Článek
Otázkou je, jak hodně je spravedlivý. Když si uvědomíme že, počet propadlých hlasů v posledních volbách byl více než 1 milion, možná je na čase se zamyslet nad tím, jestli je takový volební model vyhovující. Osobně si myslím, že debata na touto problematikou je na místě. Většina lidí se běžně touto problematikou nezabývá.
Současný model je nastaven tak, že vyhrává ten, kdo získá největší počet hlasů. A vítěz bere vše. Výsledky bývají vždy těsné. Současně platí pětiprocentní hranice pro vstup do sněmovny a zároveň možnost kandidovat v rámci koalic. Což způsobuje, že můžeme mít v parlamentu strany, které by samostatně neměly právo na život. Těch, které překročili pět procent jako zázrakem, máme několik, a dá se předpokládat, že kdyby šly do voleb bez této pojistky jistoty, voliči by je nevolili. To jsou dvě věci, které jsou systémově proti sobě. Celý volební model je tak pokřiven ještě více a ve výsledku existuje obrovská skupina lidí, jejichž zájmy nikdo nezastupuje. Současná vládní koalice získala hlasy 43 % voličů. V situaci, kdy je společnost názorově rozdělena jako nikdy v historii, je tato rozdělenost i ve sněmovně. Kde se to projevuje opět stylem „VÍTĚZ BERE VŠE“.
Chceme takový model, který dává možnost menšině diktovat většině? Je to ještě demokratický model?
Osobně se mi líbí volební model D 21.
Na stránkách volebního modelu D 21 se píše.
Naše společnost je čím dál rozdělenější. Stále obtížněji nacházíme názorovou shodu a konsensus. Takové prostředí je živnou půdou pro populisty a extremisty, kteří celý problém ještě prohlubují. Proč tedy stále využíváme volební systém, který takovým politikům ještě více nahrává?
V čem je problém?
- v současnosti využívané jednohlasé systémy neumožňují jasně vyslovit naše politické preference
- nutí voliče vybírat „menší zlo“
- prohlubují rozdělování společnosti
- zvyšují šanci na úspěch populistů a extremistů
Proč volíme menší zlo?
Protože nás k tomu nutí dosud používaný jednohlasý systém. Pokud máme jediný hlas, často si vybereme kandidáta, který nám není úplně sympatický, ale má podle průzkumů šanci porazit kandidáty, které si zásadně nepřejeme. A to často na úkor kandidátů, které považujeme za nejlepší, ale bojíme se, že by náš hlas propadl.
D21 je moderní hlasovací systém založený na efektu více hlasů. Díky tomu, že si každý volič může vybrat hned několik kandidátů či stran, nalézá společenskou shodu lépe než jednohlasé metody. Při využití ve volbách navíc motivuje kandidáty k vedení pozitivnějších kampaní a zabraňuje tříštění hlasů, což je radikální změna. Doplňkovým prvkem metody D21 může být minusový hlas. Ten může v určitých situacích posloužit jako vhodný nástroj k dalšímu oslabení kontroverzních a extremistických kandidátů. Aby mohl volič udělit hlas minusový, musí zároveň rozdat alespoň dva plusové.
Je dobré vědět, že existují i jiné volební metody, které zohledňují více zájmy většiny, než tak jak to je nastaveno dnes.
Zdá se, že nastal čas k diskusi. Osobně si však myslím, že k ní politická reprezentace ještě nedospěla.
