Článek
Adam: Ahoj Filipe, Filip : Ahoj Adame. Adam: No dobře, tak si mysli, že jsem redaktor nějakého úplně cizího časopisu. Filip: (s úsměvem) no dobře. Adam: Tak mi řekni, kdy jsi začal chodit s Adamem a kdy ses s ním seznámil? Filip: No, to je trošičku na delší povídání, ale tak od toho jsme tady. no, znali jsme se zhruba když mi bylo sedmnáct možná osmnáct, když jsem se přihlásil vlastně jako herec do studentského filmu. Film se samozřejmě natočil ale byl jen jako krátké sekvence pro sociální sítě, celé natáčení trvalo zhruba rok a půl nebo rok, tam jsme se hodně seznámili co se týče jak v hereckém prostředí, tak iv tom osobním. No, pak posléze byl takový zvláštní slet událostí kdy jsme se na chvilku odloučili. Naštěstí (úsměv) jsme se stejně spolu zpátky spojili a od té doby, jak bych to řekl, kdy má svátek Svatý Petr a Pavel tak tam jsme se nějak zrovna sešli, měli jsme strašně moc povídání úplně o všem, o čemkoli a ta atmosféra a to povídání celkově úplně všechno co jsme si povídali, tak No a od té doby jsme se vídali čím dál častěji a nejen kvůli filmu, no a pak z ničeho nic jsem udělal asi něco nevědomky, kdy jsme se jenom potkali v kuchyni a v tu chvilku mě jenom objal Adam a řekl, že je strašně vděčné, že jsme se zase zpátky spolu potkali a najednou nějak potěšilo a v průběhu nějakého času jsme došli k závěru, že je nám spolu obrovsky moc nádherně a harmonicky, že to vede vlastně ke vztahu.
Adam: Počkej, ale na druhou stranu o tobě víme, že jsi měl nějaké vztahy a byla to jen samá žena, tak jak je možný, že najednou sis vybral chlapa, to ti divný není? Filip: (úsměv) No tak i já jsem se tomu zprvu divil, ale když se vám to tak nějak pokusím vysvětlit, tak snad mě více pochopíte. To co se ve mě událo, bylo to tak, že za celou tu dobu as prominutím je jedno jestli je to chlap a nebo ženská, můžeme si klidně říkat, kdo je jaké orientace přičemž mi právě tohle přijde až hodně hloupý, ale nevím, je to jenom nějaký označení, který ale nepoukazuje na to, co vlastně k tomu člověku jako. Protože může se stát, že můžete mít za celý svůj život ikx vztahů s muži nebo se ženami je to vesměs úplně fuk a když tam vlastně nenajdete tak moc úžasné pocit té (přemýšlí) jak bych to nazval, jo, ty bezpodmínečné lásky, kterou vám ten člověk dává že vás není miluje celým svým srdcem a najednou tam vesměs nic, co by narušovalo ten vztah a na druhou stranu odpočítáváte s nadšením dny, kdy už toho člověka budete moci znovu uvidět a ne dny kdy se chcete zbavit a odpočinout si od něho nebe neprobíhá žádný trápení a chuť na něj házet všechno, co dělá špatně, tak je to správně. A ten fakt, že jsem měl asi dvě nebo tři ženy jako vztah, a že jsem byl tak nějak v hledáčku žen, a pokud tady chceme probírat pohlavní orgány, tak samozřejmě asi rozdíl najdeme možná i jinačí vnímání, ale promiňte já se v tom svém případě budou držet toho, co mi dává největší šťastí, lásku a tu harmonii ve které štěstí.
Adam: To je hezký, ale teď nám řekni, co je opravdu pro tebe ta bezpodmínečná láska, co ti jí zastřešuje, co ti v ní dělá radost, štěstí nějakou pohodu, co je tam to důležitý ten spouštěč? Filip: no, ten spouštěč je naprosto jednoduchý, a to je například v tom že, ono fakt je to v tom, že pokud…takhle, nech to pochopíte úplně jednoduše, jak zažijete různé vztahy a já jsem toho moc nezažil ( úsměv) ale tohle bych přál každému a proto to tady chci říct, celou dobu s tím člověkem ji tolik neuvědomujete a když začíná jít do tuhého, tak zjistíte, že toho člověka můžete ztratit a to už je většinou špatně a pozdě. Vy si vlastně celou dobu nevážíte, že tady s vámi ten člověk je, buďte vlastně vděční, že je zdravé to takové není žádná samozřejmost, můžete mít partnera, který může mít zdravotní problémy a to pak spoustu věcí takové přehodnocujete, najednou není důležité jezdit za kamarády na nějakou kalbu, párty ale to spíš důležitější. Protože co když vy někam odjedete a pak zjistíte, že to byl poslední den, který jste s tím člověkem mohli prožít. A právě pokud začnete tolik přehodnocovat věci a začnete cítit tak silnou lásku, že za toho člověka chcete položit i svůj život a navíc nad tím budete intenzivně přemýšlet každý den, každý den budete pracovat na tom, aby se ten vztah zlepšoval, každý den budete pracovat na tom, aby ta láska mezi vami nebyla samozřejmostí. je to inkubační doba pro žhavou lásku, tak je to správně. Pokud by to totiž došlo ke zvyku, tak promiňte, ale najednou vše začnete brát jako samozřejmost, pak je to cesta k zániku. A já si nechci zvykat na člověka, kterého si vážím, kterého respektuji a kterého tolik miluji, chci to pořád brát jako nějaký krásný dar. A to je právě to zastřešení a cítění té bezpodmínečné lásky po mém.
Adam: Jak to bylo v začátcích? Jak jste se poznávali, jak sis zvykal, že tohle je ten správný člověk? Filip: No, tak správné člověk (smích), to musíte zjistit no, zjistíte to tak, že začátky nemůžou být u ničeho jednoduché, krásné, lehké…nejsou. Vesměs to může být tak, že s tím člověkem o sobě nemusíte vůbec nikde ani zavadit, a přitom právě ten člověk pro vás může být tím nejlepším, co byste si mohli pro život vybrat. Samozřejmě, že dnešní doba hodně sází na to jak lidé vypadají vzhledově, ale pokud si vezmete, co všechno vám je ten člověk ochotné dat, tak to jistě jistě láska stejně vyhraje nad vzhledem. Když se opravdu milujete a když si jeden druhého opravdu vážíte, a když jste pro něho schopni udělat opravdu všechno, tak spoustu věcí přetrpíte a nakonec se vám vše vrátí, protože se vám moc líbí ten společný progres. Protože kdyby každý z partnerů dělal věci sám, tak si akurát rozdělíte cesty a zjistíte, že málo co děláte spolu. A lidi spojuje právě to obrovské sdílení se.
Adam: Dá se tedy říct, že v bezpodmínečné lásce jsou lidé, partneři, milenci, manželé, kamarádi, spolupracovníci a jde to vůbec dohromady? Filip: No samozřejmě, proč by to nešlo?
Adam: A chtěl jsem se zeptat, jste spolu k dnešnímu dni asi osm měsíců, kdy to začínalo být opravdu vážné a jak se to pozná? Filip: Tak ono to vážné bylo jasně, že od začátku, nicméně, žádný z nás si to jen neuvědomoval, a postupem času se věci zkrátka vyvíjejí. A jak se říká, ať čas plout a on ti sám ukáže, jestli to smysl dává či nedává.
Adam: Filipe, otázka více na tělo, která určitě bude zajímat čtenáře, jsi tedy nebinární, jsi homosexuál, jsi heterosexuál a nebe bisexuál, musí se to nějak zařadit, jak moc je to pro tebe důležité a jak moc jsi s tím bojoval? Filip: Tak upřímně, na začátku jsem byl takový ten zarytý člověk, který věděl, že je heterosexuál, nicméně to seznámení s Adamem mi ukázalo své. Já jsem nikdy neodsuzoval nikoho kvůli orientaci a pokud se když mě ten dotyčný choval slušně a cítí se tak šťastně, tak jsem nikdy neměl problém. A pokud mi o své orientaci nechce nikdo dělat přednášky, tak si myslím, že jsem se vším na pohodu a tak by to měl mít každý. A já nechci sobě přisuzovat žádnou orientaci a fakt mě to zlobí. Představ si, třeba kluka a kluka a nebe holku a holku a společně mají všechno to krásné o čem jsem mluvil, ale jen kvůli své vrozené orientaci tenhle vztah smetou ze stolu. Veď to by bylo obrovsky hnusný. Takhle by člověk vůbec nemohl zjistit, že na něho čekal úžasný život a ten současný bude jen trestem za tu malou sílu v odhodlání. Ale chápou, že muž a žena je pro společnost to správné, podle nějakých nepsaných pravidel. Já sám jsem šťastný a to tím, že Adama miluji a že mě bolí odloučení s ním a to je přece ten zázrak, tak k čemu orientace?!
Adam: Tak ještě trošku přitvrdíme, protože tenhle rozhovor bereme jako absolutně otevřený, když nebudeš chtít odpovídat, tak nemusíš…přesto se ale zeptám, teď máš Adama a když se někde pohybuješ, tak se už díváš jen na další muže a máš nějakou představivost, nebo jak to je? Filip: No tak, jak bych to řekl (přemýšlí) představivost máme úplně všichni, protože jinak by nám mozek asi o nějakou část odumřel, což nikdo nechceme jelikož by nemohlo vzniknout tolik nádherných věcí, které na světě přece vznikají, a tedy i já mám své fantazie. Ovšem je nutné říct, že jsem ty erotické z hlavy vytěsnil, protože pokud opravdu toho svého človíčka tolik milujete a myslíte to vážně, tak tady uzdu fantazie nepouštějte až někam za hranice jen proto, že ten muž či žena, která jde kolem vás se snaží svádět či laškovat, protože to pak není pravá bezpodmínečná. Jasně, že je to každého z nás věc, jasně že s představivostí můžete někdy pořádně bojovat, ale takové nemusíte, když si necháte poradit od svého srdce a lásky. Vše záleží na tom, jak moc je ta současná láska pro vás důležitá a pokud za ní nejste schopni bojovat, tak si nejsem jistý, jakou lásku opravdu chcete mít.
Adam: Filipe, mluvíš o bezpodmínečné lásce, je jiná než ta v uvozovkách standardní láska, nebo jak si to celé mám představit? To jsou jako sourozenci a nebe každá je jiná? Filip: Bezpodmínečná láska to má vlastně vyjádřené v tom přídavném slově „bezpodmínečná“. A tedy bez podmínek, to znamená cokoliv je spojeno s touto láskou, cokoliv je spojeno s tímto vztahem tak nikdy nesmí mít žádnou podmínku. Můžu to vysvětlit asi takhle na naší oblíbené fráze „miluješ mě tak si ten prášek vezmeš, miluješ mě, tak mi to prosím neříkej protože mě to mrzí“ to jsou věty bez podmínek i když to může snít jako že v sobě podmínku mají, ale ta první se snaží vysvětlit že ten lék pomůže a aby náš vztah trval co nejdéle a nás něco mrzí či bolí. Ovšem věta „jestli mě opravdu miluješ tak prostě půjdeš na ten maturák“ už vypadá, že pokud se nedostanou na maturák, tak toho druhého nemiluji a to rozhodně není bezpodmínečná láska. To už toho druhého můžem podvádět, můžem na něj házet špínu a před ním se na něj budou usmívat a večer se s ním budou milovat i když jsem byl v posteli dříve s několika dalšími a to je často ta obyčejná láska, ale s bezpodmínečnou to nemá nic společného.
Adam: Chtěl bych se zeptat jak to tobě funguje tedy v tom intimním životě, nejprve to byla samá žena a teď ti to najednou jde s Adamem a přesto se nechceš označovat ani jako bisexuál? A nebo to znamená, že teď už ti to půjde úplně s každým? Filip: No jasně že ne, takhle to úplně nefunguje. To že mi to funguje s Adamem neznamená, že mě jak budou vzrušovat ostatní muži.
Adam: Aha, to znamená, že ti to funguje jen s Adamem a dál tě budou vzrušovat ženy a ty mají eventuelně šanci? Filip: Já jsem neřekl ani, že mě jak budou vzrušovat ženy (zamračil se). Já jsem řekl, že miluji Adama a přesto nejedou žádní další muži ani ženy.
Adam: Zeptám se na citlivější téma, muž a žena mohou mít děti, ty jsi ten chlap do rodiny, s Adamem ti vše funguje, ale děti spolu klasickým způsobem nesplodíte, jak se smiřuješ s tímto faktem? Filip: Tak já to nikdy nevidím špatně, budou se pořád opakovat, ale pokud je opravdová láska, tak se přece říká, že láska i hory přenáší. Co se týče dětí, tak se nechte překvapit, je tolik možností o kterých teď nechci mluvit, ale nic není v lásce přece nemožné.
Adam: Filipe, máš přátelé máš rodinu, jak jim vysvětlit, že jsi s Adamem? Filip: Mami a tati, jsem teďka s Adamem (smích).
Adam: Tak že miluješ Adama? Filip: ÁÁÁno ( úsměv)
Adam: A teď to pojďme trošku odlehčit, Adam postaví dům, poté zatluče křebík do stěny, uvaří oběd zkrátka má zlaté ručičky. Filip: (velký smích) Tak tomu nikdo, kdo zná Adama rozhodně nemůže uvěřit, to spíš já bych musel být ten zručnější. Adam je totiž spíše schopen ve vyjednávání a dokáže napsat tak moc kouzelný text a je úžasné v tom jak dokáže ukázat emoce, ale nechoďte za ním, pokud chcete pomoci s něčím do čeho bude muset zapojit ruce. ( smích )
Adam: Teď se zeptám na otázku, na kterou se bude ptát každý, když je Adam málo zručný a ty jsi vlastně rytíř, tak jak si to ve vztahu rozdělujete, kdo Filipe dělá muže a kdo ženu? Filip: (velký smích) Ani jeden, oba dva jsme muži.
Adam: Filipe, kdo je ve vašem vztahu ten odvážnější a kdo ten citlivější, jak by každý z vás reagoval, kdyby vás přepadl zloděj nebo vrah? Filip: Já bych začal malinko ze široké, Adam je tak obrovsky citlivé, že dokáže tomu svému partnerovi dát tolik lásky a tím já zkrátka můžu a musím být ten rytíř a bojovat za nás oba. (velký smích) Adam mi vždycky říká, že kdyby na nás někdo vlítnul, tak by mu to začal v klidu vysvětlovat, že není potřeba si navzájem ubližovat. Prostě ( trošku slz v očích) Adam chce vše přikrývat láskou. A tak bych ručně a stručně musel zasáhnout já.
Adam: Filipe, řekni mi, co ti na Adamovi nejvíc vadí a čím tě dokáže rozčílit a jak rychle? Filip: Že je schopen si koupit čtyři parfémy a oni mu vydrží jen dva dny (smích). A sice se to zlepšuje, ale není schopen pravidelně jíst a pít. A taky mě bolí, že když na pár dní odjedu ať už za rodičema a nebe na dovolenou, tak vím, že to s ním docela hodně zamává. Je mu z toho hodně smutno, ale pozor nehovořím o tom, že by byl závislé, to zase ně. Dá se to vysvětlit asi tak, že když se s tím druhým tolik milujete, dává vám tak obrovský klid, a tolik harmnonie, tak se vám zkrátka za pár dní obrovsky stýská. Musím přiznat, že oba dva jsme na sobě trošku víc navázaní, ale závislost to opravdu není. Je fakt, že bez sebe už nedokážeme žít, ale závislák ani jeden z nás není. Tak že to asi neviem vysvětlit nikomu, kdo to stejné neproživá. (smích)
Adam: Máš něco, na čem bys měl zapracovat a něco co ti ve vztahu chybí? Filip: Tak jasně že vím na čem bych měl zapracovat a v čem být lepší. Adam má strašně moc rád překvapování. Má rád všechny dary ohledně parfémů (smích). Protože to je jeho závislost (smích). Bez nich opravdu nemůže žít (smích)
Adam: Aha, tak že bych brzy řekl, že finance doma asi nezůstávají ve vedení Adama? Filip: To by nebylo dobré a tedy se o finance starám já, pokud by to celé vedl Adam, tak nám musí přidělat číslo popisné na nějaký strom a my spolu sedíme na stromě ve větvích a to nemůžu dopustit (smích) A jemu by to nevadilo, protože když má lásku, tak zvládne všechno.
Adam: Filipe, jak moc je pro tobě ta jeho láska důležitá? Filip: Moc, protože kdyby tam nebyla, tak je jasné, že ani my dva nemůžeme být spolu.
Adam: Jak vnímáš spojení slov „Miluji Tě“ nezdají se ti Filipe ta slova fádní a obyčejná? Filip: Miluju tě má obrovsky silnou moc, nicméně ale je to nástroj, který můžete využít tak moc nádherným způsobem a můžete tomu druhému tak moc krásnou emoci, a naopak pokud to nemyslíte upřímně, tak to dříve nebo později může tak moc ublížit, že si to ani nechci představovat.
Adam: Jak moc už Adama poznáš, znáš když se něco děje a je snadné z něho všechno vždy dostat? Filip: Někdy z něho není snadné něco dostat, pořád jsme lidi a někdy mám ten zatvrzelý způsob jednání i já. Ale myslím, že už toho znám hodně, když toho partnera opravdu s otevřeným srdcem pozorujete, tak na všechno přijdete. Ale když se o toho člověka opravdu zajímáte a cítíte, že ho něco trápí a vy ho v tom nechcete nechat a všechno mu máte chuť vysvětlit, tak každou novou skrytou věc odhalíte.
Adam: V Bibli se píše Adam a Eva a ne Adam a Adam, jak se na tohle díváš ty? A jsi věříci? Filip: Jsem věřící a myslím si, že i ti co nejsou, tak nějakým způsobem jsou, protože bez víry se nedá zkrátka žít. A co se týka Bibli, tak v té je ale tak napsané, že Adam a Eva musí být aby byl zplozen další život. Nicméně, pokud se tam píše o lásce, tak nikde není napsáno nic o orientaci a tedy ani nic o tom jak lásku cítit.
Adam: Na závěr mi řekni Filipe, co by sis jednou chtěl říci, že jsi dokázal? Filip: Já bych si přál, abych se s partnerem každý den mohl zlepšovat a abych jednou mohl říct, že ten život byl ve štěstí, v lásce a že každou překážku jsem mohl přeskočit se svým milujícím partnerem a že punc bezpodmínečné lásky nám vydržel až do konce života.
Tímto končí opravdu upřímný rozhovor dvou prima kluků, kteří se necítí být nijak zvláštní a jen si svůj život dělají krásným a užívají si velká křídla bezpodmínečné lásky a my jim v tom fandíme a děkujeme.
