Článek
Dobře si vzpomínám, když jsem dělal autoškolu. Mnohdy to byly krušné chvíle. Nerudný učitel jízd si nebral servítky. Nejdříve jsme trénovali na parkovišti a poté vyrazili do běžného silničního provozu. Vůbec mi to nešlo a učitel mi to vůbec neulehčoval. Nicméně postupně se to zlepšovalo. Navíc přítomnost instruktora byla jakási pojistka, že když něco pokazím, dokáže včas zareagovat. Nakonec jsem úspěšně autoškolu absolvoval. To nejhorší však bylo teprve přede mnou. Nastala chvíle, kdy jsem musel vyrazit do silničního provozu sám. Žádná pojistka již vedle mne neseděla. Bylo to peklo a ještě teď si vybavuji, jak jsem byl vystresovaný a zpocený až na zádech. Nakonec jsem to zvládnul a s každou další jízdou se to zlepšovalo. Dnes je pro mne řízení auta naprostou samozřejmostí, nad kterou není nutné přemýšlet. Řízení se stalo součástí mé komfortní zóny. Komfortní zóna se rozšířila.
Tenhle model jde aplikovat na všechno. Na začátku čelíme stresu, nepohodlí a musíme vynaložit značné úsilí, abychom se zdokonalili do té míry, že získáme dovednosti, které se stanou naší přirozenou součástí.
Robert Kiyosaki na téma komfortní zóny napsal.
Nejvíce lidí svůj život prožije v KOMFORTNÍ ZÓNĚ. Je to bezpečné místo, kde máte svou postel, křeslo, a další základní věci pro přežití. Není zde žádné riziko, ale proto také žádné výrazné benefity. Ve skutečnosti většina lidí, žijící v komfortní zóně, jde v životě směrem zpět. Nevyvíjí se oproti všemu kolem. Je jim tu jakžtakž dobře, a to způsobuje, že jsou líní a pohodlní, aby s tím něco udělali.
Za hranicí komfortní zóny totiž existuje ZÓNA STRACHU. Funguje jako masivní zábrana, která jedince v komfortní zóně stále udržuje. Prorazit zónu strachu chce odvahu, a proto se to mnoha lidem, kteří zde žijí, nepodaří. Zpravidla lidé na tom musí být opravdu špatně, aby se odhodlali tuto barieru strachu prorazit.
Každý z vás, komu se to podařilo, usilujte o to, abyste se tam již nikdy nevrátili. Za zónou strachu je ZÓNA UČENÍ. Je to místo, kde bychom měli být neustále. Měli bychom se neustále učit a získávat nové dovednosti. Někdy tady čelíme výzvám, a to, jak na ně zareagujeme, nám určí, jestli se neocitneme zpět v zóně pohodlí nebo strachu. Pokud se však neustále učíme a nové dovednosti používáme, stanou se naší součástí.
Nakonec se ocitnete v ZÓNĚ RŮSTU. Jaké nádherné místo. Najdete tu své životní poslání. Zde realizujete své sny, které jste vždy měli a které byly motivací k zahájení vaší vlastní cesty. Zatímco jste ve svém novém DOMOVĚ, toto vše se nyní může velmi snadno stát vaší novou komfortní zónou. Avšak o nový domov je potřeba pečovat, aby všechny místnosti zůstaly stále obyvatelné.
Proto je nutné stále navštěvovat novou zónu učení, abychom naši ZÓNU RŮSTU udržovali a rozšiřovali.
Robert Kiyosaki to vyjádřil velmi dobře. Smyslem života je se neustále vyvíjet. Protože pokud stagnujeme, umíráme a ani si toho často nevšimneme. Líbí se mi slogan, který to vystihuje dokonale.
„KOMFORTNÍ ZÓNA TĚ NAKONEC ZABIJE!“
