiraci, která ho ozařuje světlem lásky. Vědomí je v těchto okamžicích posmrtného života součástí kosmické moudrosti a čerpá z ní duchovní síly pro svou další inkarnaci.
Blíží se další inkarnace, nejjasnější chvíle duchovní existence už pohasínají a kosmické vědomí se stahuje z duchovního prostoru k planetární sféře a sféře Měsíce, kde bude čekat na nejvhodnější okamžik pro spojení se zárodkem, ve kterém uskuteční svůj další život. Vědomí je připravené, je už zapletené v astrálních a éterických silách Země, kmitá rychlostí myšlenky kolem celé planety a hledá si pozici v plodu, který má pro vyžití jeho karmy nejvhodnější genetické předpoklady. Jako zářící body kmitají duše astrálním prostorem v okolí Země a hledají nejlepší výchozí bod pro svůj další duchovní vývoj, kterého mohou dosáhnout životem v těle, všechny jsou pevně odhodlané splnit si své cíle, z nichž ten nejvyšší je láska.
