Článek
Uniknout nemohl ani Václavu Klausovi, který ho na stránkách svého Institutu také zhodnotil, jak jinak než kriticky. Dotkl se mj. záležitosti, která mě zajímá ze všeho nejvíc: avizovaného prohloubení spolupráce mezi EU a Kanadou. Rovněž tuto pasáž kritizoval: „Úplnou novinkou je její (Leyenové) věta, že bychom měli pracovat na tom, »aby se Kanadě otevřela cesta k tomu, aby se stala prvním přidruženým členem EU.«“ Exprezident oponuje: „My, kteří se Evropskou unií desetiletí zabýváme, víme, že přidružené členství EU neexistuje.“ Ona Leyenová ale nic takového explicitně neříká, pouze navrhuje, aby EU pracovala na tom, aby se Kanada přidruženým členem stát mohla. To, že něco takového legislativně neexistuje nyní, neznamená, že by nemohlo existovat v budoucnu. Prakticky žádné projekty, v době, kdy se o nich začalo uvažovat, neexistovaly. Na počátku je myšlenka něčeho, co nemá institucionální zakotvení, aby se po nezbytném procesu tato idea přerodila ve skutečnost. Možná to ale v Institutu VK funguje jinak.
Šokující je, jak Klaus k této myšlence přistoupil: zcela přijal Trumpův znevažující pohled. Píše: „Leyenová ale už chce – zcela protiamericky – s Kanadou vytvořit »z Arktidy společný projekt«“. A hned připomíná: „Okamžitá reakce prezidenta Trumpa byla, že je to směšný a nepřátelský nápad a že na to USA budou reagovat uvalením velmi vysokých cel, nebo dokonce přerušením obchodu s EU. Je to od něho reakce logická.“ Že jde o iniciativu protiamerickou, ba dokonce vůči USA nepřátelskou, je typická nepravda šířená příznivci současného šéfa Bílého domu i jím samotným.
Dovolte delší citát týkající se toho, co von der Leyenová na toto téma ve Štrasburku, kde byl přítomen i kanadský premiér Mark Carney, řekla. Nejprve připomněla, že díky dohodě CETA (o volném obchodu mezi EU a Kanadou) vzrostl vzájemný obchod za méně než deset let (dohoda platí od roku 2017) o 75 procent. A pokračovala: „To ukazuje sílu našich obchodních dohod. Vidíme svět stejným očima: od umělé inteligence po změnu klimatu, od Arktidy po geopolitiku. A jsme jednotní: v otázkách Ukrajiny, obrany, surovin a dodavatelských řetězců. Ale v první řadě, drahý Marku, věří Evropa i Kanada v demokracii. Věříme, že síla demokracie nepatří těm nejsilnějším, nejbohatším nebo těm nejhlasitějším – patří nám všem. Demokratické státy si mohou svobodně vybrat, s kým budou spolupracovat.“ Zdůraznila, že EU a Kanada spojují své síly dobrovolně. Vizí je přejít od smlouvy CETA k Alianci pro budoucnost, aby byl vytvořen společný prostor prosperity a hospodářské bezpečnosti. „Vytvoříme technologickou alianci,“ říká von der Leyenová, „propojíme obranné průmyslové základny. Z Arktidy učiníme stěžejní společný projekt. Budeme pracovat v oblasti energetiky, kritických nerostných surovin a baterií. V oblasti umělé inteligence, kvantových technologií a kybernetické a hospodářské bezpečnosti.“
A co je klíčové: „Toto partnerství nestojí proti nikomu jinému, ale vytváří se pro naši společnou sílu. Stručně řečeno, chceme posunout vztahy s Kanadou na nejvyšší možnou úroveň.“ Tvrdí-li Trump, a Klaus to po něm oddaně opakuje, že sbližování EU a Kanady je „směšný a nepřátelský nápad“ (a okamžitě EU vyhrožuje), pak by se měl podívat do zrcadla – směšná je především jeho ublíženecká reakce. Je to on, kdo se vůči svému sousedovi na severu chová nejen ekonomicky tvrdě, ale politicky hanebně a urážlivě. (Slovní znevažování kanadské suverenity a nehorázné anexionistické choutky.) A pak, když se Kanada poohlédne po férovém partnerství jinde, když hledá předvídatelnější vztahy, nese to nelibě a reaguje podrážděně a odmítavě. Pokud hledáme příklad pro tzv. Trumpův paradox, tak tady ho máme. A „čeští MAGA“? Ti by se měli zamyslet nad otázkou, jestli Kanada, potom, co všechno od Washingtonu od ledna 2025 zažila, měla jinou možnost, než své vazby se světem diverzifikovat.
●
Zdroje:
