Článek
Není jediné, ale nejdůležitější. Kromě cestovního ruchu je Antalya známá také dobrou kopanou. Tamní klub Antalyaspor hraje nejvyšší ligu Süper Lig. Jeho dres oblékal do 14. ledna 2024 Sagiv Yehezkel. Fotbalista z Izraele, který na vlastní kůži okusil odvrácenou tvář hostitelské země, odvrácenou tvář Erdoganova režimu. O jeho drsné zkušenosti jsem na tomto serveru psal 27. ledna 2024 (odkaz ZDE).
Skandální příběh ale zdaleka neskončil. V tomto textu si připomeneme, co se tehdy stalo a jak vypadá kauza v současnosti.
Všechno začalo velkou euforií. V neděli 14. ledna se hrálo 20. kolo turecké Süper Lig. Antalyaspor hostil Trabzonspor, který se už v druhé minutě ujal vedení. Na vyrovnávací gól si domácí fanoušci museli počkat do 68. minuty. Jeho střelcem byl – ano, Sagiv Yehezkel. Tedy Izraelec Sagiv Yehezkel. Sektor domácích na tribuně bouřil, šťastný autor branky přiběhl ke kameře a ukázal malý nápis, který si předtím v šatně napsal na obvaz na zápěstí levé ruky. Stálo na něm: 100 DAYS, vedle toho byla Davidova hvězda a pod tím datum 7. 10.
Každý normálně uvažující člověk, už s ohledem na to, odkud Yehezkel do klubu přišel, v tu chvíli pochopil, co tím gestem chtěl fotbalista říci: že už sto dnů trvá zajetí jeho krajanů unesených teroristy Hamásu do Pásma Gazy. Turečtí sportovní bafuňáři a politici to ovšem pojali jinak, v duchu nekompromisní protiizraelské politické linie, kterou razí tamní vláda a z místa nejvyššího prezident Erdogan, sympatizant a podporovatel Hamasu. (Jaký to paradox: politik, který bez pardonu bojuje proti kurdskému terorismu, podporuje teroristy palestinskoarabské.)
Lidské gesto izraelského fotbalisty bylo okamžitě neuvěřitelným způsobem zpolitizováno a mediálně zneužito, Yehezkel se stal nechutnou obětí protiizraelské hysterie a štvanice. Byl vyloučen z kádru Antalyasporu, kromě toho byl policejně zadržen, vyslýchán, přes noc držen ve vazbě, v pondělí 15. ledna převezen k soudu, kde musel podepsat, že v případě soudního stání se osobně dostaví a ještě téhož dne Turecko opustil (jenom člověk bez pudu sebezáchovy by v takové atmosféře zůstal). A to vše jenom proto, že se zachoval jako člověk a solidarizoval se s vězněnými rukojmími, gangstersky unesenými teroristickou organizací, která se těší, připomeňme, politické přízni prezidenta země, v níž fotbalista dosud působil.
V záležitosti se neangažovali pouze sportovní činitelé, ale také politici. Všichni interpretovali Yehezkelovo gesto jako podporu izraelské „agrese“ a „genocidy“ a podle toho s hráčem zacházeli. Ministr spravedlnosti Yilmaz Tunc na síti X na okraj hráčova „hanebného jednání“ (tak je v Turecku jeho čin pojat) mimo jiné uvedl: „Vždy budeme stát po boku utlačovaných Palestinců.“ Jasná politizace celé kauzy. Hovořil o „odporné propagandě“, hráče obvinil z „veřejného podněcování k nenávisti a nepřátelství“.
Pozadu nezůstal ani prezident klubu Antalyaspor Sinan Boztepe, když uvedl, že Yehezkelova kariéra v týmu je u konce, protože „poškodil turecké národní hodnoty“. (Pak by si ale měli sami Turci odpovědět na otázku, jestli mezi tyto hodnoty patří také podpora terorismu v jeho nejbrutálnější podobě, jak ji předvedli útočníci Hamásu v Izraeli 7. října 2023. Nejspíš ano.)
Boztepe také tureckým médiím sdělil, že Yehezkelova smlouva s klubem skončí a z týmu bude propuštěn. Se slovy: „Takové chování nebudu akceptovat, i kdyby nás to mělo stát zisk titulů.“ Na mysli měl zjevně 1.) titul mistra nejvyšší ligy, což se ovšem rovná fotbalovému zázraku (aktuálně má Antalyaspor po 26 kolech na sedmém místě 35 bodů, Galatasary v čele tabulky 67 bodů, do konce soutěže zbývá 12 kol), 2.) zisk Tureckého poháru, ovšem o tuto šanci se Antalyaspor připravil 8. února, když byl v osmifinále vyřazen Besiktasem 1:2; tím pádem přišel o možnost vyhrát Superpohár (souboj vítěze ligy a držitele Tureckého poháru). Jenom na okraj připomeňme politický cirkus, který provázel turecký Superpohár 2023 mezi Galatasaray a Fenerbahce; hrát se měl v Saúdské Arábii 29. prosince 2023, ale dosud se neuskutečnil ani v Rijádu, ani nikde jinde.
Yehezkel po nuceném odchodu z Turecka, kde byl z politických důvodů nechutně šikanován, zatím žádné angažmá nemá, protože je oficiálně stále členem kádru Antalyasporu. Proto se spolu se svým právníkem Roiem Rosenem snažil o smírné řešení. Na začátku února server Ynet.co.il hlásil, že v Turecku pobíral měsíčně 45 tisíc eur a na této částce se předběžně dohodl s celkem Maccabi Tel Aviv. Aby ale mohl s tímto klubem smlouvu podepsat, musel by být oficiálně vyvázán z kontraktu s Antalyasporem. Teprve poté by mohl požádat FIFA o výjimku hrát v třetím klubu za sezonu (neboť hráč může působit v sezoně pouze ve dvou klubech, což je v tomto případě Antalyaspor a Hapoel Beerševa, z něhož do Turecka loni na podzim odešel). Yehezkel od Antalyasporu požadoval, aby mu uhradil dlužnou částku 135 tisíc eur, což je plat za tři měsíce, který dosud neobdržel, a řádně ukončil kontrakt, aby mohl požádat o možnost působit v Maccabi Tel Aviv. 11. února přišla zpráva, že jednání selhala a o tři dny později následovalo rozhodnutí Yehezkela a jeho právníka celou záležitosti předložit FIFA.
TURECKÁ REAKCE
Izraelský server Sport 5 TV informoval 18. února 2024 o dopisu, který Sagiv Yehezkel obdržel od klubu Antalyaspor. Ten ho vyzývá, aby se okamžitě vrátil k tréninku - samozřejmě v Turecku. Tvrdí přitom, že hráč nebyl z klubu propuštěn, ale pouze suspendován*/.
*/ Je pravda, že disciplinární komise turecké federace profesionálního fotbalu Yehezkela potrestala zákazem hrát v osmi zápasech, nicméně podstata problému tkví v něčem jiném: ve zpolitizovaném jednání turecké strany vůči izraelskému fotbalistovi.
Něco takového zní ovšem jako špatný vtip. Yehezkel je přesvědčen, že smlouva s ním byla klubem jednostranně porušena, přičemž má nahrávky a další důkazy, které to potvrzují. Jeho reakce: „Jednostranně jste porušili smlouvu, sejdeme se u FIFA.“
Dopis svědčí o tom, že původní silácké a sebevědomé propagandistické řeči se tváří v tvář finanční realitě jeví jako prázdná bublina. Izraelský server Ynet.co il, uvádí, že součástí žaloby hráče a jeho právníka proti Antalyasporu je vyplacení částky za dobu, která zbývá do konce kontraktu, tedy do poloviny roku 2026, což představuje 4,5 milionu nových izraelských šekelů (1 NIS ~6,50 CZK) a k tomu kompenzaci za psychickou újmu a negativní mediální obraz, který o něm byl šířen v souvislosti s tím, co se 14. ledna 2024 stalo a jak to turecká strana pojala. Zdá se, že teprve tato hrozba přiměla tureckou stranu k tomu, aby se k záležitosti vyjádřila. Samozřejmě po svém.
Je asi nadbytečné dodávat, že po tom všem, co Yehezkel v Turecku 14. a 15. ledna 2024 zažil, nenávistnou hysterickou kampaň, nehoráznou politizaci svého lidského gesta, politicky motivovanou šikanu, policejní zadržení, noční věznění, soudní vyšetřování a celkově fanatickou protiizraelskou a jednostranně propalestinskou atmosféru, by se do Erdoganovy země vrátil pouze v případě, že by ztratil zdravý rozum.
Nic nenasvědčuje tomu, že kauza hned tak skončí.
●
Volně zpracováno podle následujících odkazů:
