Článek
Německý katolický týdeník Die Tagespost informoval 13. července v článku „Das Signal aus Sachsen: Nein zur Gender-Sprache“ o důležitém rozhodnutí saského ministerstva školství. To vydalo zákaz používání tzv. genderového jazyka („Gender-Sprache“).
Co to znamená?
Napíšu to svými slovy. Bez servítků. Že pravidla německého pravopisu nebudou (realisticky dodám: alespoň zatím) zaplevelována novotvary majícími za cíl podřídit se těm, kdo se – zjednodušeně – necítí být ani muži, ani ženami.
Jak se to tato novořeč projevuje v praxi? Učitel (tedy muž) se v němčině řekne (der) Lehrer. Učitelka (tedy žena) pak je (die) Lehrerin. Progresivisté operují ještě s jedním názvem, který má zohlednit genderovou neutralitu. Je to tvar Lehrer*in. Variant je ovšem víc, místo hvězdičky lze použít podtržítko nebo dvojtečku.
Zmíněný katolický server uvádí, že saské ministerstvo školství jednoduše trvá na tom, že je zapotřebí dodržovat platná pravidla německého pravopisu závazně stanovená příslušnou institucí (Rat für deutsche Rechtschreibung); ta žádné patvary typu „Lehrer*in“ nepovoluje – buď „Lehrer“, nebo „Lehrerin“.
Shodou okolností německý server Pro-medienmagazin.de informoval 15. července o aktuálním jednání zmíněné Rat für deutsche Rechtschreibung (Rady pro německý pravopis), která jednala o „Gender-Sprache“ a na ničem novém, co by měnilo stávající pravidla se neshodla. Vše tedy zůstává při starém. Předseda rady Josef Lange se k tomu vyjádřil v tom smyslu, že záležitosti kolem genderu nejsou problémem pravopisu, ale spíše patří do společensko-politické debaty. Napětí mezi zastánci a odpůrci nelze podle něj vyřešit nějakým pravidlem v německém pravopise.
Die Tagespost k tomu dodává, že v dnešní době často slýcháme, že jsou důležitější věci než se dohadovat o genderu. Jenomže: jazyk je ústředním součástí našeho soužití. Jak mluvíme, tak i myslíme. A pokud je jazyk obětí ideologické manipulace, kde je pak svobodné myšlení? Toto rozhodně není podřadný problém.
A že o jednostrannou ideologickou manipulaci jde, o tom nebudiž pochyb. Příkladů, kdy lidé věrní zdravému rozumu a vlastnímu svědomí byli postiženi za to, že se odmítli podřídit propagandě progresivistů – pro intelektuály znalé toho pojmu: odmítli se poklonit Gesslerovu klobouku*/ - je na Západě víc než dost.
*/Gesslerův klobouk – je spojen s legendou o Vilému Tellovi. Ve švýcarském Altdorfu habsburský správce Gessler umístil na kůl svůj klobouk s požadavkem, aby mu (klobouku) kolemjdoucí lidé vzdali poctu. Vilém Tell v doprovodu malého syna se nepodřídil a oba byli Gesslerem odsouzeni k smrti. Dostali ale šanci: pokud Tell zasáhne kuší jablko umístěné na hlavě svého syna, budou osvobozeni. Tellův zásah byl úspěšný, leč věrolomný Gessler slib porušil a chtěl Tella uvěznit. Sám byl ale posléze Tellem zabit. V kontextu našeho článku je Gesslerův klobouk symbolem vynucené úcty k něčemu, co si úctu nezaslouží: zde tedy jde vynucenou úcta ke „Gender-Sprache“.
.
ZDROJE
Článek v Die Tagespostu
Článek na serveru Pro-meidíenmagazin.de
