Článek
Brucelóza, známá také jako vlnitá horečka, maltská horečka nebo Bangova choroba, je celosvětově rozšířené, vysoce nakažlivé bakteriální onemocnění zvířat a člověka. Původcem jsou gramnegativní bakterie rodu Brucella, které jsou intracelulární parazity, tedy parazitují uvnitř buněk hostitele. Sir David Bruce, skotský lékař a mikrobiolog, objevil a popsal původce brucelózy.
Brucelóza u lidí je nejčastěji způsobena druhem Brucella melitensis, který je rozšířen v oblasti Středozemního moře, Blízkého a Středního východu, Střední a Jižní Ameriky. Člověk se může nakazit přímým kontaktem s infikovaným zvířetem nebo konzumací kontaminovaných potravin, především nepasterizovaného mléka a výrobků z něj.
Brucelóza u zvířat se projevuje především potraty u gravidních samic a záněty varlat, nadvarlat a ztrátou plodnosti samců. U lidí je brucelóza multisystémovým onemocněním charakterizovaným horečkou, chronickým průběhem a postižením různých orgánů. Inkubační doba onemocnění je dlouhá, obvykle od 1 do 8 týdnů.
Brucely, vstupují do organismu poraněnou kůží, spojivkou, respiračním traktem či alimentární cestou přes sliznice trávicího ústrojí. Po proniknutí do organismu jsou, brucely pohlceny fagocytujícími buňkami, zejména makrofágy a neutrofily, a jsou zaneseny lymfatickými cestami do mízních uzlin či lymfatických buněk jater a sleziny, kde dochází k primárnímu pomnožení. Brucely mají schopnost dlouhodobě přežívat a množit se v buňkách monocytů a makrofágů různých orgánových systémů.
Z imunitních obranných mechanismů se proti brucelóze uplatňuje buňkami zprostředkovaná imunita typu Th-1. Hlavním faktorem virulence brucel je lipopolysacharidový antigen S-LPS, proti kterému imunitní systém hostitele produkuje specifické protilátky.
Klinické příznaky brucelózy u lidí jsou velmi variabilní, ale typickým příznakem je dlouhodobá horečka. Další symptomy mohou zahrnovat celkovou slabost, malátnost, nevolnost, nadměrné pocení, nechutenství, bolesti svalů a kloubů, bolesti hlavy, únava, deprese a další. Při postižení pohybového aparátu mohou pacienti pociťovat artritidy a záněty šlach.
Diagnostika brucelózy je založena na kombinaci anamnézy, klinického vyšetření a laboratorního vyšetření. Laboratorní metody zahrnují sérologickou diagnostiku, kultivaci původce nebo PCR. Terapie brucelózy u lidí obvykle zahrnuje podávání antibiotik, jako jsou rifampicin a doxycyklin, po dobu několika týdnů. Prevence brucelózy spočívá v důsledném sérologickém vyšetřování domácích zvířat a zamezení konzumace nepasterizovaného mléka a výrobků z něj vyrobených v oblastech s endemickým výskytem brucelózy.
Brucelóza jako biologická zbraň
Brucelóza je také považována za možnou biologickou zbraň kvůli schopnosti šířit se vzduchem ve formě aerosolu, i když je její použití v tomto kontextu omezené dlouhou inkubační dobou nemoci. Brucelóza jako biologická zbraň představuje potenciální hrozbu vzhledem k možnosti šíření původce, bakterie rodu Brucella, ve formě aerosolu. Tento způsob šíření by umožnil rychlou a tichou infekci velkého počtu lidí. Brucelóza je zoonóza, což znamená, že se jedná o onemocnění přenosné mezi zvířaty a lidmi, ačkoliv mezi lidmi se nemoc obvykle nepřenáší.
Historicky byl vývoj brucelózy jako biologické zbraně zaznamenán ve Spojených státech amerických, kde začal v roce 1942 výzkum a vývoj této zbraně s použitím kmenů B. suis. Během let 1944 až 1945 probíhaly první testy na zvířatech a následně byly vyrobeny bomby obsahující B. suis pro použití americkým letectvem. Vývoj a výroba těchto zbraní byly zastaveny v roce 1967 po zákazu biologických zbraní americkou vládou.
Použití brucelózy jako biologické zbraně by mělo několik výhod, ale i nevýhod. Mezi výhody patří dlouhá inkubační doba nemoci, která může být až několik týdnů, což by ztížilo detekci a rychlou reakci na epidemii. Mezi nevýhody patří právě tato dlouhá inkubační doba, která by neumožnila okamžitý účinek zbraně, a také skutečnost, že brucelóza obvykle není smrtelná nemoc a její fatální případy jsou spojeny především s komplikacemi jako je endokarditida.
Profylaktická (ve zdravotnictví se jedná o soubor činností a praktických opatření, které znamenají ochranu před určitou nemocí) opatření proti brucelóze jako biologické zbrani by měla zahrnovat dohled nad rezervoárovými hostiteli brucel, regulaci prodeje a distribuce nepasterizovaných mléčných výrobků, včasné rozpoznání a následnou izolaci infikovaných jedinců, a také vývoj a distribuci účinných vakcín pro potenciálně ohrožené skupiny populace.
Je třeba poznamenat, že i přes historické experimenty s brucelózou jako biologickou zbraní, neexistují důkazy o jejím skutečném použití v konfliktech. Moderní mezinárodní právo, včetně Biologické zbraně konvence (BWC), zakazuje vývoj, výrobu a akumulaci biologických zbraní, což zahrnuje i patogeny jako je Brucella.
