Článek
Ať chceme, nebo ne, svět se neustále vyvíjí. Jde dopředu a nikdy dozadu. To znamená, že se neustále mění. Nikdy nebude stejný jako před pěti lety. A je naprosto odlišný od toho, jak vypadal před sto lety. Změna probíhá neustále a stále rychleji. A v tomto neustále se měnícím prostředí žijeme my lidé.
Někdo se se změnami srovnává hůře a někdo lépe. Věřím, že to, jak se změnám dokážeme přizpůsobit, je otázka postoje. Líbí se mi slogan „Váš postoj rozhoduje o tom, jestli to bude těžké“. Máme totiž možnost volby.
První možností je na změny reagovat odporem. Je to strategie, která ničemu nepomůže. Můžeme nadávat, vztekat se, poukazovat na to, jak je všechno špatně. Že kdysi to bylo lepší. Co to však znamená? Způsobuje to rozčarování a frustraci. A pokud v takovém nastavení žijeme dlouhodobě, připadá nám, že jsme ztraceni. Náš život se jeví jako neuspokojivý. A tak nám nezbývá, než neustále nadávat a stěžovat si. Ono je to totiž jednoduché. Nenutí nás to dělat nic navíc. Zůstáváme tam, kde jsme a žijeme ve stejných modelech jako před pěti, deseti lety.
Druhou možností je na změny reagovat jinak. Rozhlédnout se kolem sebe a vyhodnotit co nového nám změna může přinést. Ono totiž vždy, když něco starého umírá, zároveň se něco nového rodí. V novém prostředí jsou i nové příležitosti. Stačí si vzpomenout kolik nových možností nám přinesl například internet. Dnes existují odvětví, které před třiceti lety neexistovaly. A pro spoustu lidí se to stalo jejich životní součástí, ve které se dokáží velmi dobře uplatnit. A je to tak v pořádku.
Vývoj se prostě nedá zastavit. A tak je na nás, jaký postoj ke změnám zaujmeme. Můžeme zůstat zamrzlí v době, kdy jsme dospěli a už ničemu novému se už neučit. A žehrat na to, kam ten svět spěje. Problém je, že svět na nás nečeká. Takže pokud stojíme stále na místě, rozdíl se zvětšuje. Prostě nám ujíždí vlak. A někdy zcela zmizí v nedohlednu. Pak už nemáme šanci. Občas je dobré ze své komfortní bubliny vystoupit. Já vím, ono to zpravidla bolí. Ovšem jiná cesta neexistuje.
Když to neuděláme, skončíme jako ti dinosauři, kteří se novým podmínkám nedokázali přizpůsobit. Jiní to však dokázali. To rozhodnutí je na každém z nás.
