Článek
Ona, plným jménem Päivi Räsänenová, je poslankyní finského parlamentu, bývala ministryně vnitra a bývalá šéfka křesťanských demokratů, občanským povoláním lékařka. Především ale: je věřící protestantskou křesťankou, vyznáním luteránka.
On, Juhana Pohjola, je biskupem Finské evangelické luterské misijní diecéze. (Ta není součástí národní Finské evangelické luterské církve, ale její údy mohou být členy.)
Z uvedené dvojice je více mediálně známá P. Räsänenová. Jednak proto, že je veřejně činnou politickou osobností, jednak má na svém kontě víc „hříchů“ (z pohledu finské prokuratury, která preferuje progresivistické vidění světa bez respektu k pohledu biblickému).
Pokud jste o tomto případu ještě neslyšeli, pak je úvodem nutné sdělit, že v celé kauze jde o problematiku, kterou můžeme shrnout do tří slov: homosexuální intimní styk. P. Räsänenová jako věřící křesťanka respektující biblické učení veřejně zastává názor, že homosexuální praktiky jsou hříchem. Je neochvějně přesvědčena, že tento její názor je v souladu s tím, co se o této záležitosti píše ve Starém i Novém zákoně. Jako luteránka drží protestantský důraz „Sola Scriptura“ (Jedině Písmo – ve významu, že pouze Písmo svaté, Bible, je závaznou normou křesťanské víry a života).
Logicky tedy: říká-li Bible, že obcování (sex) muže s mužem je ohavnost a hřích, pak totéž veřejně hlásá i P. Räsänenová. A to ji přivedlo do soudní síně. Aby ale nedošlo k nedorozumění. P. Räsänenová neříká, že homosexuálové jsou méněcenní, neupírá jim žádná práva, nepodněcuje nenávist proti nim, opakovaně uvedla, že lidskou důstojnost mají stejně tak heterosexuálové jako homosexuálové. Říká: „Bible učí, jaký má být život podle Boží vůle, co je hřích a co hřích není. To jsou teologické otázky, které by podle mě neměly řešit soudy, ale měly by být ponechány náboženské svobodě ve svobodné společnosti.“ Jinými slovy, debata o homosexualitě z duchovního pohledu nepatří do soudní síně, ale – obrazně řečeno – do kostela.
Přesto je P. Räsänenová od roku 2019 stíhána orgány činnými v trestním řízení, byla obžalována a má za sebou – spolu s biskupem Pohjolou – soud první instance i odvolací stání. Co oba mezi obžalované přivedlo? Obecně: jejich víra. A konkrétně?
Důvod pro obvinění č. 1. V roce 2004 napsala P. Räsänenová bružuru „Jako muže a ženu je stvořil“, v němž objasňovala a obhajovala biblický koncept manželství a biblický pohled na homosexuální intimitu. Brožuru vydala výše zmíněná misijní diecéze, v jejímž čele biskup Pohjola stojí, proto je na lavici obžalovaných jako spolupachatel. (Čeho? O tom píšu níže).
Důvod pro obvinění č. 2. V červnu 2019 zveřejnila P. Räsänenová na svém Twitteru příspěvek, v němž dotazem reaguje na skutečnost, že její církev (evangelická luterská) se stala oficiálním partnerem pochodu homosexuálních aktivistů „Helsinki Pride 2019“. Ptá se, jak může být učení církve založené na Bibli v souladu s tím, že hanba a hřích jsou považovány za věc hrdosti. K tweetu připojila snímek několika veršů z Bible, konkrétně jde o verše 24 až 27 z úvodní kapitoly dopisu apoštola Pavla věřícím v římském sboru prvotní církve. V tomto úryvku vyjadřuje apoštol Pavel kritický názor na homosexuální aktivity nejen mezi muži (tak jak to čteme ve Starém zákoně), ale také mezi ženami.
Důvod pro obvinění č. 3. Tím jsou vyjádření P. Räsänenové v rozhlasovém rozhovoru veřejnoprávní stanice Yleisradio, kde odpovídala na téma „Co by si Ježíš myslel o homosexuálech“ a kde opět obhajovala svůj biblický postoj.
Viděno pohledem zvenčí jeví se věc tak, že ve svobodném státě, za který lze Finsko jistě považovat, a u vědomí toho, že jeho ústava garantuje každému svobodu vyznání a svědomí (článek 11) P. Räsänenová svobodně vyjádřila svůj názor na homosexuální praktiky - v souladu s učením Bible a svým náboženským přesvědčením a svědomím. Že by za to měla skončit u soudu, nota bene v 21. století?
Bohužel ano.
Ve Finsku mají kromě ústavy obsahující zmíněný článek 11 také trestní zákon, který obsahuje – shodou okolností – v kapitole 11 (Válečné zločiny a zločiny proti lidskosti) článek 10 (Agitace proti skupině obyvatel; některé překlady uvádějí místo „agitace“ výraz „podněcování“), v němž se píše, že kdo veřejnosti zpřístupní nebo jinak šíří nebo uchovává k dispozici pro veřejnost informace, názory nebo jiná sdělení, kterými ohrožuje, pomlouvá nebo uráží jakoukoli skupinu na základě rasy, barvy pleti, původu, národnostního nebo etnického původu, náboženství nebo přesvědčení, sexuálního orientace nebo postižení či jiných srovnatelných důvodů, bude odsouzen za podněcování proti skupině obyvatel k peněžitému trestu nebo odnětí svobody až na dvě léta.
Finská prokuratura usoudila, že P. Räsänenová a rovněž biskup Pohjola se právě takové agitace proti skupině osob dopustili a podala na ně žalobu. Je to samozřejmě absurdní. Dovedeno do důsledku by při tomto způsobu uvažování mělo být možné obžalovat každého, kdo veřejně cituje (třeba na sociálních sítích či jinde na internetu nebo jiném veřejném prostoru) z Bible pasáže, v nichž se hovoří o homosexuálních praktikách. Novodobý hon na čarodějnice může začít. Ve jménu progresivistického vnímání světa hrubě pošlapeme lidskou svobodu – v tomto případě právo souhlasit s učením Bible. Tedy svoboda jenom pro někoho? I tak tomu můžeme rozumět.
SOUD
V první instanci proběhla v lednu a únoru 2022 dvě stání. 30. března 2022 byl vynesen verdikt: Oba obžalovaní jsou nevinní. Soud první instance moudře usoudil, že není na něm, aby rozhodoval o biblických konceptech, tj. o učení Bible. S osvobozujícím rozsudkem se ovšem prokuratura nesmířila, a tak 31. srpna a 1. září 2023 proběhl odvolací soud. Verdikt by měl být vynesen nejpozději letos 30. listopadu.
Prameny:
Rozhovor s Päivi Räsänenovou na neviditelném psu – ZDE
Twitter (dnes platforma X) Päivi Räsänenové – ZDE
Informace o případu na serveru CNE News - ZDE
