Článek
Podrobně jsem o tom psal na svém blogu na tomto serveru zde:
Ačkoli se pro trvalý letní čas rozhodlo v Britské Kolumbii v průzkumu 93 procent respondentů (z 223 tisíc), ne všichni odborníci jsou přesvědčeni, že je to dobrý nápad. Než se k jejich argumentům dostaneme, odpovím na případnou otázku, proč se účastníci průzkumu nerozhodli pro celoroční návrat ke standardnímu času (záměrně nepoužívám sousloví „zimní čas“, které považuji za nesprávné). Protože v nabídce tato možnost vůbec nebyla. Důvod? Vláda provincie uvedla, že možnost zavedení trvalého standardního času vůbec nenavrhla, neboť nikdo ze sousedů Britské Kolumbie, ať už v Kanadě nebo v USA, o takovém kroku neuvažuje. Chtěla, aby její rozhodnutí zachovalo časovou shodu s okolními regiony. Proto přechod na celoroční standardní čas nepovažuje za reálně proveditelnou variantu. Pro úplnost dodejme, že Britská Kolumbie sousedí s kanadským Yukonským teritoriem, Severozápadními teritorii, provincií Alberta a s americkými státy Aljaška, Washington, Idaho a Montana.
Vědci zabývající se studiem lidského spánku říkají, že rozhodnutí Britské Kolumbie zavést trvalý letní čas by mohlo mít negativní zdravotní dopady na její obyvatele, zejména pak na děti. Patří k nim Myriam Judaová, externí profesorka působící na Univerzitě Simona Frasera ve Vancouveru. Ta se zabývá somnologií a říká: „Vědci po celém světě varují před negativními zdravotními a bezpečnostními důsledky zavedení trvalého letního času a místo toho doporučují celoroční standardní čas.“ Stejného názoru je i Jamie Zeitzer, profesor na katedře psychologie a studií o lidském chování kalifornské Stanfordovy univerzity. Podle něj přejít celoročně na letní čas není dobrý nápad, především ze zdravotního hlediska.
Připomeňme: standardní čas znamená, že slunce je v nadhlavníku v době kolem poledne, přičemž denní světlo je rovnoměrněji rozděleno mezi dopoledne a odpoledne. Letní čas posouvá hodiny o 60 minut dopředu, takže je méně světla ráno a více světla v pozdním odpoledni a večer. M. Judaová říká, že změna (přechod na trvalý letní čas) může narušit nás biorytmus, který reguluje cykly spánku a bdění. „Tento takzvaný cirkadiánní čas se synchronizuje s cyklem světla a tmy prostřednictvím speciálních fotoreceptorů v lidském oku. A ranní světlo je zde opravdu důležité,“ vysvětluje, „protože pomáhá nastavit dobu uvolňování melatoninu později během dne. Bez něj se lidé mohou v noci cítit bdělejší, ale během dne unavenější.“ Dodala, že spánek má také zásadní význam pro vývoj mozku u dětí.
Tmavými zimními rány při zavedení trvalého letního času budou dotčeny komunity nacházející se v nejzápadnější oblasti Britské Kolumbie, kam patří i hlavní město Victoria a největší město Vancouver. Uprostřed zimy se východ slunce posune až na devátou hodinu ranní. To mimo jiné znamená, že většina dětí bude chodit do školy ještě za tmy, nejinak tomu bude u spousty lidí dojíždějících do zaměstnání a podobně. Judeová odhaduje, že většina obyvatel Britské Kolumbie přijde po zavedení změny každou noc v průměru o necelou půlhodinu spánku. Přechod na letní čas může také způsobovat to, co se nazývá sociální jet lag, tedy situaci, kdy naše denní rozvrhy neodpovídají tomu, kdy by tělo chtělo být vystaveno světlu. Krátkodobě se lidé mohou cítit ospale nebo zpomaleně. Pokud takový nesoulad trvá delší dobu a je spojen s nedostatkem spánku, může postupně vést k dalším zdravotním komplikacím.
Také profesor Zeitzer došel při výzkumu k závěru, že z pohledu biorytmu je zdravější trvalý standardní čas, než přechod na celoroční letní čas. Zejména z ohledem na výskyt mozkové mrtvice a obezity. Současně uvedl, že ukončení praxe měnit čas dvakrát ročně je lepší než její zachování. Upozornil, že jarní změna (ze standardního času na letní) je spojena s vyšší mírou infarktů a autonehod, protože lidé se po posunutí času o hodinu dopředu musí vyrovnat s kratším spánkem. Při podzimní změně (opačným směrem) stejné závěry pozorovány nebyly.
Vláda Britské Kolumbie nicméně poukazuje na výhody, je-li večer déle světlo. Je více času na venkovní aktivity a také bezpečnější doprava. „Soustředění omezeného zimního denního světla na odpoledne a večer lépe odpovídá době, kdy je většina lidí aktivní, což může přispět ke snížení rizika nehod a zlepšit celkovou pohodu,“ soudí provinční ministerstvo spravedlnosti. Profesor Zeitzer připouští, že mohou existovat důvody, kvůli nimž lidé preferují trvalý letní čas včetně večerů, kdy je dlouho světlo. „Lidé si půjdou zahrát golf, vydají se na nákupy nebo do restaurace, což by to nedělali, kdyby byla venku tma. A upřímně, pokud je hlavním důvodem letního času jen to, že bohatí lidé díky němu vydělají víc peněz, pak to na zdraví obyčejných lidí nebude mít žádný vliv,“ je přesvědčen. Nicméně dodává, že kdyby existovaly důkazy, že lidé, kteří v těchto zařízeních pracují, získali díky trvalému letnímu času práci, kterou by jinak neměli, a zvýšil se jim příjem, mohly by tu hrát zdravotní argumenty pozitivní roli. „Jenže takové argumenty zatím nikdo nepředložil,“ uzavřel. Za zmínku také stojí, že kanadská vysílací společnost CBC, z jejíhož webu tento článek čerpá, uvedla, že žádný z jí oslovených vědců si není vědom toho, že by existoval recenzovaný výzkum zaměřený na lidské zdraví, který by podporoval přechod na trvalý letní čas.
Závěr autora blogu. Vzpomeňme si na tento kamínek do mozaiky na téma letní vs standardní čas, pakliže bude i u nás hrozit zavedení trvalého letního času.
●
Volně podle webu CBC News, odkaz:
