Článek
Jeden takový byl publikován 6. června. Netýká se politiky, války v Gaze či něčeho podobného, ale tamní energetiky. Ta se v minulých letech dostávala v horkých letních měsících do problémů, které vrcholily výpadky či řízeným přerušením dodávek elektrického proudu. Hlavním důvodem takto vzniklé situace je aktivace velkého množství klimatizačních jednotek a ventilátorů, což spolu se zvýšeným provozem zavlažovacích čerpadel znamená, že v mezních situacích spotřeba přesahuje kapacitu elektrické sítě. Lidově řečeno energetika nestíhá. V horké sezoně je plynu potřeba z uvedených důvodů víc, a protože denní produkce z domácích zdrojů klesá (jde o pole Zohr ve Středozemním moři), energetická bezpečnost se pro Egypt stává vážným národním problémem. Zde dodejme, že drtivá většina elektřiny se v zemi vyrábí z plynu.
Vláda to samozřejmě řeší; Ahram Online vysvětluje jak. Dovozem zkapalněného zemního plynu (LNG), reaktivací náhradního zdrojů, konkrétně jde o mazut, jednáním s klíčovými partnery, jmenován je konkrétně Izrael, a urychlením dlouhodobých investic do obnovitelných zdrojů.
V bilanci zemního plynu je rozdíl mezi klesající těžbou a požadovanou spotřebou značný. Nechme stranou extrémní scénáře; racionální analýzy hovoří o produkci 4,5 miliardy kubických stop denně (zaokrouhleně 127 milionů m3) oproti spotřebě ve výši 6 miliard kubických stop denně (≈ 170 milionů m3). Jak tento nedostatek nahradit? Podle egyptského serveru aktivovala vláda nouzový plán, jehož součástí jsou tři lodě pro skladování LNG a jeho opětné převedení do plynného stavu (Floating Storage and Regasification Unit) a čtvrtá taková loď v Akabě má sloužit střídavě jak Egyptu, tak Jordánsku. Realita je ovšem taková, jak vysvětlil Medhat Youssef, bývalý viceprezident státního úřadu Egyptian Petroleum Authority, že čtvrté plavidlo ještě nedorazilo a zařízení na dalším pracuje pouze na částečný výkon, takže během vlny veder dochází i nadále k výpadkům elektrického proudu, zejména ve venkovských oblastech. (Je pravda, že v přímořských turistických destinacích se s něčím takovým setkáme jen zcela výjimečně – LS.) Navzdory tomu panuje zatím spokojenost – kvůli tomu, že se národní rozvodná síť nezhroutila a udržela si relativně dobrou kondici i při rekordním zatížení. K tomu vyjádření Gamala Al Qalyoubiho, profesora inženýrství v oblasti ropy a energetiky, který říká, že problémy v dodávce elektřiny by neměly být považovány za plánované výpadky, myšleno v rámci řešení nouzové situace, ale za důsledek menších technických poruch způsobených vlnou veder, přičemž přerušení obvykle nepřesáhlo 15 minut. Profesor naopak naopak chválí schopnost rozvodné sítě zvládnout denní zatížení s výkonem ve špičce až 40 tisíc megawattů.
Další variantou, jak řešit potenciální hrozbu, je opětovné použití mazutu k výrobě elektřiny, což umožní více zemního plynu využít jinak. Medhat Youssef připomněl dřívější praxi, kdy Egypt získal z vývozu plynu zhruba 8,5 miliardy dolarů, neboť vyvážet plyn a dovážet mnohem levnější mazut bylo velice výhodné (export LNG: 50 USD/1 MMBtu/import mazutu: 16 USD/1MMBtu; MMBtu je milion Britských termálních jednotek).
Prof. Al Qalyoubi také připomněl, že egyptský trh má zásadní důležitost pro izraelský plyn získaný z ložisek ve Středozemním moři. Věcně konstatoval, že Egypťané odtud dostávají denně 800 milionů krychlových stop (≈ 22,65 milionů m3). Pro srovnání: Jordánsko odebírá z tohoto zdroje pouze 250 milionů kubických stop. Problémem je také pokles těžby v egyptském středomořském ložisku Zohr, severně od Port Saidu. Ten je dramatický, z někdejších 3,8 miliardy kubických stop (≈ 108 milionů m3) na 1,8 miliardy kubických stop (≈ 51 milionů m3). Prof. Al Qalyoubi říká, že nejde o technickou chybu; pokles nastal kvůli přirozenému vyčerpávání ložiska. Jak ložisko stárne, snižuje se jeho produkční kapacita, jde o normální proces. Řešením je hledání a otevření nových polí západněji v egyptské ekonomické zóně Středozemního moře a také v Rudém moři. Samozřejmě v nezbytné spolupráci s technologickými giganty, jakými jsou americké společnosti Chevron nebo ExxonMobil.
A obnovitelné zdroje? Ahram Online uvádí, že Egypt plánuje rozšířit výrobu z větrných a solárních elektráren ve snaze snížit závislost na zemním plynu. Prof. Al Qalyoubi konkretizuje: „Cílem je do čtyř let vyrobit 28 tisíc megawattů z větrníků a 11 tisíc megawattů ze solárních panelů.“ Ušetřený plyn tak má být využit v průmyslové výrobě a nikoli spalován v elektrárnách. Ovšem Medhat Youssef nabádá ke střízlivosti: „Obnovitelné zdroje v současné době tvoří nanejvýš 10 procent našich potřeb, zatímco plyn pokrývá zhruba 90 procent energetického mixu. I po spuštění jaderných bloků zůstane plyn primárním zdrojem.“ Dodejme, že v lokalitě El Dabaa na severním pobřeží Egypta se staví čtyři jaderné bloky, dokončena má být tato JE v roce 2030. Generálním dodavatelem je Rusko, na výstavbě pomocných budov a infrastruktury se podílejí Korejci.
Závěr. Navzdory energeticky náročnému období nehrozí Egyptu kolaps, ale jde o vážný přechodný stav, který je principiálně zvládnutelný za pomoci rychlých investic do nových zdrojů energie a jejich diverzifikace, mezinárodních smluv dohodnutých tak, aby ceny byly co nejvíce chráněny proti výkyvům a dobře plánovaného řízení spotřeby.
●
Volně podle serveru Ahram Online, zdroj:
