Článek
Narodila se v roce 1977 v sovětské diaspoře, v jednadevadesátém odešla s matkou do Izraele a čas od času komentuje v médiích izraelsko-ruské vztahy. Nejnověji v souvislosti s telefonátem Netanjahua s Putinem, k němuž došlo v neděli 10. prosince. Její hodnocení přinesl server The Times of Israel pod nadpisem „Russia’s priorities are clear after Netanyahu-Putin call, and Israel isn’t one of them“ [1].
Vlastně už v titulku je řečeno to podstatné. Po telefonátu Netanjahu - Putin jsou ruské priority jasné a Izrael mezi ně nepatří.
Svetlova soudí, že nedělní 50minutový rozhovor mezi oběma vůdci žádnou změnu nepřinese, protože Rusko už dlouho dává najevo, na kterou stranu se postavilo. Autorka si všímá toho, že příslušné instituce Ruska a Izraele vydaly vlastní verzi toho, co bylo obsahem rozhovoru. Úřad izraelského premiéra položil důraz na ostrou Netanjahuovu kritiku ohledně nebezpečného spojenectví Moskvy s Íránem, nespokojenost s postojem Ruska k válce Izraele s Hamasem a rozhořčení nad protiizraelskými postoji ruských představitelů v OSN a na dalších fórech. Jistěže: řeč byla také o rukojmí držených teroristy v Pásmu Gazy [2].
Samozřejmě mě zajímalo, jak o rozhovoru informoval web ruského prezidenta. Docela jinak. V centru pozornosti, uvádí web Kremlin.ru v ruské jazykové verzi, byla aktuální situace v oblasti palestinsko-izraelského konfliktu a zejména katastrofální humanitární situace v Pásmu Gazy. Putin sice potvrdil svůj „principiální postoj spočívající v neakceptování a odsouzení terorismu ve všech jeho projevech“, současně ale zdůraznil, že „je nesmírně důležité, aby boj proti teroristickým hrozbám nevedl k tak hrozným následkům pro civilní obyvatelstvo“. I ruská strana uvedla, že tématem byla rukojmí a jejich osvobození. O Netanjahuově kritice Putinovy příchylnosti k Íránu, největšímu nepříteli Izraele, stejně tak o kritice zásadně protiizraelského hlasování Ruska v OSN nebylo v reportu ani slovo [3].
Ksenia Svetlova si všimla také toho, že v době konání telefonátu vystoupil na akci Doha Forum 2023 v Kataru ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ten opět hovořil ve stylu „ano, ale…“. Rusko podle něj „ostře odsoudilo teroristický útok proti Izraeli ze 7. října“, ovšem s dovětkem: „Současně se nedomníváme, že je přijatelné zneužít tuto událost ke kolektivnímu trestání milionů Palestinců nevybíravým ostřelováním.“ Podle autorky formulace „teroristický útok“ (ve vztahu k masakru provedeného Hamasem 7. října) lze považovat za jistý posun oproti původnímu Putinovu prohlášení z doby deseti dnů po vpádu teroristů do Izraele, v němž jednoduše odsoudil „jakékoli jednání, jehož obětí je civilní obyvatelstvo“.
Ačkoli se Rusko snaží držet vybalancovanou politiku vůči Střednímu východu – minulý týden hostil Putin íránského prezidenta a v jeho závěru telefonoval s premiérem Izraele -, nelze očekávat, že současná politika vůči Izraeli, Hamasu a Íránu by se mohla výrazně změnit. K tomu Lavrov na katarském setkání uvedl: „Hamas provedl 7. října teroristický útok, který jsme okamžitě odsoudili. Hamas má politickou pobočku působící v Dauhá, my s touto pobočkou udržujeme vztahy a okamžitě jsme kontaktovali lidi v Dauhá, abychom projednali osud lidí zajatých jako rukojmí.“ Tím se podle Ksenie Svetlove snažil demonstrovat, že Rusko rozlišuje mezi ozbrojeným a politickým křídlem Hamasu. „Na rozdíl od desítek jiných radikálních islamistických organizací a hnutí není Hamas v Rusku zakázán, ani není považován za teroristickou organizaci. Rusko udržuje vztahy s politickým křídlem Hamasu od palestinských parlamentních voleb v lednu 2006 a tvrdí, že vzhledem k tomu, že Hamas není na seznamu teroristických organizací vypracovaných OSN, nepovažuje za nutné, aby jej doma takto označilo,“ vysvětluje Svetlova. (Je to samozřejmě absurdní. Těžko si představit, že by Sovětský svaz za Velké vlastenecké války v rámci nacistické mašinérie rozlišoval například mezi jednotkami SS a politickým vedením Německé říše, s nímž by udržoval přátelské kontakty – na mysli mám období po 22. červnu 1941 – LS.)
Izrael takovouto diferenciaci jednoznačně odmítá, podotýká Svetlova, a to jak případě Hizballáhu, tak Hamasu, a trvá na tom, že političtí vůdci, kteří podněcují lidi k páchání násilí a financují teror, mají stejnou odpovědnost jako samotní pachatelé útoků. „Koneckonců, byl to Ghazi Hamad, člen politického byra Hamasu, který se nedávno zavázal (24. října v libanonské televizi LBC – LS) k opakování masakrů, jako byl ten ze 7. října, znovu a znovu, dokud nebude Izrael vyhlazen.“
Pro Izrael je ale podstatné, že se rusko-íránské vztahy posilují, přičemž obě země jsou na sobě stále více závislé. „Kreml sice ještě nepotvrdil finalizaci dohody o prodeji stíhacích letounů Su-35, bitevních vrtulníků Mil Mi-28 a cvičných bojových letadel Jak-130 Íránu, ale ve válce proti Ukrajině významně spoléhá na kamikadze drony Šáhid-136 íránské výroby. Vedle toho začalo Rusko samo vyrábět a modernizovat drony s použitím dílů dodaných íránským režimem,“ dodává Svetlova.
Podle ní Írán dříve roky usiloval o ruské partnerství a byl často odmítán, dnes se zdá, že izolované Rusko potřebuje Írán více než naopak. „Vzhledem k tomu, že konec války na Ukrajině je v nedohlednu, ruská závislost na zemích jako Turecko a Írán v oblasti obchodu a vojenského vybavení s největší pravděpodobností poroste. Jestli Netanjahu počítal s tím, že vřelejší vztah k Izraeli a židovskému lidu zabrání Putinovi dvořit se nejhorším nepřátelům židovského státu, pak ruské vazby s Íránem, Hizballáhem, Hamásem, Islámským džihádem a dalšími íránskými spojenci jsou alarmujícím důkazem, že žádné vřelé vztahy nebudou stát v cestě ruským zájmům a jeho reálpolitice.
Prognóza Ksenie Svetlove: „Izrael patří do západního tábora, zatímco Rusko aspiruje na vedení protizápadního bloku. Zdá se být pravděpodobné, že se obě strany budou od sebe stále víc vzdalovat.“
ZDROJE
[1] Server The Times of Israel/11. 12. 2023
[2] Server The Times of Israel/10. 12. 2023
[3] Web ruského prezidenta/10. 12. 2023
