Článek
Pro cestující nepříjemná komplikace, pro pozorovatele leteckého provozu (spottera) vítané oživení. Jistěže: oživení v případě, že sedíte v teple domova u PC. Kdybych byl mezi postiženými, mluvil bych jinak. Ale byl jsem s nimi na dálku solidární.
O problému jsem se dozvěděl až před polednem. Poté, co jsem se vrátil ze zahrady, kde jsem ptáčkům doplnil zásoby. Blíží se mrazy, tak jim snad bude můj tříkrálový dárek k užitku.
Vždycky, když se dočtu, že na Ruzyni byly problémy, zpozorním. Mám to letiště rád, miluji jeho atmosféru a bývaly doby, když jsme jezdívali ze západních Čech na pražskou Homolku na odborná vyšetření (hodně brzy ráno na lačno), mnohokrát jsme po odběrech zamířili na letiště posnídat. Vztah k tomuto místu se těžko popisuje, jako každá srdeční záležitost. Prostě má pro svého genia loci.
Neobvyklé dění na Havlově letišti pro mě znamenalo změnu v programu dne, „mlha“ dostala přednost. Protože kolem poledne (SEČ) a později byla dohlednost stále velmi nízká, a tedy s ohledem na zmíněnou technickou poruchu znemožňující bezpečné přistání, zajímalo mě, jak konkrétně se to dotkne přilétajících strojů. Ne samozřejmě všech, vybral jsem si pouze dva spoje. Linku Oslo – Praha a Dubaj – Praha.
OSLO – PRAHA
Jde o spoj provozovaný norskou společností Norwegian číslo DY1502. Její stroj Boeing 737 byl kolem poledne před Prahou, kde by za normálních okolnosti záhy přistál, předpoklad byl ve 12:05 (zde i níže uvádím SEČ). Z mezinárodního letiště Oslo – Gardermoen odletěl boeing v 10:28, mlha v Praze ovšem cestujícím zásadně zasáhla do jejich očekávání.
Stroj nepřistál, udělal nad Prahou a okolím dva oblety, zhruba mezi Neratovicemi a Kladnem, a pak zamířil na severozápad. V tu chvíli nebylo zřejmé, která destinace bude náhradním cílem. Ačkoliv letadlo mířilo přímo na Drážďany, nesnížilo výšku a pokračovalo dál. Dalším letištěm na obzoru byl Berlín – Brandenburg. A to byl i náhradní cíl. V německé metropoli přistál boeing ve 12:55.
Co ale dál? Autobusem do Prahy, nebo počkat, až se v Praze mlha alespoň částečně rozplyne? Správná je varianta „B“. V Berlíně se letadlo vzneslo ve 14:15 a v Praze bezpečně přistálo o 32 minut později. Cestujícím se tak let prodloužil o dvě a tři čtvrtě hodiny. Což je v porovnání s tím, co čekalo pasažéry druhého sledovaného stroje nesrovnatelně přijatelnější.
DUBAJ – PRAHA
V době, kdy se norský boeing blížil k Ruzyni, na níž vládla neprostupná mlha, nacházel se Boeing 777 společnosti Emirates, takřečený Triple Seven, jeden z úctyhodných dopravních obrů, nad Rumunskem. Lidé na palubě sotva mohli tušit, jaká odysea je čeká. Stroj na lince EK139 opustil mezinárodní letiště v Dubaji krátce po sedmé, přistát v Praze měl ve 12:55, tedy po téměř šesti hodinách.
Mlha a porucha rozhodly jinak.
Ačkoli do přistání zbývala zhruba čtvrthodina, boeing byl před Vlašimí nucen dělat okruhy (orientačně mezi body Vlašim – Pelhřimov – Humpolec). Celkem jich bylo šest, první ve 12:54 a teprve při šestém ve 13:36 nabral kurs jihovýchod. Bratislava? Vídeň? Opět je správně „B“. Na letišti Vídeň – Schwechat dosedl Triple Seven ve 14:05. To už byli pasažéři ve vzduchu sedm hodin – a konec pouti v nedohlednu.
Měli svým způsobem štěstí v neštěstí. Osud je ušetřil zážitku jízdy po české D1, pakliže by museli vzít zavděk náhradními autobusy jedoucími z Vídně přes Mikulov a po D1 do Prahy. Závěrečná fáze nezapomenutelného letu začala vzletem z vídeňského aeroportu v 15:01 a skončila přistáním na Ruzyni v 16:34. Hovoříme tedy o celkové době na trase Dubaj – Vídeň – Praha devět a půl hodiny. Za tu dobu bychom se pohodlně dostali do New Yorku. To je ale zbytečná poznámka. Bezpečnost cestujících je vždy na prvním místě.
●
ZDROJE PRO POZOROVÁNÍ
Pohled na dráhu 06/24 na pražském letišti Václava Havla na YouTube přes Prg.aero/planespotting:
Monitorovací letecký server Flightradar24:
Web ruzyňského letiště (informace, přílety/odlety):