Nemusíte hladovět ani počítat kalorie, abyste zhubli. Ke štíhlé postavě se můžete projíst

Teorie o hubnutí vychází ze zákona o zachování energie, kterým se nás snaží výživoví poradci a lékaři po desetiletích přesvědčit, že když chceme zhubnout, máme méně jíst1. Vycházejí z toho, že naše jídlo je pouze energie, kterou jídlem přijímáme. Říkají, že pokud přibíráme na váze, moc jíme, tím pádem přijímáme moc energie, kterou nevydáme, ale uložíme ve formě tuku2.

Je to doslova nejvíce nesmyslné, vědecky nepodložené tvrzení, s kterým se můžete ve výživě setkat. Množství lidí, kteří tento přístup vyzkoušeli a hladověli, v konečném důsledku nejenom selhali, ale dokonce přibrali nad výchozí váhu. Naše tělo je složitý propracovaný organizmus, který každou složku potravy zpracovává a využívá odlišným způsobem3. Vznik energie je pouze součástí celého procesu.

Většina jídel, které přes den konzumujeme, se skládá ze tří hlavních živin, tuků, bílkovin a sacharidů. Z fyziologického hlediska naše tělo tuky a bílkoviny nezbytně potřebuje přijímat potravou, aby mohlo plnohodnotně fungovat. Ne však sacharidy4. Tělo si sacharidy, resp. jejich nejjednodušší stavební složku glukózu, umí samo vyrobit. Červené krvinky jako jediné buňky v těle jsou na přítomnosti krevní glukózy životně závislé5. Proto každému z nás koluje v krvi přibližně pět gramů glukózy (cca jedna kostka cukru).

Výše zmíněné množství krevní glukózy je přesně tolik, kolik je pro naše tělo přijatelné a akceptovatelné. Její nadměrné množství poškozuje cévy, orgány a tkáně6, proto se naše tělo snaží za každou cenu udržovat hladinu glukózy na co nejnižší úrovni, obvykle v rozpětí 3,9 - 4,7 mmol/l7. A dělá to tím, bohužel pro nás, nejméně příznivým způsobem, přeměnou krevního cukru (glukózy) na tuk, který je následně přepravovaný k uskladnění do tukové tkáně.

Na celý proces přeměny dohlíží hormon inzulín8. Jeho prapůvodní funkcí je ukládat nadbytečné živiny v těle pro potřeby dlouhodobého hladu během nepříznivých podmínek. A ačkoliv již netrpíme nedostatkem jídla, inzulín stále vykonává činnost, pro kterou je evolučně předurčený, ukládá nadbytečné živiny do zásob9.

Běžný člověk denně zkonzumuje 200-300g sacharidů10, v přepočtu 40-60 kostek cukru. Takové množství vyvolává hormonální chaos, kterému se naše tělo neumí účinně bránit. Slinivka je nucena neustále produkovat inzulín, který nadbytečnou glukózu odstraňuje z krevního řečiště a v podobě tuku jí ukládá do tukových buněk.

Když mluvíme o sacharidech, nemluvíme pouze o cukru v sladkostech a dezertech, ale mluvíme o všech sacharidech, které jsou obsaženy v pečivu, cereáliích, těstovinách, rýži, bramborách, luštěninách, ovoci, alkoholických nápojích, ve všech průmyslově zpracovaných potravinách, kam se průmyslově vyráběná sladidla (dextróza, glukózo-fruktózový sirup) přidávají (šunka, klobásy, slazené jogurty, pomazánková másla a mnohé další). Všechny sacharidy vyjma vlákniny se v těle přeměňují na glukózu.

Čím častěji jíte a čím více sacharidů je obsaženo ve vaší stravě, tím více práce vaše tělo má11. Nejpozději do patnácti minut od pozření jídla12 jsou všechny sacharidy rozložené na jednotlivé molekuly glukózy, která je uvolňována do krve. Jakmile se zvýší hladina krevní glukózy, začne se vyplavovat inzulín13, který nadbytečnou glukózu okamžitě z krve odstraňuje a jako tuk ukládá do tukových zásob.

Pokud jíte sacharidy a chcete zhubnout, běžíte ocitáte se v začarovaném kruhu. Sacharidy způsobují vyplavování inzulínu, inzulín ukládá živiny do tukových zásob. Nemůžete zhubnout, pokud se vám do krve vyplavuje inzulín. Změňte skladbu toho, co jíte, nebudete muset hladovět a trávit hodiny cvičením. Odměnou vám bude štíhlé, skvěle živené tělo, spousta energie a dobrá nálada.

Zdroje: