Článek
Kdo by si pomyslel, že jednoho dne budeme mít experty na virtuální realitu, specialisty na umělou inteligenci nebo třeba kosmické turistické průvodce? Tyto pozice zní jako ze sci-fi románu, ale jsou to skutečná povolání budoucnosti, která čekají na odvážné pionýry.
Na druhou stranu, s příchodem nových technologií se také loučíme s některými tradičními řemesly. Vezměme si například dráteníky - ty šikovné mistry, kteří dokázali spravit každý děravý hrnec nebo poklici. Jejich umění bylo po staletí nepostradatelné, ale v dnešní době jednorázových výrobků a levných náhražek se stal drátenický um téměř zapomenutým povoláním. Místo aby se naše babičky spoléhaly na zručnost dráteníků, raději si koupí nový hrnec v nejbližším obchodním centru. Je to smutný, ale nevyhnutelný důsledek technologického pokroku.
Lidé mají často obavy z nových technologií a mají tendenci si představovat spíše dystopické scénáře. Ale historie nám ukazuje, že inovace většinou naše životy v dlouhodobém horizontu zlepšují, i když krátkodobě mohou působit nepříjemnosti.
Vzpomeňme si třeba na obavy z ohně – někteří jistě bědovali, že už nikdo nebude jíst syrové maso a oheň nám zničí zuby. Nebo z vynálezu kola – cožpak všichni neztloustnou, když se budou jen vozit a nebudou muset chodit pěšky? Zavedení elektřiny možná také budilo hrůzu – lidé se báli úrazů elektrickým proudem a věřili, že jim bude škodit spánek pod žárovkou. I počítače byly zpočátku pro mnohé strašákem – umělá inteligence ovládne svět a lidi nahradí AI roboti!
Vidíme, že žádná z těchto apokalyptických vizí se naštěstí nenaplnila. Jak říká jistý významný ekonom, „Technologický pokrok není nic nového a nemáme důvod se obávat“, že by to tentokrát mělo být nějak zcela odlišné. Roboti ještě zdaleka nedosahují schopností lidí a nové technologie s sebou přináší i spoustu nových pracovních příležitostí, často takových, které si dnes ani neumíme představit. Před sto lety by si také asi málokdo dokázal představit povolání jako youtuber, influencer nebo expert SEO. Ale dnes také nikomu nechybí dráteník, a dokonce si myslím, že mnoho lidí už ani neví, co to vlastně bylo za povolání.
Vliv technologií na naše povolání
Technologie nám ušetří mnoho nudné a otravné práce. Místo bezduchého vyplňování formulářů a kopání příkopů se budeme moci věnovat kreativnějším a smysluplnějším činnostem. Místo abychom úzkostlivě počítali v duchu nebo se učili zpaměti encyklopedická data, můžeme svou mentální kapacitu využít na řešení skutečných problémů. Technologie prostě již od pravěku přebírají činnosti, pro které nejsou lidé stvoření a umožňují nám rozvíjet se směrem, který je nám vlastní.
Důležité je uvědomit si, že za technologiemi stojí stále jen lidé – lidé technologie vymýšlí, zdokonalují a rozhodují o jejich využití. Není to žádná vyšší moc, které bychom se museli slepě podřizovat. Záleží jen na nás, zda dokážeme nové technologie nasměrovat tak, aby sloužily nám a ne naopak.
Pojďme tedy hledět na technologický pokrok s optimismem a těšit se, jaké úžasné možnosti nám přinese budoucnost. Stejně jako oheň, elektřina nebo počítače nám i umělá inteligence může výrazně usnadnit život, pokud k ní budeme přistupovat s rozumem. Možná nám konečně dopřeje čas věnovat se tomu, co nás skutečně baví a naplňuje!
Jsou některá povolání a odvětví, která v posledních letech v USA výrazně upadají nebo téměř zanikají:
Výroba oděvů – počet pracovníků klesl o 35 % za posledních 10 let
Horníci – pokles o 27%
Pracovníci v telekomunikacích – pokles o 22%
Náboženské a občanské služby – nárůst jen o 4 % (2. nejnižší růst)
Zpracovatelský průmysl – nárůst jen o 7 % (3. nejnižší růst)
Přírodní zdroje a těžba – celkový pokles v odvětví o 33 % od roku 2012
Počítačoví programátoři – očekávaný pokles o 8 % v období 2014-2024
Novináři – očekávaný pokles o 8%
Moderátoři – očekávaný pokles o 9%
Krejčí a švadleny – očekávaný pokles o 9%
Trochu překvapivě jsou v tomto žebříčku i počítačoví programátoři. Mezi další ohrožená povolání patří pojišťovací agenti, klenotníci, odečítači měřičů a doručovatelé pošty. Celkově jsou tedy nejvíce ohrožena povolání v tradičních výrobních odvětvích, zpracovatelském průmyslu, žurnalistice a osobních službách, která jsou nahrazována digitalizací, automatizací a měnícími se spotřebitelskými návyky.
Dráteníci se obešli bez youtuberů a youtubeři nevědí, že existovali dráteníci
Dříve existovalo povolání dráteník, které je dnes již zaniklé. Dráteníci byli řemeslníci, kteří opravovali a vyráběli drátěné nádobí a jiné drobné předměty z drátu – cedníky, pasti, drátěné košíky apod. Původně se jednalo hlavně o potulné řemeslníky z chudých oblastí, zejména ze Slovenska. Vandrovaly od vesnice k vesnici a nabízeli své služby. Vrchol tohoto řemesla nastal v 18. a 19. století. S nástupem tovární výroby plechového a smaltovaného nádobí začalo povolání dráteník postupně zanikat. V současnosti se jedná o prakticky zaniklé řemeslo, drátenictví přežívá spíše jako lidová umělecká tvorba a při výrobě drobných ozdob a suvenýrů.
Dříve však šlo o zcela běžné a velmi potřebné povolání, které lidem zajišťovalo opravy a výrobu tehdy nezbytných předmětů denní potřeby. Putování dráteníků po vsích bylo pravidelným a očekávaným jevem. Jde tedy o jednu z tradičních profesí, které byly vytlačeny průmyslovou výrobou a změnami ve společnosti během 20. století. Povědomí o drátenících ale stále přetrvává jako součást historické paměti.
Z vyprávění a podle dostupných informací dráteníci při nabízení svých služeb používali specifické marketingové nástroje: různá typická vyvolávání a pokřiky, aby na sebe upozornili. Mezi nejčastější patřily:
„Hrnce, hrnce drátujem!“ - tímto vyvolávali, že opravují a drátují hrnce a další nádobí
„Koho treba dratovať, hable dratovať!“ - nabízeli drátování (opravy drátěním) čehokoliv, co je potřeba
„Baby, máte rozbité hrnce?“ - oslovovali hlavně ženy a hospodyně, jestli nepotřebují opravit hrnce
„Kdo potřebuje dráteníka, spravím vše za krejcar!“ - upozorňovali, že opraví cokoliv za drobný poplatek
Využívali tedy jednoduchých a vtipných hesel, která poutala pozornost a jasně vyjadřovala, co nabízejí. Typické bylo oslovení žen, zmínění oprav hrnců a nádob a příslib nízké ceny. Dráteníci se tak snažili být dobře slyšet, a hlavně chtěli být zapamatovatelní, aby získali stále zákaznice.
Velmi mnoho slovenských dráteníků emigrovalo v 19. a začátkem 20. století do USA a dalších zemí po celém světě. Mezi nimi i náš pra-pra děda z Čadce. V polovině 19. století v souvislosti s masovou imigrací z Evropy cestovali dráteníci prakticky na každý kontinent, přizpůsobovali se místním trhům a vyvíjeli nové produkty. V USA, kde byla po jejich řemeslu velká poptávka, zakládali dílny a továrny na výrobu a prodej drátěného zboží. Drátenické dílny vzkvétaly v řadě amerických měst jako Philadelphia a San Francisco.
Ladislav Jurovatý ve své knize Drotárstvo a Velká kniha drátenictví uvádí, že v USA je dodnes asi 20 dílen vyrábějících ptačí klece založených slovenskými dráteníky.
Bratři Brodkové z New Jersey, dva slovenští dráteníci, navrhli skládací nákupní vozík na kolečkách.
V době největšího rozmachu drátenictví cestovalo až 10 000 mužů z oblasti zvané Drotária po celé Evropě za prací, z toho asi 4 000 do Ruska. Mnozí z nich pak pokračovali dále do Ameriky. Slovenští dráteníci tak významně přispěli k rozšíření tohoto řemesla ve světě a jejich um byl v USA a jinde velmi žádaný. Emigrace do zámoří pro ně představovala příležitost uplatnit se a založit vlastní živnost v době největšího rozkvětu tohoto povolání.
Jejich vyvolávání se stalo do jisté míry i součástí lidové kultury a písní. I když samotné povolání téměř zcela vymizelo, tyto charakteristické pokřiky si lidé pamatují dodnes jako zajímavou připomínku starých časů a řemesel.
Jedno je jisté - technologie budou i nadále měnit svět práce a my musíme být připraveni se přizpůsobit. Některá povolání zaniknou, jiná se transformují a zcela nová se objeví. Je to nekonečný koloběh inovací a adaptací, který nás nutí být kreativní, flexibilní a odvážní. Tak se nebojme pustit do nových výzev a přijmout změny, které nám technologie přinášejí.
Zdroj: University of Fort Hare v Jihoafrické republice. Information Literacy Guide, Průvodce informační gramotností, 2024.
Ladislav Jurovatý, Drotárstvo, 2000 a Velká kniha drátenictví 2020.
