Článek
Důvod je prostý. Jsem realista a nerad ztrácím čas zabýváním se očividnými nesmysly. A žaloba JAR u Mezinárodního soudního dvora v mých očích nesmyslem je. Jako kdyby (hypotetický příklad) KLDR žalovala Tchaj-wan kvůli tomu, že režim v Tchaj-peji porušuje lidská práva. Jednak má KLDR jako kimovská despocie na hlavě gigatuny másla, jednak jsou masivně potlačována lidská práva v komunistické*) Číně, nikoli v demokratické Čínské republice na Tchaj-wanu. Čili: všechno špatně; KLDR nemá sebemenší morální právo poukazovat na nedodržování lidských práv kdekoli na světě.
*) Termín „komunistický“ používám proto, že v té zemi vládne komunistická strana, nikoli proto, že bych si myslel, že tam mají komunistickou společnost.
Stejné morální právo postrádá JAR, pokud jde o její žalobu proti Izraeli. Stranou nemohu nechat skutečnost, že jihoafrická vláda prezidenta Ramaphosy je kromě jedné výjimky (ministryně turistiky P. de Lilleová – levicová partaj GOOD) tvořena členy bývalé teroristické organizace Africký národní kongres ANC. Zřejmě proto si JAR „spletla strany“. Prvky genocidy obsahoval z podstaty věci agresivní vpád teroristických zločinců Hamasu, spojenců nynějšího jihoafrického režimu, do Jižního distriktu Izraele loni 7. října. S jasným úmyslem vraždit, brát rukojmí, mučit nevinné těmi nejhrůznějšími metodami (zaživa upalování nebo uřezávaní ňader).
Zde si připomeňme definici genocidia [1] dle příslušné úmluvy přijaté VS OSN v prosinci 1948: „V této Úmluvě se genocidiem rozumí kterýkoli z níže uvedených činů, spáchaných v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou.“ Přičemž k těmto činům patří těchto pět: 1) usmrcení příslušníků takové skupiny; 2) způsobení těžkých tělesných ublížení nebo duševních poruch členům takové skupiny; 3) úmyslné uvedení kterékoli skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit její úplné nebo částečné fyzické zničení; 4) opatření směřující k tomu, aby se v takové skupině bránilo rození dětí; 5) násilné převádění dětí z jedné skupiny do jiné.
To vše musí být prováděno s úmyslem. Jinými slovy, když ve válce dochází k neúmyslným civilním obětem - a to je, žel, průvodní jev každé války, nota bene vedené v městském prostředí – nejedná a nemůže se jednat o genocidu. Izrael nic takového, co je uvedeno v bodech 1 až 5 nepraktikuje, a už vůbec ne záměrně Jeho úmyslem není zničit úplně nebo částečně arabskou populaci v Pásmu Gazy, jeho úmyslem je zlikvidovat teroristickou organizaci, která sama se na omezeném teritoriu na jihu Izraele dopustila zločinů s prvky genocidy, neboť do Izraele její zabijáci vtrhli s úmyslem vraždit židovskou populaci.
Protože ale JAR považuje Hamas za svého spojence, nežaluje u Mezinárodního soudního dvora tuto teroristickou organizaci (což ale z formálního hlediska nelze – Hamas není členským státem OSN, a ani Palestinská autonomie), ale její oběť – Stát Izrael. Už to samo o sobě je projevem čehosi, pro co i výraz „chucpe par excellence“ je velice slabým označením. Je to stejně absurdní jako kdyby v průběhu druhé světové války některá nezúčastněná země sympatizující s nacistickým Německem žalovala u hypotetického Světového soudu Spojence za to, že provádějí genocidu německého civilního obyvatelstva.
Osobně hodnotím angažmá JAR proti Izraeli u Mezinárodního soudního dvora jako hrubou urážku a hanebné znehodnocení památky obětí skutečné genocidy, kterou na židovském národě spáchal barbarský německý nacistický režim. Tento protiizraelský počin jihoafrického režimu si zaslouží nejhlubší opovržení, důkazem zvráceného uvažování. Jaké štěstí, že v době, kdy byl svět nucen čelit zlu v podobě agresivního počínání Německa, Japonska a jejich satelitů, podobné uvažování ve vztahu k realitě nepřicházelo po tragické chamberlainovské dějinné epizodě jako pošetilé do úvahy. V naší době, zdá se, politicky zvrácené myšlení opět vstává z mrtvých.
●
ODKAZ
[1]
