Článek
Spousta lidí je se svým způsobem života nespokojeno. A netuší jak to vyřešit.
Naprosto zásadní vodítko, které nám říká, jaká je naše nejlepší cesta je radost a nadšení z toho, co děláme. Entuziasmus je slovo řeckého původu. Volný překlad znamená něco ve smyslu, „Naplněni bohem,“ nebo „Bůh v nás.“
Můžeme to také chápat jako
„Vesmír v nás.“
„Vědomí v nás.“
„Nekonečná inteligence v nás.“
Když si to uvědomíme, a když toto začneme vnímat, je to přesně ten moment, kdy zažíváme okamžik propojení všeho se vším. Ještě nevidíme celou cestu ani celou mapu, ale už tušíme směr. Směr, který nás nakonec zavede na to správné místo.
Protože co je v životě lepšího než v něm zažívat radost. Nadšení. Pocit těšení se na něco.
Já vím, ono to zní strašně banálně, řeknete si Dělat to, co mi přináší radost. To přece víme taky, myslí si mnozí z vás. Divili by jste se však, jaký obrovský rozpor je mezi touto myšlenkou a skutečností v realitě. Jak hodně lidí má ve svém podvědomí zakořeněné něco úplně jiného. Jak velice dobře tuto teorii znají, avšak sami si obhajují něco, co je v jejich životě přesně naopak. Jsou mistři v tom jak si vymyslet milion argumentů proč dělají to co dělají a nedělají to coby dělat měli. Oni by přece tak rádi dělali to co je baví, něco co by jim dělalo radost ale ve skutečnosti se toho bojí.
A čeho se tedy ale doopravdy bojí?
Myslím, že se bojí ztráty. Bojí ztráty toho, co mají a toho co dosáhli. Už si zvykli na to, že mají nějaký životní standart. Sice je to vykoupené tím, že dělají to, co je nebaví, ale už se s tím tak nějak smířili. Ve skutečnosti nevěří tomu, že by na tom modelu, který žijí, šlo něco vylepšit. Nevěří tomu, že kdyby dělali to, co jim přináší radost, že by se tím uživili. A tak na radost v životě rezignují. Svůj život si doplňuji malými radostmi, které zažívají, když si splní pracovní povinnosti, které jim přinášejí spíše pocity zmaru a nenaplnění než pocity radosti. Radost je v jejich životě pouze jakýsi bonus kterým vyvažují pocit prázdnoty a utrpení. Jdou do kina, na fotbal nebo na pokec s kamarády u piva. Ale to je pouze část života. Opravdu stojí za to, promrhat tu největší část?
