Turistova inventura: Dvacet let cest do Egypta

Volba padla na Egypt. A v dalších dvaceti letech celkem jednadvacetkrát. Není v tom žádná symbolika, tak to prostě vyšlo. Neznamená to, že jsme nebyli jinde, ale Egypt dominoval. Proč? Důvodů je víc. Ten klíčový a primárně můj: korálové moře.

Poznal jsem pobřeží Akabského zálivu v Tabě, Tiranskou úžinu v Šarm aš Šajchu, která se zapsala do dějin, korálové břehy u Safagy a bezpočet míst destinace Marsa Alam. Všude jsem pozoroval a na většině míst také fotil podmořský život a odnesl si jedinečné zážitky. Ne nadarmo uvádím ve své vizitce na blogerských účtech, že tato aktivita je mým nejoblíbenějším relaxem.

Za těch dvacet let prošel Egypt několika zásadními politickými změnami. Dlouholetou vládu Husního Mubaraka ukončila v roce 2011 Lednová revoluce, zatímco islamistický prezident Mursí byl odstraněn v důsledku Červnové revoluce 2013. Po obou revolucích následovalo přechodné období (v prvním byl u moci polní maršál Tantáwí, v druhém sloužil jako prozatímní prezident Adly Mansúr, předseda Nejvyššího ústavního soudu). Situace se stabilizovala po prezidentských volbách 2014, kdy stanul na nejvyšším postu Abdel Fattah el Sisi, který pak byl zvolen opakovaně a je ve funkci dosud.

Uvádím tato fakta proto, že jsem navštívil (vždy s manželkou a někdy i s vnoučaty) Egypt za všech režimů a mohu s čistým svědomím říci, že ať byl u moci kdokoli - Mubarak, Tantáwí, Mursí, Mansúr či nyní Sisi -, na průběh pobytu to nemělo sebemenší vliv. Kdyby člověk o změnách nevěděl z domova, žádný rozdíl by nezaznamenal. Snad jen jednu logickou úpravu. Na letišti v sinajské Tabě (přebudovaném z někdejší izraelské letecké základny Etzion) zmizel portrét prezidenta Mubaraka a nebyl nahrazen žádným porevolučním potentátem (obr. A a B).

30. září 2010. Portrét Husního Mubaraka v hale letiště Taba. V té době mu zbývalo do konce prezidentské funkce zhruba pět měsíců. Což v té době nikdo z nás netušil. Bezpochyby ani on.

Stejná stěna téhož letiště v červnu 2011.

●

Když jsem přemýšlel o tom, jak na blogu vzpomenout na dvacet let „s Egyptem“, došel jsem k názoru, že zveřejním 21 vybraných snímků z kolekce čítající stovky exemplářů, které jsem za tu dobu pořídil. Snad bude mé osobní ohlédnutí přijato čtenáři vlídně.

Postsovětský bizár v lokalitě Naama Bay, která je součástí sinajského Šarm aš Šajchu. Návštěvníkovi z ČR není smysl této dekorace zcela jasný. Pouze ji bere na vědomí jako - ano, bizár.

Poštolka obecná mířící k Tiranské úžině, v pozadí ostrov Tiran. Její zablokování egyptskými silami na rozkaz prezidenta Násira bylo jedním z důvodů vypuknutí Šestidenní války 1967 (mezi Izraelem a  Egyptem, Sýrií a Jordánskem). Když jsem v mládí o té válce četl, ani ve snu by mě nenapadlo, že jednou budu trávit čas v apartmánu s výhledem na tuto strategickou vodní cestu. Zázraky se dějí. Někdejší neuralgický bod Blízkého východu je dnes místem atraktivní dovolené. Jenomže: kolik návštěvníků si uvědomí, jaký historický význam tato lokalita má?

Jak již uvedeno, klíčovým důvodem mých pobytů u Rudého moře je pozorování korálových tvorů. Spatřil jsem stovky druhů, v této kolekci je jen skromný výběr. Zde čtverzubec běloskvrnný ve vodách Akabského zálivu. Obecně je známý tím, že jeho maso a vnitřnosti jsou smrtelně jedovaté. Ano, je to ona ryba známá v Japonsku jako fugu. Prý delikatesa, pokud ji ovšem připraví profesionální kuchař, který ví, jak to udělat, aby to nebyla lahůdka poslední…

Má-li cizinec důvěru, i sinajská beduínka se nechá zvěčnit. Obvykle za slib dobrého obchodu. V nabídce jsou ručně vytvořené suvenýry za pár dolarů. A když je zmínka o penězích, dle mých záznamů obdržel návštěvník za 1 US dolar v roce 2006 zaokrouhleně 5,7 egyptské libry (EGP), letos byl kurs 1 USA ≈ 52 EGP. Egyptská libra za dvě dekády dramaticky oslabila. Turista se s ní během pobytu prakticky nesetká, protože všude přijímají dolary či eura, a to v poměru 1:1.

Atraktivní golfový resort v letovisku Taba Heights. Nachází se mezi magickými sinajskými horami a břehem Akabského zálivu. Malá odbočka. Když jsme poprvé přistávali v Šarmu, bylo to naštěstí za denního světla, při pohledu z okna letounu jsem ani nedýchal a v duchu si připomněl: tak tudy putovali Izraelci z egyptského otroctví do Zaslíbené země, tudy je vedl Mojžíš, který do ní sám nikdy nevstoupil (je to můj velký vzor a já ho v tom hodlám následovat) a zde byl dán izraelské pospolitosti Zákon zahrnující Desatero. Byl to jeden z nejsilnějších emotivních zážitků, stejně jako pohled na výše zmíněnou Tiranskou úžinu.

Na první pohled šok, když objevíte na břehu i ve vodě stovky medúz. Tyto, zbarvené do fialova, jsou naštěstí nežahavé. Jen mohou trochu překážet při plavání. Záběr byl pořízen severně od rudomořské Safagy, v lokalitě Abu Soma. Po počátečním ostychu je návštěvníci brali do ruky - bez následků. S žahavou medúzou jsem se setkal později v Šarmu a nebylo to nic příjemného, byť ne fatálního. Prostě jsem si jí všiml pozdě a nestačil se vyhnout…

Ne všechny Egypťanky jsou samozřejmě zahalené. Zde věčně rozesmátá animátorka Nada z Alexandrie. V týmu s ostatními, kde nechybí ani Češky, se starají o zábavu hostů. Příjemné bylo, když jsme narazili na slečnu L., která žije v našem městě. Svět je sice velký, ale někdy hodně malý.

Pyskoun košťatoocasý aneb Kuk na strejdu. Této rybě jsem v lokalitě severně od Safagy (lokalita Abu Soma) věnoval hodně času, protože se u korálu ráda předváděla a pro šnorchlujícího fotografa byla vděčným objektem. Kroužila nahoru a dolů, ode dna k hladině a zpět, a bylo na ní co obdivovat. Dlužno dodat, že korálové ryby mohou mít víc názvů, zde používám ty, které jsem si při studiu tohoto tématu osvojil.

Jeden z nejvzácnějších fotoúlovků severně od Safagy, v lokalitě Abu Soma. Zatímco trnuchy modroskvrnné se v Rudém moři vyskytují hojně a většina turistů je dobře zná, proto jsem je do kolekce nezařadil, tohoto rejnoka indoaustralského jsem spatřil pouze jednou (připomínám, že jsem šnorchlař, ne potápěč). Při pohledu na takovýto exemplář člověku vždy poskočí srdce radostí a do šnorchlu štěstím zavýskne. Nádhera.

Představovat snad ani netřeba, leč v kolekci chybět nesmí. Rudé moře a pestří perutýni patří k sobě jako k Egyptu pyramidy. Zde jeden ze dvou nejčastějších druhů - perutýn žoldnéř. Že má jedovaté ostny, je zbytečné dodávat. Opatrnost je tedy na místě. Bolestivé bodnutí se léčí primárně co nejvíc horkou vodou: postižené místo se do ní musí ponořit minimálně na půl hodiny. Další kroky doporučuji nastudovat v rámci přípravy před odletem ke korálovému moři. Foto pořízeno severně od Safagy, v lokalitě Abu Soma.

Ze stovek druhů korálových ryb si návštěvník některé oblíbí více než jiné. Prostě mu „padnou do oka“. Také mám několik takových favoritů. Patří k nim i tento pyskouní sameček - akilolo nosatý. Fascinující je jeho tmavě modré zbarvení. Je hodně pohyblivý, focení vyžaduje trpělivost. Záběr pořízen severně od Safagy, v lokalitě Abu Soma.

Ačkoli na první pohled by každý určil, že jde o mořského hada, není tomu tak. Podle odborníků jde o rybu - hadovce skvrnitého. Pro nás je podstatné, že není jedovatý. Vyfocen na travnatém mořském dně severně od Safagy, v lokalitě Abu Soma.

Mojí další oblíbenou rybou je kanic červenopruhý. Jistě, v Rudém moři potkáváme mnohem atraktivnější kanice, ale tohoto jsem si oblíbil proto, že se skvěle fotí. Rád na korálech pózuje - a to já oceňuji. Proto jsem ho zařadil do kolekce. Snímek pořízen severně od Safagy, v lokalitě Abu Soma.

Pomec skvrnitý. Do modra zbarvený, uprostřed se žlutým „nátěrem“. Člověk si ho nemůže neoblíbit. Kdykoli se mihl před objektivem, potěšil mé oko - a vydal jsem se za ním. Vyfocen v lokalitě Abu Soma severně od Safagy. Jak si pozorní čtenáři jistě všimli, většina obrázků je pořízena právě odtud. To místo jsme navštívili pětkrát a  patří k těm, která mám rád. Od druhého pobytu jsme se tam cítili jako doma.

Druhý, hojně se vyskytující druh perutýna v Rudém moři -paprsčitý neboli ostnatý. Je stejně fascinující jako perutýn žoldnéř a pro bodnutí platí stejná pravidla - horká voda. A samozřejmě opatrnost. Kdysi se mě v diskusi na internetu kdosi zeptal, jestli jsem si na něj sáhl. Nesáhl - a nikdy na žádného korálového tvora. Jsem tam pouze jako host, striktně respektující jejich svět. Foto pořízeno v  zálivu Gabal el Rosas severně od města Marsa Alam.

Vypadá jako vodní hračka z PVC pro děti do vany. Je to ale živá ryba - ostenec arabský. Zde mimořádně se vztyčeným ostnem signalizujícím nebezpečí, což se nevidí zase tak často. (Doufám, že jsem to nebezpečí nepředstavoval já s fotoaparátem.) Ostenec zachycen v lokalitě Abu Soma severně od Safagy.

Na okamžik přerušíme rybí kolekci. V květnu 2014 jsme odlétali z Egypta krátce před prezidentskými volbami. V nich drtivě zvítězil s 97 procenty A. F. Sisi. Prezidentský post drží dosud. Zde volební reklama v Hurghadě.

Vypadá jako usmívající se dítě a tím vyvolává sympatie. V nebezpečí se dokáže nafouknout, navíc disponuje na těle obrannými ostny a mimoto - jeho maso může být jedovaté. Ježík obecný. Tento byl vyfocen na korálu v zátoce Gabal el Rosas severně od města Marsa Alam.

Ostenec zelenkavý. Dokáže si agresivně hlídat teritorium, naštěstí ve vertikálním směru, takže v nebezpečí je nutné opustit prostor horizontálně. Osobně jsem se s ním mnohokrát setkal „tváří v tváří“, ale nikdy jsem jeho útočné tendence nezaznamenal (na rozdíl od např. bodloka sohala, který mi několikrát dal jednoznačně najevo, že v jeho teritoriu jsem „persona non grata“ - naposledy letos v jižní oblasti Marsy Alam; sohal ale není součástí této kolekce). Záběr pořízen v  zálivu Gabal el Rosas severně od města Marsa Alam.

Bezpochyby každý fotograf touží po takovémto snímku murény. Toto je muréna jávská, která mě potěšila při ranním šnorchlování v zálivu Gabal el Rosas severně od města Marsa Alam.

Zlatý hřeb každé šnorchlovací mise - kareta obrovská. Milují ji děti, milují ji dospělí, milují ji všichni. Je to rudomořský poklad. Touží po ní každý. V zálivu Gabal el Rosas, severně od města Marsa Alam, připlouvají na jižní stranu korálu za potravou; zde jsou ideální podmínky pro focení, jak je patrné i z tohoto snímku.

Závěr. Věnoval jsem dvacet let svého turistického života Egyptu. Rudému moři, jeho korálům a fantastické fauně. Přijal jsem tamní pohostinství a nelituji. Budou tyto mise pokračovat? O tom rozhodne příští rok rodinná rada. Ale i kdybychom usoudili, že nadešel čas změnit cestovní plány, mohu říci s básníkem: Bylo to překrásné a bylo toho dost.

Díky za vaši pozornost a váš čas.