Článek
Jsme svědky mimořádného vyjádření solidarity s lidem ostrova tváří v tvář nevybíravé snaze prezidenta Trumpa bezohledně tuto autonomní součást dánské monarchie zabrat. Proto se do Grónska vydaly kanadská generální guvernérka Mary Simonová a federální ministryně zahraničí Anita Anandová. Ovšem nejen ony.
„Běžte stranou!“
Na misi podpory odletěla delegace více než šedesáti kanadských Inuitů (my starší známe i opuštěné označení Eskymáci) a po moři ledoborec Kanadské pobřežní stráže Jean Goodwill, kterému velí kapitánka Catherine Lacombeová. V delegaci je také Susie-Ann Kudluková, místopředsedkyně Rady mládeže Qarjuit, která zastupuje Inuity žijící v quebeckém regionu Nunavik. Pro prezidenta Trumpa má jasný vzkaz: „Běžte stranou“. Podotýká: „Chceme se spojit s Gróňany na znamení solidarity, vyjádřit jim podporu a potvrdit, že jejich země není na prodej.“ Že jde o vytvoření společné hráze proti Trumpovým hrozbám, netřeba zdůrazňovat.
Další delegátka, Elia Lauzonová z Kuujjuaqu v Quebecu vyjádřila naději: „Doufám, že tím vysíláme vzkaz, že my Inuité jako arktický národ jsme na těchto územích doma a byli jsme tu odjakživa.“ Potvrzuje, že jejich komunitu sice zasáhla globalizace prostřednictvím kolonizace a opakovaných snah o asimilaci, ale přesto dělajívšechno pro to, aby mezi sebou udržovali vztahy vzájemné lidskosti, přičemž se vnímají jako lidé jedné kultury. „A to není něco, co by nám bylo možné jednoduše vzít nebo to vymazat tím, že někdo mezi nás nakreslí hranice,“ podotýká. Své k tomu řekl i Pita Aatami, prezident inuitské střechové organizace Makivvik: „Jsme jeden národ. Dokážeme spolupracovat, ale už nechceme být dál řízeni zvenčí. Příliš dlouho o nás rozhodovali jiní.“Čili spolupráce ano, podřízenost ne.
Kanada patří mezi první země, které po Trumpových hrozbách na adresu Grónska otevírají na ostrově diplomatické zastoupení. Ve vládní delegaci vedle zmíněné ministryně Anandové a generální guvernérky Simonové, která je sama po matce inuitského původu, byly kanadská velvyslankyně v Dánsku Carolyn Bennettová a nová kanadská ambasadorka pro oblast Arktidy Virginia Mearnsová.
Hlasy z Grónska i Kanady
Na webu CBC News se jich shromáždilo hned několik. Adamie D. Alakuová je výkonnou viceprezidentskou organizace Makivvik pro oblast životního prostředí, divoké zvěře a výzkumu. Říká, že otevření konzulátu „je to pozitivní krok, kterým se snažíme světu ukázat, že Inuité jsou jednotní, silní a že je třeba s námi počítat.“ Naproti tomu grónská ministryně obchodu, nerostných zdrojů, spravedlnosti, energetiky a rovnosti pohlaví Naaja Nathanielsenová realisticky upozornila na pocity ostrovanů, kteří mají v této době velké obavy, dokonce se bojí chodit spát, protože nevědí, do jakého světa se druhý den probudí. Otevření kanadského konzulátu v Nuuku označila za dobře načasované a hodné ocenění.„Cítíme se hluboce spjati s kanadskými Inuity. Pro nás je to víc než jen o spolupráci na diplomatické úrovni, je to také o příbuzenství,“ dodala.
Ani Rob Huebert, ředitel Centra pro vojenskou bezpečnost a strategická studia při Univerzitě v Calgary, nehovořil pouze s nadšením: „Je dobře, že se konečně přistoupilo k otevření konzulátu. Zároveň je ale velmi znepokojivé, že to téměř vypadá tak, jako by tomu musela předcházet krize, aby se věci daly do pohybu.“Může nebezpečí anexe způsobit sblížení Kanady s Grónskem. Huebert doufá, že ano, nicméně otevření konzulátu ukáže, nakolik Kanada bere vztahy s Grónskem a jeho téměř 57 tisíci obyvateli vážně a že tedy nejde pouze o jednání pod tlakem USA.
Připomeňme, že pouze několik hodin poté, co v projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu minulý měsíc se Trump snažil zdůvodnit, proč USA musí Grónsko vlastnit, nakonec od silových hrozeb ustoupil a oznámil, že dosáhl rámce budoucí dohody s NATO, která údajně zahrnuje práva na nerostné suroviny a obranu Arktidy. Od té doby ale grónský premiér Jens-Frederik Nielsen zopakoval varování, že Trump si stále přeje ostrov ovládnout a vyzval obyvatele, aby nepropadli falešnému sebeuspokojení.
Dále postřeh Natana Obeda, který stojí v čele organizace Inuit Tapiriit Kanatami reprezentující 80 tisíc kanadských Inuitů. Vyjádřil přesvědčení, že nový konzulát povede k větší spolupráci mezi Kanadou a dalšími arktickými zeměmi, jakož i k inkluzivnějšímu přístupu k Inuitům v oblasti výdajů na obranu, včetně infrastruktury dvojího užití, civilního i vojenského. Otevření diplomatické mise podle něj symbolizuje projev podpory sebeurčení domorodých obyvatel.
Nakonec vyjádření Davea Perryho, prezidenta Kanadského institutu pro globální záležitosti. Říká, že Grónsko má pro Kanadu strategický význam, protože leží na trasách pohybu letadel a lodí potenciálních bezpečnostních hrozeb, především z Ruska. Podle něj je proto důležité posilovat kanadskou přítomnost na ostrově a budovat lepší vztahy s místními obyvateli, protože vše hraje zásadní roli v širším kontextu kanadské a severoamerické obrany.
Můžeme dodat: to vše platí, aniž by Kanada musela Grónsko uchvátit. Věřme, že nový konzulát bude reálně užitečný pro obě strany.
Volně podle CBC News, odkaz:
