Článek
Ten je stanoven na první a druhou listopadovou neděli, církve si mohou vybrat s ohledem na liturgický nebo i občanský kalendář. Iniciátorem IDOP byla v roce 1996 dnešní Světová evangelikální aliance, postupně se připojily další denominace a stala se z ní aktivita ekumenická. Letos si připomíná 30 let od svého vzniku.
Co je jejím smyslem? Znovu si uvědomit, že ne všude se následování Ježíše Krista těší náboženské svobodě, ale v mnoha zemích je spojeno s perzekucí včetně jejích nejhorších forem: křesťané jsou vězněni, mučen, popravováni. Vyjádřit jim podporu a solidarizovat se s nimi může každý z nás. Každodenně v rámci svých modliteb a 1. nebo 8. listopadu při společných modlitbách ve svém sboru, komunitě, kostele, církevní denominaci.
Mottem letošního Dne modliteb je oddíl z 2. dopisu apoštola Pavla jeho spolupracovníku Timoteovi. Ve 3. kapitole této epištoly píše: „Ty však jsi sledoval mé učení, můj způsob života, mé úmysly, mou víru, shovívavost, lásku, trpělivost, pronásledování a útrapy, jaké mne stihly v Antiochii, v Ikoniu a v Lystře. Jaká pronásledování jsem přestál, a ze všech mě Pán vysvobodil! A všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu Ježíši, zakusí pronásledování.“ Pavel u Timotea vyzdvihl, že zná jeho učení, způsob života a ví o pronásledování, která musel snášet. Letos z tohoto Pavlova výroku vytvořili organizátoři otázku určenou celé Církvi: Známe věřící, za které se modlíme? Co o nich víme? Říkají, že otázka vybízí k sebezpytování, že nejde pouze o oslavu výročí. Odráží upřímnost biblického učení, které otevřeně hovoří o ceně, kterou je třeba za následování Krista zaplatit. Zdůrazňují, že pronásledovaná část Církve není pouze předmětem našich modliteb: je nám příkladem. „Ti, kdo pro Krista platí nejvyšší cenu, kráčejí po cestě, ke které je povolán každý křesťan. Přicházíme s modlitbou jako ti, kdo se chtějí učit, nikoli jako nějací dobrodinci,“ konstatují iniciátoři.
Godfrey Yogarajah, předseda Mezinárodní rady Světové evangelikální aliance, v této souvislosti uvedl, že pronásledovaní věřící často říkají, že nejvíce se obávají toho, že na ně ostatní zapomenou. Mezinárodní Den modliteb je důkazem, že tomu tak není. Ani po třiceti letech na ně celosvětová Církev nezapomíná.
Výše uvedené téma letošního Dne modliteb téma vybízí k zamyšlení, zda skutečně víme, čemu naši bratři a sestry ve víře musejí čelit. Podívejme se na výběr ze statistiky za rok 2025. Uvádíme v každé kategorii vždy pět zemí, kde byl zaznamenám nejvyšší počet případů.
Vraždy křesťanů: Nigérie 3 792 · DR Kongo 445 · Mosambik 72 · Etiopie 58 · Haiti 42
Únosy: Nigérie 2 486 · DR Kongo 99 · Etiopie 77 · Myanmar 32 · Kamerun 30
Zatčení pro víru: ČLR 228 · Írán 115 · Tanzanie 89 · Rusko 61 · Thajsko 60
Tresty odnětí svobody: Rusko 88 · Čína 41 · Írán 32 · Kuba 14 · Nikaragua 7
Nucené opuštění domova: Nigérie 2 117 · Mosambik 777 · DR Kongo 346 · Keňa 100 · Nikaragua 62
Zásahy proti místům bohoslužeb (ať už úřední, nebo projevy vandalismu, následky vojenských útoků apod.): Indie 212 · Německo 69 · Mexiko 48 · Ukrajina 44 · USA 42
Poslední kategorie připomíná, že křesťané nejsou zcela v bezpečí ani v zemích, v nichž se oficiálně těší plné náboženské svobodě.
Pronásledování má dvě základní podoby. Je to násilí nestátních ozbrojených skupin, jmenovitě v subsaharské Africe, a zejména v Nigérii, jsou křesťané vystaveni smrtícím útokům těchto skupin. V Nigérii bylo zaznamenáno 3,792 tis. zavražděných křesťanů, tedy více než čtyři pětiny celkového počtu (86 %), a 2,486 tis. únosů. Společně s Demokratickou republikou Kongo připadá na tyto dvě země 96 procent všech zaznamenaných vražd křesťanů. Pak je tu násilí způsobené vládnoucími režimy. V ČLR, Íránu, Rusku a některých zemích Latinské Ameriky přichází tlak přímo od státních orgánů. Zahrnuje zatýkání, trestní stíhání a zavírání kostelů a dalších církevních objektů.
Za co se 1. a 8. listopadu modlit:
- za ochranu křesťanů v Nigérii, Demokratické republice Kongo, Mosambiku a dalších zemích;
- za rodiny, které přišly o své blízké nebo byly nuceny opustit své domovy;
- za vlády těchto zemí, aby chránily všechny své občany bez rozdílu;
- za uvězněné křesťany a jejich rodiny;
- za odvahu a moudrost církevních představitelů;
- za představitele státní moci v totalitních režimech, aby respektovali právo na svobodu vyznání svobodné vykonávání náboženských obřadů.
Jste-li věřící a cítíte-li to také tak, můžete se 1. nebo 8. listopadu připojit. Díky za to.
●
Prameny:
