Hlavní obsah
Lidé a společnost

Kam se sochou sovětského vojáka v Litoměřicích?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Barocco. Wikimedia Commons. Licence CC0. (Černobílá verze)

Socha rudoarmějce na hřbitově v krušnohorském Nejdku.

V posledních dnech se dostala do popředí otázka přemístění sochy sovětského vojáka stojící v litoměřických Jiráskových sadech.

Článek

O této záležitosti psal na internetovém deníku Neviditelný pes [1] středočeský zastupitel za ODS Michael Pánek. Případné (o tom níže) odstranění sochy z Jiráskových sadů by podpořil. Vysvětluje proč. Podle něj „nejrůznější sochy, pomníky či památníky Sovětské armády postavené v sedmdesátých a osmdesátých letech nemají za cíl připomínat události roku 1945, ale porobu našeho národa o třiadvacet let později“. A uzavírá: „Z těchto důvodů chápu snahy o jejich odstranění.“

Má pravdu? Ano. Litoměřická socha původně nazvaná „Čest a sláva Sovětské armádě“ byla odhalena v květnu 1975. Protože ale větší část Československa osvobodila z nacistické nadvlády nikoli Sovětská, ale Rudá armáda, je zřejmé, že pod rouškou vděčnosti za osvobození šlo ve skutečnosti o glorifikaci armády okupační, která Československo přepadla v srpnu 1968.

Tématu se na blogu iDNES věnoval také publicista Jan Ziegler [2], který se vyjádřil jasně a otevřeně. Píše: „… památníky oslavující Rudou armádu a postavené krátce po květnu pětačtyřicátého roku byly výrazem vděku za osvobození. Tomu rozumím. Něco jiného jsou však různé sochy, pomníky či památníky údajně Rudé, ve skutečnosti však Sovětské armády, které byly zřízeny až dlouho po válce za normalizace v sedmdesátých a osmdesátých letech. Tato »díla« oslavující navíc historicky nepřesně Sovětskou armádu, a vzniklá po sovětské okupaci v roce 1968, ve skutečnosti velebí porobu naší země. Proto doporučuji jejich odstranění.“

Vraťme se do Litoměřic. Tamní zastupitelstvo zatím nerozhodlo o odstranění pomníku, ale vytvořilo pro to klíčový předpoklad. Michaela Rozsypalová na webu města vysvětlila [3], o co jde: připravit záměr možného přemístění pomníku na vhodnější místo a vypsání otevřené umělecké soutěže na nové umělecké dílo, které sochu vojáka v parku nahradí. Současně cituje místostarostu Litoměřic Jiřího Adámka: „Místo, kam by socha vojáka mohla být přestěhována, zatím není vytipované. Možnosti budeme nyní hledat.“

Příklad z Nejdku

Město Nejdek leží v karlovarské oblasti Krušných hor. Známé je kromě jiného jako rodiště herce Vladimíra Ráže (král Miroslav v Pyšné princezně, dabér filmového Old Shatterhanda). Na tamním náměstí stála od května roku 1975 socha rudoarmějce, která tvořila významnou dominantu tohoto prostoru. Oficiální název díla byl „Vám poděkování a lásku vám.“ Ovšem už v roce 1990, tedy nedlouho po sametové revoluci, byla socha z náměstí odstraněna. Lze se domnívat, že rychlost tohoto postupu ovlivnila skutečnost, že Nejdek neosvobodila Sovětská armáda, ale 5. sbor 3. americké armády [4].

A kam byla socha nejdeckého rudoarmějce přemístěna? Začnu oklikou. Na tamním hřbitově má hrob můj otec a matka a je tam i urna s popelem mého dědečka. Velice často, když tam jedu, projdu se po hřbitově a v jeho severovýchodním cípu míjím sochu vojáka. Ano, je to onen památník z náměstí. Umístěn byl sem, na pietní místo věnované obětem druhé světové války, kde je i jejich společný hrob. Myslím, že socha rudoarmějce byla umístěna na správné místo. (Podobně došlo v Karlových Varech dva roky po listopadu 89 k přesunu sochy sovětského kosmonauta Gagarina z prestižního místa u Vřídelní kolonády do těsného sousedství budovy tamního letiště.)

Věřím, že podobně vhodné místo pro svého „rudoarmějce“ (ve skutečnosti sovětského vojáka) najdou i Litoměřičtí.

ODKAZY

[1]

[2]

[3]

[4]

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:
Nejdek

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz